Už 356. den pokračuje ruská agrese proti Ukrajině. A spolu s ní i boj o to, aby nebyla vymazána z mapy světa. Aby se Rusko nerozšířilo na celé její území. Podle slov velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského má Moskva obrovskou kvantitativní převahu. "Tisíce a tisíce tanků, obrněných transportérů, děl. Vojáků ve velkém množství, byť špatně vycvičených," popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy. A jak záhy dodal, můžeme proto nyní na frontě sledovat krom jiného i "jakýsi souboj mezi kvantitou a kvalitou".
Představme si, jak se ty davy málo vycvičených vojáků valí na sousední zemi, jak je tam chrlena stará i novější vojenská technika. Dva ruští vězni, kteří nastoupili do Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny a byli posléze zajati ukrajinskými vojáky, vylíčili televizi CNN, co viděli na frontě: "Bylo nás devadesát. Šedesát zemřelo v prvotním výpadu. Když jedna skupina není úspěšná, hned je vyslána další. Když je druhá neúspěšná, pošlou další skupinu." - Jatka, jaká si neumíme představit. Putin sází, jak to Rusové dělali vždy, na množství. Je mu jedno, kolik mladých Rusů na frontě zahyne. Otázka je, jak dlouho to bude jedno i Rusům a ruským velitelům.
Proti té šílené kvantitě stojí neskutečné ukrajinské odhodlání. Měli bychom ho však chápat do hloubky. Ukrajinci čelí genocidě, pokusu o vyhlazení, anulování svého národa, vyvražďování nepoddajných. Znají ruské plány, Kreml je nijak netají.
Jakub Landovský upozorňuje na zásadní moment konfliktu: "Základní logika, na kterou občas přistoupí v České republice lidé ve smyslu ´přestaňme tam vozit zbraně a on ten konflikt skončí´, je lichá. Protože některé zbraně jako třeba protivzdušná obrana chrání civilní obyvatelstvo, brání obětem na životech nevinných lidí. Evidentně jsou tyto zbraně deeskalační, protože Rusko nemůže používat své letectvo. A letectvo Ruské federace je skoro z devadesáti procent netknuté tím konfliktem, je to veliká hrozba. Kdyby Rusko mohlo používat vzdušnou sílu a vzdušnou převahu, ten konflikt by vypadal úplně jinak."
Dvě věci si musíme uvědomit. Jde o střet civilizací, Rusko představuje jeden její typ, Ukrajina a Západ zase v podstatě opačný. Zní to strašně, ale je to tak. Nechat Rusy vyhrát znamená udělat tomuto druhu civilizace místo, přiznat mu šanci na budoucnost. Pokud Rusko na Ukrajině prohraje, západní představa o světě jako "mírové soutěži" posílí. Pokud by ale vyhrálo, skutečně bude hrozit třetí světová válka. Základní omyl je si myslet, že to nebezpečí je spojeno s pomocí Ukrajině. Realita je přesně opačná.
Ukrajina hraje o život, svoji budoucnost, nezánik. My hrajeme o III. světovou. Naším hlavním obráncem je dnes - symbolicky - ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V těchto dnech se vydal na cestu za evropskými státníky, které žádá, aby mu dovolili sebe i nás bránit, aby neochabovali v pomoci jeho zemi, jež čelí drtivé přesile.
Rusové nás brali jako Ukrajince nebo Bělorusy…
Landovský míní, že "to, co bude potřeba, aby se Ukrajina ubránila, se do toho konfliktu nakonec dodá. Konkrétnější odpověď bude po jednání takzvané ramsteinské skupiny příští úterý v centrále NATO v Bruselu". Pokračuje, že v tuto chvíli stíhačky ještě nejsou. "Kromě protivzdušné obrany existuje požadavek na mobilitu sil na bojišti, tudíž tanky, obrněné transportéry. Tam se řeší několik projektů. Předpokládám, že ve finále se to může týkat i těch stíhacích letounů." Důležitou roli v tom sehrají Spojené státy.
Vyložme si větu "v tuto chvíli stíhačky ještě nejsou": znamená, že čím přijdou později, tím víc zemře Ukrajinců, vojáků, ale i civilistů včetně dětí. Drsný důsledek váhání. Podobné je to s municí. Ukrajinská armáda ji spotřebovává mnohem rychleji, než ji zemi spojenci zvládnou doručit. A Rusové zběsile útočí.
V červnu proběhne summit NATO v litevském Vilniusu. Má na něm být přijato Švédsko i Finsko - další důležitý moment střetu civilizací. Landovský k tomu říká: "Jsem pořád optimista. Za mě k tomu dojde. Budou tomu předcházet (…) rozhodnutí maďarského parlamentu, které se očekává v tomto nebo v příštím měsíci. A rozhodnutí tureckého parlamentu, které se očekává až po volbách v květnu." Dvě země NATO upřednostňují vlastní zájmy před těmi společnými. I to je realita Západu, pokud do něj Maďarsko a Turecko počítáme.
Zároveň platí, že Západ v konfliktu nezklamal, Rusy překvapil. Putin nepočítal, že bychom Ukrajině pomohli. Nečekal západní reakci, nečekal, že tu hodnota svobody má stále obrovskou váhu. Svobody Ukrajiny i vlastní. Špatně Západ pochopil, protože sám uvažuje jinak.
Landovský: "Rusko překvapila i zcela spontánní pomoc Ukrajině v prvních měsících konfliktu, přijetí vlny ukrajinských uprchlíků. To, že se nerozpadla česká ani evropská společnost následky cen elektrické energie, plynu a podobně."
O zvolení Petra Pavla prezidentem velvyslanec při NATO říká: "Rusko dlouhodobě sázelo na to, že na prezidentské pozici je někdo, kdo mluví, řekněme, minimálně neutrálně nebo spíše jejich hlasem… Rusko je zhrozené tím, co Česká republika v posledních měsících a letech dělá. Je možná překvapené, protože nás skutečně brali stejně jako Ukrajince nebo Bělorusy, jako tenčí větve velkého slovanského dubiska, které se nakonec Moskvě vždycky podřídí."
Za několik dní bude válka na Ukrajině trvat již celý rok. Nesmíme polevit v pomoci této ničené zemi, pomáháme tím sami sobě, záchraně své civilizace. Náš způsob myšlení a života je ohrožen nejvíc za desítky let.
