Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
10. 8. 2017 22:20

Podrážděný Babiš: Zpochybňuje policii, ale ještě to není zkorumpovaná pakáž. Zatím

Andrej Babiš trestní stíhání nevkusně porovnává s 50. léty.
Přirovnání k 50. létům je nevkusné.
Přirovnání k 50. létům je nevkusné. | Foto: ČTK

Podrážděná reakce Andreje Babiše na policejní žádost o jeho vydání k trestnímu stíhání je důkazem, jak je slogan o řízení státu jako firmy nejen nesmyslný, ale také nebezpečný.

Copak policie, orgány činné v trestním řízení nejsou součástí státu? Samozřejmě ano. A když po dlouhém, až příliš dlouhém vyšetřování napíší do sněmovny, že by chtěly Babiše (a jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka) stíhat, poslanec opáčí, že "po Praze ledna 2016 slýchal, že se to na něj připravuje. Je to dlouhodobě promyšlená akce." Předem absolutně vylučuje objektivitu.

Babiš, nejpopulárnější a už v tomto volebním období zřejmě nejmocnější politik, favorit voleb, zpochybňuje klíčovou státní instituci, policii. Rozdíl mezi novináři a hospodářskou kriminálkou je, že ty druhé Andrej Babiš zatím nenazval zkorumpovanou pakáží. Sláva.

Neřekne: prosím, já mám svědomí čisté, ať si dělají, co chtějí, protože věřím, že to bude objektivně posouzeno, před zákonem jsme si rovni a ukáže se, že jsem nic neprovedl. To by byla zodpovědná, nehysterická reakce špičkového politika (a druhého nejbohatšího občana státu, což s sebou také nese nějakou odpovědnost). Vzkaz občanům, že policii, která se mimochodem stejně jako soudy a armáda podle průzkumů těší vysoké důvěře veřejnosti, se dá věřit dál. Což je přece pro život v "lepším Česku" klíčové.

Ale Babiš místo toho bouří, že jde o "poslední zoufalý pokus" dostat ho z politiky. Nevkusně to přirovnává k 50. létům, s jejich politickými perzekucemi a procesy stalinistického režimu, které končívaly i tresty smrti. Nestoudné.    

Řídit stát jako firmu? Takže stát včetně policie a trestního řízení, když je to nutné?   

Je klidně možné, že záležitost s Babišovým stíháním se do volebních preferencí ani do výsledku voleb výraznějším způsobem nepromítne. Lídr ANO, který kromě poslaneckého mandátu už nemá žádný státní úvazek, dále pojede svou kampaň plnou selfíček, snů o lepším Česku a zloduchů, co jsou jako politici. Co ukázalo referendum o brexitu nebo americké volby, se naplno projeví i u nás - v hlavní roli budou emoce a nálada, fakta a racio půjdou stranou více než kdy předtím.

Andrej Babiš je silný politický vůdce. Těmi, kdo mu věří, snad až ve významu slova "víra", neotřásla kauza Čapí hnízdo a padesátimilionová dotace ani tehdy, ani teď. Kdo se fotí s Babišovou knihou pro Facebook, tomu je nějaký mandátový a imunitní výbor fuk. A možná i celý užvaněný parlament.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy