Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
Aktualizováno 19. 1. 2015 11:05

Pondělí 19. ledna je nejhorším dnem roku. Užili jste si?

V kalendáři je svátek blbé nálady. Plní funkci komerčního sdělení spotřebitelům z bohatých zemí na severní polokouli s gregoriánským kalendářem: Udělejte si radost a něco si dopřejte - kupte.
Opovažte se nemít depku.
Opovažte se nemít depku. | Foto: Twentieth Century-Fox Film Corporation

Nejhorší den roku letos připadá na pondělí 19. ledna. Dobře, že to víme. Teď už bude jenom líp. Musí být.

Samo datum není překvapivé - podezřelý vzoreček britského psychologa Cliffa Arnalla stanovuje den blbec pokaždé zhruba na stejnou dobu. A vždycky na pondělí. Vloni to bylo 19. ledna a některé noviny dokonce psaly o nejhorším dnu v historii. Což bylo, přes všechnu hospodářskou recesi, přece jen značně přehnané. Vždyť takový 15. duben 1912, aniž to někdo dopředu nahlásil, se taky moc nepovedl: zatímco šel ke dnu Titanic, v daleké Koreji přišel na svět Kim Ir-sen.

Deprese je in

Nejhorší den? Jak ho poznáme? Přítomnosti nerozumíme ani tady a teď, natož s předstihem.

Přes proklamovanou vědeckost je Arnallův výpočet nejhoršího dne trefný asi jako věštba z karet, kterou ostatně v lecčems připomíná. Možná proto je prognóza "blue Monday" tak populární. Zvědavost, co nás čeká a nemine, se zdá být tentokrát ukojena. A co víc, zase se jednou ukáže, že karty nelžou. Tedy, jak komu. 

Půvab je v tom, že kartář Arnall vykládá celému lidstvu zároveň. Respektive té jeho zaopatřenější části, a z ní hlavně těm, co chodí do práce a pokud možno obývají severní polokouli. Na masajské vesničany by asi jeho systém nefungoval. Stejně jako na ty, co neslaví křesťanské vánoce, nezačínají pracovní týden pondělkem a v lednu u nich nesněží. Takže jde o menšinu lidstva (do které patříme).

Proč pondělí devatenáctého? Deprese na nás má padnout proto, že vánoce si už ani nepamatujeme a stromeček leží v bordelu u popelnic. Proto, že dorazily lednové složenky a peněženka po svátcích zeje prázdnotou, venku je ošklivo, tma a cesty kloužou. Proto, že jsme teprve teď opravdu vystřízlivěli z novoročních předsevzetí a optimismu. A nemáme sílu s tím vším něco dělat. Do toho začíná nový pracovní týden a my vidíme, že se nic nezměnilo, naopak, celý rok roboty leží před námi.

Tehdy jste měli být šťastní. Vzpomínáte?
Tehdy jste měli být šťastní. Vzpomínáte? | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Tak nějak vypadá mysl průměrného zaměstnance, který své dny dělí na "práci" mimo domov a "volný čas", který mu, jak se mu zdá, patří. (Jan Sokol: V zaměstnání člověk musí pracovat; to znamená, že vlastně nežije, protože svůj čas prodal zaměstnavateli. Zato po práci, ve volném čase, člověk začíná teprve žít jako člověk sám pro sebe a pro svoji rodinu.)         

Prokleté pondělí? 

Je fakt, že na pondělí u nás připadá nejvíc sebevražd (za což mohou muži, ženy si sahají na život každý den stejně). A že leden je nezdravý měsíc (obvykle v něm umírá nejvíc lidí).

Je fakt, že jsou naopak lidé, kteří pondělí milují, například průvodci po hradech a zámcích, pro které je to jediný den volna. Nebo redaktoři časopisů, které mají uzávěrku v pátek. Že správný básník, dejme tomu J.H. Krchovský, může mít světobol v pondělí stejně jako v pátek, v zimě nebo v létě.

Manažerské příručky tvrdí, že horší než pondělí je pro personál středa, protože jeden víkend je pryč a druhý stejně tak daleko. Američtí internetoví badatelé dospěli studiem blogů a facebooku k názoru, že pondělí mají lidé docela rádi, protože předcházející volno z nich pracovní proces nebo škola ještě nevyždímaly.

To jsou ty potíže s průměrem a s měřením, na jehož konci obvykle bývá nějaké "nej". Tak si vyberte.

Zahodit kalendář

Lifestylové časopisy ordinují proti lednovým chmurám dobrou večeři, zábavný film, návštěvu fitcentra a jiné hraběcí rady. Pomůžou maximálně jako placebo, kdoví jestli.

Přišel čas na chmury. Radost je podezřelá.
Přišel čas na chmury. Radost je podezřelá. | Foto: čtk

Nejhorší den přemůžeme jedině tak, jako kterýkoli jiný - tím, že prchneme před kalendářem. Ve světě upleteném z kontaktů a povinností nám v tu chvíli připadá, že utíkáme před samotným časem.

Zahodit kalendář, to je, oč tu běží. Proto Pavel Bém mizí do neznámých hor, Tomáš Halík do poustevny na Rýně, manažeři na ostrov, kde není mobilní signál. Každý, kam umí.

Kdo rutině kalendáře nezdrhne, musí se smířit s tím, že bude zprůměrován s ostatními. Devatenáctého ledna má být vyřízený. Pokud to přežije, bude na svatého Valentýna zamilovaný a na Silvestra rozjařený. A když vyhrajeme olympiádu: Kdo neskáče, není Čech. Opovažte se ten den truchlit. Dneska smíte. Tak si to užijte.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy