Příjemné překvapení v české špičkové politice? Zrovna se nehrnou. Příjemné překvapení v české zahraniční politice? Vzácnost. A přece se to občas stane, příjemně překvapuje nový český šéfdiplomat Tomáš Petříček. Ukazuje se, že není "loutkou" a že i z "nounejma", politika neznámého, se může vyklubat muž, který Česko nezrazuje.
Buďme však přesní, pro jedny překvapení příjemné, pro druhé však nepříjemné, vnímají ho zřejmě dokonce jako sebe ohrožení, ohrožení svých plánů. Mezi nepříjemně překvapené patří Miloš Zeman, ale i premiér Babiš.
Petříčkova ministerská geneze: nahradil pro Zemana nepřijatelného Miroslava Pocheho, který ho nepodpořil v prezidentské volbě, tedy se na Hradě navěky odepsal. Petříček byl od začátku popisován jako Pocheho nástroj, pro europoslance totiž pracoval coby poradce. Jako "vada" mohlo Zemanovi připadat, že je Petříček pražský politik a býval členem Mladých sociálních demokratů jako Poche a Hamáček, odtud se znají.
Dost možná byl jmenován právě proto, že ho Zeman a Babiš mylně odhadli jako loutku, jako někoho, kdo je tvárný, poddajný, nebude zlobit, bude vděčný za funkci, nic víc. (Dodejme, že si to ale jistě nemyslel Jan Hamáček, šéf ČSSD; zná ho dlouho, musel vědět, že to není pejsek na řemínku, za což Hamáčkovi patří dík.) Sám jsem pochyboval o tom, že tento neznámý politik bude moci být srovnáván s lidmi jako Edvard Beneš, Jan Masaryk, Jiří Hájek, Jiří Dienstbier st., Josef Zieleniec, Karel Schwarzenberg… ale on se o to snaží, o to je překvapení příjemnější.
Zeman krátce před ministrovým jmenováním prohlásil: "Pan Petříček má poměrně velice slušné kvalifikační zázemí. To je možná pro jeho budoucí dráhu důležitější než jeho vazba na pana Pocheho." V podstatě se trefil, zjevně ovšem nečekal jistou západní urputnost nového šéfa české diplomacie, který v Černínu začal návštěvou Německa. Logicky, pro nás to je a bude klíčová země, ale po všech těch výpadech Zemana a Babiše proti Angele Merkelové to byla pro "zápaďáky" úleva.
Jako ministr zahraniční Petříček slouží měsíc a půl, jmenován byl letos 16. října. Za tu krátkou dobu vidíme jasně: jde o západního diplomata, který to jen nehraje (jako Babiš, jenž klidně odmítne migrační pakt jen proto, že je migrační, i když ta úmluva nabízí mimo jiné ochranu našim lidem pracujícím v zahraničí a je v našem zájmu ji přijmout) a který Západ nehodlá podvracet jako Zeman.
Neučinit z nás Eurokrym
Ukazuje se, že Petříček není něčí nástroj, pejsánek, ani v zahraniční, ani v domácí politice. Před jednáním ČSSD o postoji k nedůvěře vládě pravil, že strana má trvat na Babišově odchodu z vlády do vyšetření kauzy Čapí hnízdo. Zastánce Bruselu vystartoval proti premiérovi, a ten se po něm ruče ohnal: "…někteří členové vlády mě zklamali a byl jsem zaskočený hlavně panem ministrem zahraničních věcí, který říká, že bychom měli odejít z vlády, to nevím, proč říká," nechal se Babiš slyšet v TV Prima.
Petříček je v zahraniční politice srozumitelný. Dva dny po jmenování při akci Asociace pro mezinárodní otázky řekl: "Česká zahraniční politika se musí opírat o hodnoty, ke kterým se hlásíme tedy svoboda, demokracie, lidská práva, právní stát, ale i rovnost příležitostí, solidarita a odpovědnost." Lidská práva Zeman odsunul na vedlejší kolej.
Dále ministr zahraničí řekl: "Naše budoucnost spočívá především v silné, sebevědomé a prosperující Evropské unii. K našemu členství neexistuje reálná alternativa." Opět něco, co Zemanovi nebude vonět. Při čerstvé ruské banditistické akci u Krymu byl Tomáš Petříček opět jasný: toto ne.
Stačí sledovat jeho twitterový účet, není ani zemanovec, ale ani babišovec, který sice stojí o západní uznání, avšak hlavně pro sebe a tehdy, pokud by si snad nerozhněval voliče, které spolu se Zemanem straší migrací.
Petříček není nadšený z přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, což Zeman vehementně podporuje. Proč? Jednak je přítel Izraele (pozitivní), za druhé však vycítil, že přesun do Jeruzaléma poslouží jako taková pletací jehlice, kterou může Brusel píchat do oka (negativní). Zemanovi Petříček začíná vadit a není divu, viz třeba zprávu, že se Česko zapojilo do přezkumu lidských práv v Číně, kde se přece podle prezidenta máme přece učit "stabilizovat společnost".
Vychytralý Zeman oznámil že proti přesunu naší ambasády do Jeruzaléma stojí Poche, zjevně proto, aby z Petříčka udělal jeho nástroj, a pravil: "Nemám rád loutky. Možná je dovedu pochopit, když je to Spejbl a Hurvínek, ale v české politice mi loutky připadají nevhodné." Zjevná narážka na pro něj čím dál nepohodlnějšího šéfdiplomata.
A šup, šest neděl ve službě, už se mluví o Petříčkovu odvolání. Minulý týden prezident sdělil Babišově "svěřenské" MF Dnes, že Babišovi nebude bránit v odvolání jakéhokoliv ministra. Jenomže odstřelit Petříčka není tak snadné, Babiš by znovu ukázal, že nezvládá výběr lidí (musel ho Hamáčkovi odsouhlasit), přišel by o jednoho z opravdu mála "profi" ministrů, a ukázal by také, že je sám loutkou Zemana a že jeho snaha vypadat západně byla a bude jen šmé.
Petříček se, zdá se, povedl. Proč? Jeho zájem je i naším hlavním zájmem, totiž udržet Česko na Západě, neučinit z nás jakýsi Eurokrym.
