Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
3. 9. 2021 10:01

Tresty pro Nečasovou-Nagyovou a zpravodajce platí, ale pomalá justice je k ničemu

Když policie v roce 2013 zasáhla (zbytečně divadelně), mysleli jsme si, že se to už nemůže opakovat, že stát takto nebude možné znovu zneužít. Omyl.
Kdysi všemocná žena a kdysi bezmocný premiér.
Kdysi všemocná žena a kdysi bezmocný premiér. | Foto: Aktuálně.cz

Kauza zneužití vojenské tajné služby (VZ, Vojenské zpravodajství) v roce 2012 je konečně dořešena. Nejvyšší soud rozhodl, že nasazení odposlechů bylo v pořádku. Odmítl dovolání bývalé ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové (tehdy Nagyové) i ostatních obžalovaných. Nejvyšší soud sdělil, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily.

Oč šlo. Pravá ruka a milenka tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Jana Nečasová-Nagyová (jak zní rozsudek) zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky.

Nagyová (dnes Nečasová) tehdy doufala, že se jí sledováním vojenskými tajnými agenty podaří získat informace o tom, že byla tehdejší manželka Nečase svému muži nevěrná, což by uspíšilo rozvod. Ředitelé VZ Páleník a po něm Kovanda z pozice velitelů zaúkolovali podřízené, aby ženu sledovali. Jana Nečasová-Nagyová nechala šéfy VZ poslat zpravodajce i na dva zaměstnance Úřadu vlády. V jejich případě se bála, že prozradí její vztah s premiérem. - Tahle hrůza byla také jednou z příčin zásahu na Úřadu vlády v roce 2013.

Od téhož roku se táhne celá kauza zneužití Vojenského zpravodajství, takřka neuvěřitelný případ, který byl zasunut a zapomenut pod nánosem jiných událostí. Zásah na Úřadu vlády byl postupem času odmítnut prakticky všemi stranami vyjma ANO, které kvůli tomuto skandálu a kvůli napojení tehdejších špiček ODS na kmotry nakonec získalo svou dnešní silnou pozici.

V usvědčení čtveřice hrály odposlechy klíčovou roli. Proto je advokáti obviněných napadli. Tvrdili, že "uši" byly povoleny nepříslušnými soudy a pocházely z prověřování jiné trestné činnosti - konkrétně někdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka a jeho možného zneužití pravomoci a také z podezření na praní špinavých peněz lobbisty Romanem Janouškem či Tomášem Hrdličkou. To vše bylo zamítnuto (a praxe povolování odposlechů byla změněna).

Význam rozhodnutí Nejvyššího soudu pro nás dnes, osm let po zásahu policie na Úřadu vlády? Ta příliš dlouhá doba je obraz naší justice, nakonec se ke spravedlnosti nějak dokodrcala, ale trvalo to, přenesli jsme se do doby, která už řeší jiné problémy. Zneužití vojenské tajné služby ke sledování manželky premiéra na objednávku milenky premiéra je ale stále něco, co předčilo ty nejhorší možné představy.

Stát v rukách milenky

Člověk si po zveřejnění tohoto šíleného faktu musel uvědomit, jak byl poničen stát a jeho instituce. Je dodnes neuvěřitelné, že na to šéfové VZ mohli kývnout; pro mě to znamenalo obrovské zklamání, rozčarování. Stejně jako fakt, že pak expremiér Nečas chtěl vzít před soudem vinu na sebe a lhal, že sledování své tehdejší ženy nařídil on. Nenařídil, nařídila ho šéfka jeho kanceláře, jež mávala velkou částí vlády a stýkala se s kmotry a byznysmeny. Strašlivá ostuda pro stát i pro Nečase.

Když policie tehdy zasáhla (zbytečně divadelně), mysleli jsme si, že se to už nemůže opakovat, že stát takto nebude možné znovu zneužít. Jenomže tehdejší velké strany (ODS a ČSSD) zásah odsoudily, celá léta ho zpochybňovaly a také tím nahrávaly Babišovi a jeho hnutí. Nejvíc se mluvilo o "kabelkách", o dárcích za deset milionů korun, zatímco zneužití tajné služby nevypadalo tak důležitě. Přitom bylo symbolem tehdejšího vládnutí.

Mimochodem ČEZ dodnes vede člověk (Daniel Beneš), který tehdy přes Nagyovou-Nečasovou tlačil svého člověka (Stanislava Hájka) do čela policejního útvaru, který nasazuje odposlechy. (Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan v zimě 2012 na soukromé schůzce tajně varoval tehdejšího policejního prezidenta Martina Červíčka, aby do této exponované funkce Hájka nejmenoval, což se nakonec skutečně nestalo.)

Dnes to máme naopak, nejvyšší ústavní činitel se snaží rozbít jinou tajnou službu, kontrarozvědku (BIS), a zničit jejího úspěšného ředitele. Klíčové posty ve státu si obsadil Babiš (vzpomeňme jen, jak byl vyštván šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, zřejmě proto, že nechtěl pronásledovat vyšetřovatele Čapího hnízda komisaře Nevtípila). A vyšetřování Čapáku se vleče stále dál.

Nejvyšší soud nakonec po letech úporných bojů žaloby s původní soudkyní (Helena Králová, jež opakovaně nebrala v potaz rozhodnutí vyšších instancí a mimo jiné urputně odmítala odposlechy) a obhájci potvrdil, že odposlechy byly v kauze zneužití Vojenského zpravodajství v pořádku, tedy že tresty - mimochodem pro bývalé šéfy Vojenského zpravodajství, kteří službu nechali zneužít, velmi nízké - platí.

Jenomže dnes to už veřejnost příliš nezajímá. Souzení trvalo příliš dlouho. Podobně se to skoro jistě odehraje i s Čapím hnízdem, až se případ vyřeší, už bude pozdě. Příliš pomalá spravedlnost je nám k ničemu. Ztrácí svou základní funkci, totiž aby varovala, odrazovala od podobného jednání.

Podmínka pro Nečasovou? Čekal jsem tresty vězení, rozvědka zasahovala do našich životů, říká Spurný (video DVTV z 27. listopadu 2017)

Policie a státní zástupci by měli začít vyšetřovat, jestli výpověď expremiéra Nečase nebyla lživá, myslí si redaktor Respektu Jaroslav Spurný. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy