Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 9. 2014 14:55

Pomsta nad lordem Voldemortem se nekoná

Komentář Martina Fendrycha: Lobbista Roman Janoušek byl za sražení ženy autem v opilosti potrestán tvrdě. Je však dobře, že vrchní soud nepřijal tvrzení žaloby, že šlo o pokus vraždit.
Kmotrovi Janouškovi se v době největšího vlivu přezdívalo lord Voldemort.
Kmotrovi Janouškovi se v době největšího vlivu přezdívalo lord Voldemort. | Foto: Vojtěch Marek

Skončil odvolací soud s Romanem Janouškem. Dostal čtyři a půl roku vězení nepodmíněně a sedmiletý zákaz řízení. Lobbista a kmotr byl vrchním soudem souzen za dopravní nehodu, při níž řídil těžce opilý (krátce po nehodě mu naměřili 2,2 a 1,7 promile alkoholu v dechu). Nejprve naboural, pak srazil ženu, která se ho snažila na křižovatce zastavit. Těžce ji zranil. Od nehody ujel. Rozsudek na naše poměry přísný, ale nepochybně spravedlivý.

První instance (městský soud) se konala v dubnu. Janoušek tehdy vyfasoval tři roky natvrdo. Soud ho uznal vinným z těžkého ublížení na zdraví a zakázal mu řídit na pět let. Žalobkyně Jana Kadeřábková chtěla lobbistu zavřít na deset let za pokus o vraždu. Svůj názor v dubnu neprosadila.

U odvolacího soudu žádal žalobce Vlastimil Kraus znovu deset let za vraždu. Pokud by kvalifikace neuspěla a zbylo „jen“ těžké ublížení na zdraví, chtěl sedm let. „Hranice mezi pokusem vraždy a těžkým ublížením na zdraví je velmi tenká,“ uznal. Tvrdil však dále, že čin měl být kvalifikován jako pokus o vraždu. Navíc žaloba žádala, aby soud posuzoval jednání Janouška také jako útok na svědkyni. Janoušek si prý musel být vědom, že ženu ohrožuje na životě. Podle odposlechů věděl, že ji srazil. Řekl totiž: „Vona udělala dvojitej kotrmelec, trojitý salto, zlomila si ruku, nohu, za ušima a za prdelí.“

Janouškův advokát Vít Široký odmítl, že se jeho klient Janoušek pokusil vraždit. Kritizoval i to, že prvoinstanční soud použil jako důkaz odposlechy z kauzy Jany Nagyové, nyní Nečasové. Byly v první instanci zařazeny na poslední chvíli, takže se obhajoba nemohla připravit a „vést dokazování“. Široký vznesl i další výhrady.

Policie a žaloba při kvalifikaci pokusu o vraždu vycházely z přesvědčení, že auto je „vražedná zbraň“, Janoušek ženu viděl a chtěl srazit. To měly dokazovat i policejní nahrávky hovorů. Pravdou zjevně je, že Janoušek o ženě věděl, ale zároveň podle odposlechů po nehodě řekl, že „hodila šipku na kapotu“, což nevypadá jako úmysl zabít. Také soudce Tomáš Kubovec u prvoinstančního soudu řekl: „Hlavní motivací obžalovaného bylo vyhnout se sociálnímu kontaktu, prostě odjet z místa nehody, ale nelze dovodit to srozumění s případnou smrtí poškozené.“

Už u první instance to tedy vypadalo, že vražedná kvalifikace je silně přepísknutá, že se policie touto cestou snaží dostat „lorda Voldemorta“, pražského kmotra. U jiných obviněných by ji to zřejmě ani nenapadlo. Tvrdší kvalifikace ovšem žalobě umožnila použít odposlechy, zvýšila totiž trestní sazbu. Pro nasazení „uší“ je povinná horní sazba nejméně osm let.

Bylo použití odposlechů fér? Většina řekne, že ano. Kam ale takový postup v budoucnosti může vést? Vyšší, přehnaná trestní sazba se dá nasadit vždycky. A pak v klidu u soudu prohrát, ale odposlechy prosadit. Ze záznamu Janouškova hovoru přitom, jak už řečeno, nevyplynul jasný úmysl ženu sprovodit ze světa. Popisuje na záznamu, že mu skočila na kapotu (ani to nemusela být pravda). Neříká manželce: Nabral jsem ji čumákem. Soud možná odposlechy neměl připustit.

Čtyři a půl roku vězení a sedm let zákaz řídit. Tak rozhodla odvolací soudkyně Jaroslava Maternová. Pokud se bude Janoušek dobře chovat, může jít za dva a čtvrt roku ven. Pro člověka, který si dosud mohl dělat absolutně, co chtěl, který měl donedávna obrovský vliv, je to těžká rána. Sedmiletý zákaz šoférování ho zřejmě nebolí. Ztráta svobody ano.

Vrchní soud neuznal, že šlo o pokus o vraždu. To je dobře. Pokud by tuto ostrou žalobeckou a policejní kvalifikaci přijal, vypadalo by to jako pomsta. Stále ale platí, že použití odposlechů z kauzy Nagyová u dopravní nehody, byť vážné, bylo buď na hraně, nebo velmi pochybné. Však se také rozsudek zřejmě nejvíce opřel o "superposudek", ve kterém znalci doložili, že Roman Janoušek sraženou ženu nemohl nevidět, tedy ji viděl.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Šestnáct lidí a dvě firmy čelí obžalobě kvůli daňovým únikům za čtvrt miliardy

Obžalobu na 16 lidí a dvě firmy podal v pátek olomoucký krajský státní zástupce kvůli daňovým únikům za 250 milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize. V kauze figuruje opavská společnost FAU, která obchodovala s minerálními oleji a jako důsledek činnosti státních úřadů skončila v konkurzu. Případem se bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.

"Dnešního dne byla podána obžaloba pro daňové úniky ve výši čtvrt miliardy korun. Obžalováno bylo 16 fyzických a dvě právnické osoby," uvedl Studený. Obžalovaní jsou jako organizovaná skupina. Upřesnil, že se obžaloba týká obchodů FAU s.r.o.

Trestní stíhání policie zahájila v roce 2018. Nynější obžalované tehdy obvinila z toho, že v roce 2013 uměle vytvořili řetězec firem, aby se vyhnuli zaplacení DPH z obchodu s pohonnými hmotami.

FAU je v konkurzu. Státní úřady na ni v roce 2016 vydaly zajišťovací příkazy za stovky milionů korun s odůvodněním, že se zapojila do karuselového podvodu. NSS ale v roce 2019 dospěl k závěru, že celníci neměli pro tak velký zákrok dost silný důvod. Společnost následně uspěla s několika žalobami proti rozhodnutí a postupům finanční správy a celníků.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy