Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
16. 4. 2013 15:43

Po důchodcích už zlobí stát i děti. Chtějí do školky

Když to tak půjde dál, bude mateřské školky řešit Bezpečnostní rada státu
Máme plno. První kontakt s realitou výchovně-vzdělávacího systému. (Ilustrační foto.)
Máme plno. První kontakt s realitou výchovně-vzdělávacího systému. (Ilustrační foto.) | Foto: Jan Langer

Vypadá to, že státu jsou jeho občané stále více na obtíž. Nejenže mu stárnou a nehlásí se do penzijní reformy, nestavějí druhý pilíř. Ukázalo se, že dělají problémy už od kolébky. Situace se vyhrotila: před několika lety se narodilo hodně dětí a teď se hlásí do školky!

Jak už to bývá: že kape kohoutek, stát a jeho instituce zjistily, až když voda promáčela strop. Že za přeplněné školky může „babyboom" posledních let, je pravda ani ne polovičatá. Ne, žádná přírodní pohroma. Zanechte výmluv, prosím.

Pár čísel. Na přelomu tisíciletí (tehdy se rodilo jen 90 tisíc dětí za rok) se populační křivka otočila a začala stoupat. Mírně a k demografickému plánování ohleduplně, zhruba po čtyřech tisících ročně. V letech 2008 a 2009 - a to jsou dnešní děti z mateřských škol - dosáhla vrcholu na 118 až 119 tisících. Roční rozdíl, který by měly školky absorbovat, tedy dělá necelých třicet tisíc dětí. Ovšem zářez, jaký do statistik udělal husákovský babyboom v 70. letech a po něm následující pokles porodnosti, byl mnohem větší, zhruba dvojnásobný.

Překvapení. Děti vyrostly

Proč školky odmítají desetitisíce zapsaných dětí? Přibyly dva faktory, se kterými by si socialističtí plánovači asi nevěděli rady: První: Občané se více stěhují a usazují se častěji na místech, která není snadné „obsloužit" občanskou vybaveností tak, jako panelová sídliště. Druhý: Rodiče, respektive matky se chtějí vracet do pracovního procesu dřív a jejich představy o práci a pracovní době jsou mnohem různorodější, než bývaly. Stát by jim v tom měl vyjít vstříc, i v zájmu ekonomiky.

Ale jsou to snad nějaké objevy, které by měly školský a sociální systém zaskočit? Které by unikly sociologům, výzkumným ústavům a ministerským analytikům? Jistěže ne.

Rozpor mezi demografickou křivkou a kapacitou předškolní výchovy se dal tušit asi tak od roku 2007. Ministři sociálních věcí do roku 2012: Nečas, Šimerka, Drábek. Ministři školství: Kuchtová, Liška, Kopicová, Dobeš.

První
První | Foto: Sandra Štefaniková

Takže když ministryně Müllerová navrhuje zákon o dětských skupinách (volně přeloženo: něco mezi neziskovým hlídáním dětí a školkou) a vláda hodlá problém řešit v roce 2013, je jen to jen lepší pozdě nežli později.

Úkol z násobilky

Nemyslím si samozřejmě, že mateřské školy a předškolní výchova jsou jen věcí státu. Který to má prostě nějak zařídit, od školní budovy přes paní učitelky až po obrázky zvířátek na botnících. Stát ale má vytvořit podmínky pro to, aby nabídka školek mohla být pestrá a početná. Aby nebylo - tak jako teď - víceméně na výběr mezi klasickou mateřskou školou, často naplněnou na maximum, a soukromou mateřskou školou, na kterou řada lidí nemá dost peněz.

Stát ani nemůže vědět, co se v každém městě děje, ani na to dobře reagovat. To není jeho věc, vždyť drtivou většinu školek zřizují obce. Obce a kraje, ne stát, musí být hlavními plánovači. Příklad: Když někde vyrůstá obytná čtvrť, je poměrně pravděpodobné, že se tam i někdo nastěhuje. A že to budou docela často rodiče s malými dětmi. A že se budou zajímat o to, kam je dát do školky.

Omlouvám se, že to vypadá jako malá násobilka (a taky že je), ale některé samosprávy s ní zjevně mají problém. Developer staví, obec se „rozvíjí" - a hle, najednou je obyvatel jednou tolik a kauza Školka „je na světě". Proč obec například developery nezaváže, aby na tohle mysleli už na začátku investice? A přispěli, investovali? Přinejmenším když jim samospráva prodává své pozemky, by to měla být samozřejmost.

Přepokládám, že kraje intenzivně řeší, jak to udělat se školkami v satelitních obcích kolem Prahy či Brna. Které se za poslední léta zvětšily i několikanásobně. Což už pochopitelně nemá co dělat s nějakým babyboomem, ale pouze a jen s novou - leckdy nedomyšlenou a bezuzdnou - výstavbou.

Něco se v každém případě udělat musí, protože „převis poptávky" po školkách je evidentně vyšší, než byl populační přírůstek v letech skromného babyboomu. Vloni a předloni se narodilo jen 108 místo 118 tisíc dětí, to ale samo o sobě problém nevyřeší.

Anebo, pokud to takhle půjde dál, brzy se školkami bude zabývat Bezpečnostní rada státu. Jako nedávno solárními elektrárnami. To je naše řešení pro případ, že se něco nechá zajít příliš daleko.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 4 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy