Blíží se podzimní volby a nakažených koronavirem přibývá. Zdravotníci varují: po prázdninách může prudce stoupnout počet lidí, kteří onemocní covidem-19. Čeká se druhá vlna a současná situace tomu bohužel nasvědčuje. Evidovaných nakažených je nyní už více než v dubnu, varují zdravotníci. A čísla rostou. (Dodejme však, že v dubnu se mnoho lidí k testu vůbec nedostalo, dost možná nemocí prošli s příznaky či bez nich a nebyli zaznemenáni. Kdežto dnes je otestován každý, kdo potřebuje. Takže ta čísla nejsou srovnatelná.)
Každopádně by druhá vlna korony zasáhla volby do zastupitelstev krajů a do Senátu (první říjnový víkend) a druhé kolo senátních voleb (o týden později). Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) přitom v pondělí v klidu oznámil, že lidé v karanténě nebudou moci hlasovat.
Místopředseda vlády soudí, že předpisy neumožňují, aby občané izolovaní kvůli covidu přišli do volební místnosti. Tvrdí: "Nelze ani za nimi poslat urnu, protože by hrozilo nakažení volební komise. To není nic, co by si vymyslelo ministerstvo vnitra, je to tady dlouhodobě, je to realita." Odmítl také, že by se dalo volit alternativně, jak už dříve navrhovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Hamáček: "Korespondenční hlasování se do října stihnout nedá, navíc by to situaci nevyřešilo."
Proč? Virus by se mohl udržet na obálkách, ty by bylo nutné dezinfikovat a "vystavilo by to riziku všechny, kdo by s tou zásilkou přišli do kontaktu", usoudil ministr vnitra demokratického státu.
Je zarážející, ale zároveň typické, jaký typ lidí nám nyní vládne (a s čí podporou, nutno připomenout, KSČM). Pro tuto garnituru naše základní práva mnoho neznamenají. Premiér Babiš běžně zpochybňuje systém parlamentní demokracie, sněmovna je pro něj "žvanírna", při interpelacích se chová pohrdavě, na poslance kašle. Senát je mnoha politiky, včetně prezidenta Zemana, odmítán, tuto cennou pojistku demokracie a ústavnosti by s chutí zrušili jako nadbytečnou. Zavřít hranice za koronaviru? Žádný problém.
Naprosto nepřijatelné a k našim základním právům a svobodám lhostejné bylo za nouzového stavu přijaté "mimořádné opatření" vlády ze dne 26. května. Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví omezilo konání hromadných akcí ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše 300 osob ve stejný čas. Ústavní právníci toto opatření vztažené na právo shromažďovací zpochybnili. Ministr Adam Vojtěch se nakonec lekl a couvl. Před demonstrací Milionu chvilek pro demokracie přišel s "výjimkou ze zákazu akcí nad 500 osob pro shromáždění konaná podle zákona o právu shromažďovacím".
Koronavirové polovolby
Vláda za koronakrize jednala "mimo svou pravomoc", když kvůli šíření nákazy odložila doplňovací senátní volby na Teplicku. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud. Podle této instituce měla Babišova vláda parlamentu předložit zákon o odložení voleb. A další kousek z demokracii zpochybňující dílny: na konci března vláda zakázala všem územně správním celkům svolávat zasedání zastupitelstev, s výjimkou projednání rozpočtu, pomoci obyvatelům ve stavu nouze nebo volby starosty. Občané byli ze hry vyloučeni zcela.
A nyní Jan Hamáček celkem v klidu oznámí, že lidé v karanténě mají smůlu a volit nebudou, sorry jako. Přitom se jedná o klíčové právo chráněné Listinou základních práv a svobod. (Článek 22: "Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.")
Argumentaci Hamáčka známe - stát musí členy komisí chránit před nákazou a nelze stihnout přijetí zákona o korespondenční volbě. Ten problém je znám od března a vláda má navíc tento způsob volby ve svém programovém prohlášení. Přesto neudělala nic. Jako by jí na lidech zbavených volebního práva vůbec nezáleželo (a zjevně taky nezáleží).
Jakou váhu pak takové polovolby budou mít? Do Senátu chodí volit málo lidí, jejich další omezení, které zařídí stát, může výsledek zásadně zpochybnit, hrozí, že budou posléze shledány neplatnými. Samozřejmě bude záležet na tom, kolik lidí se v době voleb octne v karanténě, jestli stovky, tisíce nebo desetitisíce.
Vládní pohodlnost a nevůle ukazuje na lhostejnost k demokracii a svobodné volbě. Přístup k urnám má mít každý s volebním právem. Normální, logické a správné by bylo, kdyby vláda (Hamáček) řekla pravý opak: Uděláme všechno pro to, aby mohli volit i lidé uvěznění v karanténě, neboť si uvědomujeme, jak zásadní věc pro stát volby představují.
Proč Andrej Babiš nespustí nějaký "hackathon", kde by experti na volby, hygienici a dejme tomu legislativci plus ústavní právníci hledali českou cestu, jak umožnit lidem volit? (S výjimkou těch, kteří by byli dejme tomu někde na uzavřených odděleních.) Je přece absurdní, aby nemohl jít k volbám člověk, který sedí doma v karanténě a nemá příznaky. Navíc třeba sám nahlásil, že se setkal s někým nakaženým.
V některých státech už "koronavolby" proběhly (Jižní Korea, Polsko, Chorvatsko). Jistě bychom se od nich mohli poučit. Stejně tak je podivné, že vláda zatím neudělala nic pro to, aby byla uzákoněna korespondenční volba (nebo v případě lidí v karanténě on-line volba). Jako by o to vůbec nešlo - my si tu vládneme a nic víc nás nezajímá.
Svobodné volby byly po revoluci pojem. Lidé, kteří unikli z totality, věděli, jak cenná je možnost volit svobodně. Tohle vědomí se vytrácí, volby už jsou jen samozřejmost, možná i otrava. Vláda k tomu svou lhostejností přispívá.
Může však narazit u Ústavního soudu. (Vzpomeňme, jak v dubnu Pražský městský soud šmahem zrušil čtyři klíčová opatření ministerstva zdravotnictví, jež se týkala našich základních práv a svobod - omezení volného pohybu a maloobchodu v době koronavirové pandemie.) S "hygienickým" omezením práva volit to může dopadnout podobně. A pak to bude drahé (to by snad mohlo Babiše zajímat, na prachy on slyší).
