Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 9. 2020 7:30

Pojďme se semknout, prosil Babiš. Teče mu do bot. Obliba ANO klesá, covid roste

Tragicky znělo premiérovo oznámení, co nás teď čeká. Většina toho, co vyjmenoval, měla být hotova na konci léta. Trestuhodně se na to vykašlali.
Babiš se ocitá v úzkých. Preference ANO jdou dolů, tak je čas promluvit k národu.
Babiš se ocitá v úzkých. Preference ANO jdou dolů, tak je čas promluvit k národu. | Foto: ČTK/Vít Šimánek

Takřka přesně po šesti měsících vystoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) s "rouškovým" projevem k národu. Minule hovořil 23. března, kdy se rozjela koronavirová pandemie a vláda prodloužila tvrdá, omezující opatření. Tehdy k lidem promluvil úplně jiný Babiš, nedal se skoro poznat, příjemně překvapil. Dnešní situace je však zásadně jiná. Sice jsme opět zaskočeni, ale teď už pro to není omluva. Vláda měla dost času se připravit a neudělala to.

Před občany předstoupil člověk, který situaci mohl zvládnout lépe, ale nezvládl. Na nezvládnutí má lví podíl. "Čísla nákazy závratně rostou," oznámil v televizi. Ano, a my si pamatujeme, jak minulý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) nařídil od 1. září nošení roušek ve vnitřních prostorách, jenomže Babišovi se to nelíbilo a Vojtěch musel nařízení odvolat, ač počty nakažených divoce stoupaly.

Premiér měl víc důvodů, proč vystoupit. (Je dobře, že vystoupil, patří to k jeho práci. Všimněme si, že prezident Miloš Zeman zase mlčí.) První důvod je jasný - pandemie. Babiš musí alespoň slovně reagovat, když už se mu covid vymkl z rukou. Nyní pléduje za roušky, které před pár dny ještě bláhově brzdil. (O nedostatku lidí na trasování, nedostatku hygieniků, neřekl ani slovo.)

Roušek se držel dlouho, prý se společnost rozdělila na ty, kteří je nosí, a na ty, kteří virus vidí jako obyčejnou chřipku. (Není divu, když to do nich i po první vlně koronaviru hustí někteří slovutní lékaři.) "Můžu to chápat u mladší generace, protože tam nakažení většinou ani nevykazují příznaky a po karanténě se vrací zpět do normálního života. Ale pro starší lidi, kteří navíc mohou mít zdravotní komplikace, jako například vysoký tlak, plicní či srdeční onemocnění nebo cukrovku, je koronavirus vážné ohrožení. Právě starší a nemocné lidi musíme ochránit," vysvětloval premiér.

Mimochodem, roušky se v sousedním Rakousku a Německu nosily i v létě kupříkladu do obchodů. U nás ne. "Rouška neohrožuje svobodu a demokracii. Ale její nenošení ohrožuje životy," říkal v pondělí večer Babiš. "Sám jsem viděl případy, hlavně v Praze, kdy lidi nerespektovali ani ty úplně základní pokyny… Ano, je to otravné a ne moc příjemné - ale zachraňuje to naše životy. A já jako předseda vlády prostě nechci dopustit, abychom měli miliony nakažených a tisíce mrtvých," tvrdil pán, který nechal covid urvat ze řetězu.

Pomoc! ANO má jen 27,5 procentního bodu!

Kromě razantního šíření nákazy se stalo ještě něco, co se Babiše velmi dotýká. Preference ANO jdou dolů. Podle volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi klesla podpora hnutí ANO oproti červnu o 4,5 procentního bodu. Volby by ANO nadále vyhrálo se ziskem 27,5 procenta hlasů. Za ním se nacházejí Piráti (19,5 procenta) a třetí ODS (15 procent).

Tohle byl možná hlavní důvod, proč Babiš mluvil k lidu. On je ANO (kdyby skončil Babiš, hnutí se propadne možná až do neexistence). Příčiny poklesu zmínil analytik Kantaru CZ Pavel Ranocha: ANO ztrácí voliče ze střední generace, spíš s vyšším a středním vzděláním. Jako důvod odchodu od hnutí uvádějí buď obecnou ztrátu důvěry v něj, příliš velké zadlužení, ke kterému přistoupila vláda pod vedením hnutí, nebo příliš častá a chaotická opatření v boji proti koronaviru.

A tak v pondělním projevu hodil Babiš celý problém na lidi, kteří nechtějí roušky. Někteří prý z trucu k vládě. Že to po nich nikdo nechtěl, to neřekl. Pravda, sám taky přiznal chybu. Alibisticky. Prý už jsme po první vlně měli "těch opatření všichni až po krk, všichni jsme se chtěli volně nadechnout a užít si léto, jak jsme zvyklí. Bylo to poté, co jsme zarazili šíření nemoci jako jedni z prvních v Evropě. Měli jsme jen minimum mrtvých, což nás tehdy možná ukolébalo v představě, že to s tím virem není tak zlé. I já jsem se nechal unést nastupujícím létem a atmosférou ve společnosti. To byla chyba, kterou nechci zopakovat."

Docela slabý pokus, jak se premiér odpovědný za stát "nechal unést" létem a "atmosférou ve společnosti". V reálu to bylo jinak, experti a lidé, kteří modelují blížící se situace v souvislosti s covidem jasně varovali, že druhá vlna přijde. Premiér se nemůže nechat unést létem a náladami lidí. (Ale tohle řekl asi opravdu upřímně, je populista, "atmosféra ve společnosti" pak hraje obří roli.)

Tragicky znělo oznámení, co nás teď čeká. "Urychleně dobudovat integrovaný systém s velkokapacitními call centry. Zajistit dostatečný počet odběrných míst a kapacity laboratoří, které budou hlásit lidem výsledek odběrů do čtyřiceti osmi hodin. Spustit systém sebereportování, který zrychlí celý proces a ušetří čas hygienikům i občanům. A dostatečnou kapacitu lůžek pro pacienty s covidem ve středním a těžkém stavu." Tohle mělo být připraveno v mezičase, ne když běží pandemie číslo 2.

Zajímavý prvek (krom toho, že Babiš zase nepoděkoval učitelům): poděkoval Adamu Vojtěchovi, který podal demisi. Prý "přinesl do politiky slušnost a úctu". Z úst premiéra, který na něj na tiskovce pokřikoval "nebuďte slušnej", to zní divně. Jak Vojtěch přinesl "úctu", k čemu, není vůbec jasné. Zvláštní ovšem je, že Babiš neřekl ani ň o novém ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi. To překvapuje. (Možná ho na post nechtěl, ale prezident si ho vynutil, nevíme. Každopádně má Hrad o jednoho člověka ve vládě víc.)

Souhlasit se dá se závěrem Babišova projevu: "Pojďte nám s tím, prosím, pomoct! Pojďme se znovu semknout. Koronavirus jsme porazili jednou, porazíme ho i podruhé. Věřím, že to zvládneme znovu." Ano, bylo by pěkné se semknout, bylo. Nebýt to ovšem semknutí s Andrejem Babišem. Nebýt to týden před volbami, kdy si on, ač neměl co říct, urval celostátních devět minut v televizích a rádiu.

Sledujte televizní projev premiéra Andreje Babiše. Ve speciálu DVTV komentuje šéf FN Motol a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 11 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy