Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
9. 11. 2018 9:00

Poselství Křišťálové noci 1938: Všechno zlo začíná obyčejnými slovy

Útok na každou jazykovou, profesní či jinou skupinu, na menšinu, je útokem na podstatu společnosti.
Židé na pražské ulici, snímek z prvních let protektorátu Čechy a Morava. Nosit hvězdu s nápisem "Jude" bylo Židům nařízeno v září 1939.
Židé na pražské ulici, snímek z prvních let protektorátu Čechy a Morava. Nosit hvězdu s nápisem "Jude" bylo Židům nařízeno v září 1939. | Foto: ČTK

Připomínáme si osmdesát let od Křišťálové noci v Hitlerově Německu a k němu připojených Sudetech a Rakousku; Kristallnacht, noc z 9. na 10. listopadu 1938; noc plná střepů z rozbitých výloh židovských obchodů, noc plná rabování, ničení a nenávisti. Nové připomínky tohoto masového pogromu budou akcentovat to či ono; pro nás by ale mohlo být podstatným sdělení, že na jeho počátku stála obyčejná slova, která dlouhodobě zasévala nenávist a nedůvěru, šířila lži a pomluvy. Ta hrůzná noc přišla až potom. Když výbuchu zloby slova připravila půdu.

"Ať chcípne Žid," volal dav ve Vídni po anšlusu, ale i to už byla jen slovní formulace programu, který se tvořil dávno předtím: vlny protižidovské nenávisti se valily Německem řadu let a mířily i do Rakouska. Už před Křišťálovou nocí byli Židé označeni a tak vyčleněni ze společnosti: každý totiž musel na základě nařízení ke jménu připojit druhé jméno: Izrael nebo Sára. Není tu možné připomínat všechny ty ústrky, prohlášení a opatření, která předcházela, všechny ty slovní, jazykové, třeba zdánlivě ještě nenásilné kroky a krůčky; pro nás je podstatné vidět, že bez tohoto systematického entrée by Křišťálová noc možná nebyla, nebo by snad probíhala jinak. Což se stejně tak týká i následujících hrůz, bezpráví a násilností.

Synagoga v Liberci, zapálená o Křišťálové noci.
Synagoga v Liberci, zapálená o Křišťálové noci. | Foto: Archiv Krajské vědecké knihovny v Liberci

Proto by nás mělo zajímat, jestli se nyní neodehrává něco podobného, co by se za pár let mohlo proměnit v nějakou formu takové noční můry; co jde jednoduše zastavit dnes, ale obtížně později. Slova jsou signálem svého druhu; "člověk, který si násilnicky pohrává s jazykem, se po nástupu k moci téměř určitě zachová násilně i k lidem. … Ti, kteří překrucují slova, sledují pravděpodobně protispolečenské cíle," psal historik Paul Johnson už v devadesátých letech 20. století - tehdy možná ještě neměl představu, jakému masivnímu útoku falešných a programově zavádějících slov bude současná společnost čelit. Sociální sítě se podobají zbořeným zdím, které nám umožňují se snadno navštěvovat a vídat, stejně jako nás přestávají chránit.

Poselství Křišťálové noci spočívá v pozornosti, kterou bychom měli zaměřit na sledování právě těch slov, která útočí na určité skupiny obyvatel; jsou vedena pochybnými cíli, po staletí podobnými: odvést pozornost, udržet lidi ve strachu (aby bylo snadnější je ovládat), nasměrovat jejich hněv jinam, nebo je jen obalamutit obrazem nepřítele, který přece někde být musí, což je představa všech zklamaných a oklamaných: to by v tom byl čert, aby po ruce nebyl někdo, kdo za to všechno může.

Ačkoliv dnes bezpochyby nevidíme útoky podobné intenzity a jasného směrování jako v předválečném Německu, přece jen jisté náznaky tu jsou: v Česku nenávist k uprchlíkům, muslimům. K lidem "jiné" barvy pleti obecně, k Romům samozřejmě dlouhodobě. Ale také zášť vůči profesním skupinám: jaké je poselství prezidenta Miloše Zemana, který mluví o likvidaci novinářů? Nebo ukazuje maketu samopalu, na které je napsáno "na novináře". Představme si, co by se stalo, kdyby Zeman tu cílovou skupinu zaměnil a jeho trapné vtipkování by se týkalo Židů. Dovedete si představit, že by na maketě samopalu měl napsáno "na Židy"? Prošlo by mu to také tak snadno? A jestli z víc než dobrých důvodů ne, proč?

Řeknete třeba, že nevkusné slovní útoky mohou být nanejvýš k smíchu, že dnes nemá smysl brát je vážně. Vynikající knížka Timura Vermese Už je tady zas popisuje, jak by to vypadalo, kdyby se Hitler najednou znovu ocitl v naší současnosti: chová se stejně jako kdysi a všichni se mu smějí. Jenže on to - zase - myslí vážně.

Útok na každou jazykovou, profesní či jinou skupinu, na menšinu, je útokem na podstatu společnosti: patří k nim i útoky na popisy těchto útoků v minulosti a jejich tragických důsledků: právě dějiny nám ukazují, že slovní útoky se mohou proměnit v násilí a tragédii. Tenhle vzkaz by nám měl zajistit neutuchající pozornost: proto je také sám o sobě napadán. Je proto s podivem, že věty zpochybňující existenci romského lágru v Letech u Písku nebo vraždu Milady Horákové procházejí těm, kteří je vyslovují, tak lehce.

Bezpochyby je těžké orientovat se v té záplavě slov, která se na nás řítí z nejrůznějších zdrojů: je jich tolik, že se v nich stejně nikdo nevyzná a je lépe nechat to být, můžete namítnout. Byla by to velká chyba, protože slova mají velkou moc: ale nejen rozsévat zlo, ale také tomu zlu bránit. Záleží na tom, jakým slovům budeme naslouchat.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 14 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy