Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
6. 10. 2022 7:30

Rusko atomovou zbraň nepoužije. Nic by nezískalo, odveta by byla drtivá. Putin skončí

Armáda ani tajné služby ruskému prezidentovi - dnes už válečnému zločinci - nedovolí obětovat celou zemi, vtáhnout ji do naprosté zkázy.
Putin vyhrožuje a vyhrožuje. Začal s tím v březnu a výhrůžky stupňuje. Vyhrožování je však známkou slabosti a nejistoty.
Putin vyhrožuje a vyhrožuje. Začal s tím v březnu a výhrůžky stupňuje. Vyhrožování je však známkou slabosti a nejistoty. | Foto: Reuters

Lidé se stále více začínají bát, že Putin nařídí použití jaderných zbraní na Ukrajině. Ta obava je přítomná už od začátku bezdůvodné ruské agrese vůči sousední zemi. Zrodila se poté, co zkraje března vydal ruský prezident příkaz, aby byly jaderné síly uvedeny do bojové pohotovosti. I když není jasné, co to vlastně znamená, neboť takový výraz údajně nelze najít v manuálech k použití jaderných hlavic. Každopádně právě jimi Putin světu hrozí. A své pohrůžky stále stupňuje.

Od března, kdy i vojenští analytici počítali s tím, že Moskva dobude Kyjev, se situace zásadně změnila. Ruská armáda je bita, předvedla se jako mimořádně neschopná, špatně vedená a demoralizovaná. Není divu, bojovat v nesmyslné, doslova šílené válce "morál" příliš neposílí. Naopak ukrajinská armáda předvádí pro změkčilou západní mysl až neuvěřitelné odhodlání a vůli nenechat se porazit. Ti, kdo prohrávají, jsou nyní Rusové.

Postup Ukrajinců a jejich úspěchy však Putina čím dál víc zahánějí do kouta doma i ve světě. Na Ukrajině nasadil vše, co má k dispozici. Kromě jaderných zbraní. Sáhl k částečné mobilizaci, jež se mu však podle dostupných zpráv také nedaří. Sáhl k "referendům" v obsazených ukrajinských oblastech, jejichž výsledek však prakticky žádná země neuznává. Putin předvádí zoufalý obraz vůdce, který se přepočítal a není schopen couvnout.

Názory expertů na to, jestli sáhne po jaderných zbraních, tedy po tom nejhorším, co má k dispozici, se liší. Část tvrdí, že nikoli, případně že mu armádní špičky a tajné služby nedovolí to udělat. Část má naopak za to, že zahnán do kouta využije atomovou pumu ve snaze zabránit prohře - a že mu v tom okolí nebude schopno zabránit. Každopádně však použití taktické jaderné zbraně, dejme tomu o síle bomb, které byly v roce 1945 svrženy na Hirošimu a Nagasaki, nelze s jistotou vyloučit.

A to krom jiného i proto, že do ruského systému a do Putinova bezprostředního okolí není vidět. Neví se přesně, nakolik je informován, kdo na něj má jaký vliv, dokonce se zřejmě ani neví, v jakém se nachází stavu. Víme jen to, že jde o nevyzpytatelného, pro svět teď už nesmírně nebezpečného vládce. Každý, kdo podporuje Rusko, by si měl tyto okolnosti uvědomit.

Putin a jeho lidé se sami zahnali do značně zoufalé situace, ze které v podstatě není východiska. Z ruského vůdce je válečný zločinec, svět sbírá důkazy o ruském teroru na Ukrajině, Putin se stal naprosto nepřijatelným, toxickým politikem. Podařilo se mu Rusko izolovat, oddělit od světa. Když navíc on a exprezident Medveděv vyhrožují jaderným útokem, děsí i své poslední vágní spojence.

Co by získal? Nic

Zásadní je vědět, co by Putin jaderným úderem vlastně získal. Jestli by mu pomohl buď válku otočit a dobýt celou Ukrajinu, jak o tom snil v únoru, nebo alespoň udržet Krym plus Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které teď poněkud bláhově prohlásil za součást Ruska.

Podle vojenských analytiků by úder jedné taktické zbraně na dva tisíce kilometrů dlouhé frontě vojensky nezměnil nic. Ukrajince by nezastrašil, naopak, vedl by je k ještě většímu odhodlání šílence zastavit. Experti tvrdí, že by Putin musel použít podstatně víc jaderných úderů, aby ukrajinské síly zdecimoval. Případně by musel jaderným arzenálem zničit město jako Kyjev.

Jenomže kdyby začal používat atomové zbraně ve velkém - nebo prostě více než jednu - Západ by nemohl zůstat u pouhého posílání vojenské techniky na Ukrajinu. Musel by do bojů vstoupit přímo. Pokud by demokratické země zůstaly netečné, daly by Putinovi signál, že v ničení světa může pokračovat. A to si zjevně dobře uvědomují.

Co by použití jaderných zbraní vyvolalo, popsal bývalý ředitel CIA, americký generál ve výslužbě David Petraeus. V televizi ABC minulou neděli uvedl, že pokud by je Putin nasadil, mohla by zasáhnout Severoatlantická aliance a zničit všechny ruské jednotky a jejich vybavení na Ukrajině i na Krymu: "Čistě hypoteticky, mohli bychom odpovědět kolektivním úsilím pod vedením NATO, při němž by se odstranily všechny ruské konvenční síly, které vidíme a identifikujeme na bojišti na Ukrajině a také na Krymu, a každá loď v Černém moři."

Petraeus předpokládá, že by Spojené státy zasáhly, i kdyby nešlo o přímý útok na členskou zemi NATO, který by spustil článek 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně, neboť Ukrajina není součástí NATO. "Bylo by to tak strašné, že musí přijít odpověď - to nemůže zůstat bez odpovědi," vysvětlil a dodal: "Nechcete se opět dostat do jaderné eskalace. Ale musíte ukázat, že to není v žádném případě akceptovatelné."

Vyjádření Davida Petraeuse viditelně nespadlo z nebe, není to žádná náhoda. Putin a Medveděv pravidelně vyhrožují nejen atomovými zbraněmi Ukrajině, vyhrožují taky Západu. Slova generála ve výslužbě sice nepředstavují oficiální americké stanovisko - to by mohlo situaci eskalovat, ale zároveň je prakticky stoprocentně jisté, že Petraeus nejednal sám od sebe, nýbrž že načrtl, jaká reakce by od USA a NATO s vysokou pravděpodobností následovala. Můžeme to chápat jako vzkaz Západu Putinovi a jeho lidem. A taky jako důležitý vzkaz prezidentu Zelenskému a jeho vojákům. Na to nezapomínejme.

Liz Trussové se ruka nezachvěje

Rusové tedy dostali zprávu, co by je v případě použití taktické jaderné zbraně čekalo. Velmi přímočaře zareagovala i nová britská premiérka Liz Trussová. Prohlásila veřejně, že se její ruka nezachvěje a že atomové tlačítko v případě odpovědi stiskne. A Putin svou zoufalou vyhrožovací taktikou dosáhl ještě jednoho nechtěného efektu - Ukrajina požádala o urychlené členství v NATO, o kterém bude jednat a rozhodne všech 30 členských zemí. Jestli Rusko něco nechce, jestli se něčeho obává - a dnes, když vidí svoje vojáky na Ukrajině, obává se ještě víc - je to Ukrajina v NATO.

Použití jaderné zbraně by se krátce řečeno Putinovi nevyplatilo. Nevíme, jestli to ví, každopádně však nejde pouze o něj. Pokud by se rozhodl Rusko obětovat, vtáhnout do ještě hlubší zkázy, těžko by mu to mohlo dovolit jeho okolí, vojenské složky a tajné služby. U těch hraje velkou roli zkušenost, jakou udělali s vlastní armádou. Vidí, jak je slabá, mizerně organizovaná, demoralizovaná a jen velmi málo schopná. Jedna věc je dostat Rusko do izolace, druhá vtáhnout ho do velké války, kterou by muselo prohrát.

Ještě jeden moment se jeví jako důležitý. Vladimir Putin nakonec padne, nemůže nepadnout, protože co provedl Rusku, je naprosto děsivé. Kdo však přijde po něm? Lze slyšet obavy, aby to nebyl někdo ještě horší. Je to však podobně lichá úvaha jako ta s jadernými zbraněmi. Pokud by byl Putin svržen, pak proto, že vtáhl Rusko do války, kterou už dnes prohrál. Těžko tedy bude nahrazen někým, kdo by v tom chtěl pokračovat. Putin bude mnohem spíše vystřídán člověkem, který ví, že Rusko na válku s Ukrajinou, natožpak se Západem prostě nemá. Člověkem, který ví, že izolace je pro jeho zemi smrtící.

Už jsem o tom psal v březnu, hrozba jadernými zbraněmi má nás, západní svět, vyděsit, má nás oslabit, máme sklopit hlavy a zavřít oči před zvěrstvy, která ruská armáda na Ukrajině páchá. Jenomže strach nám nepomůže, strach by nás jen zotročil a zabil. Vyhrožování se nesmí ustupovat, jinak se vyhrožující cítí posílen. Odtud plyne: nebát se, Ukrajinu maximálně podporovat, nepolevit, a uprchlým Ukrajincům dál co nejvíce pomáhat. Putin skončí.

Video: Pokud Putin zaútočí atomovkou, zničili bychom všechny ruské jednotky, říká bývalý šéf CIA 

"Jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky," uvedl bývalý šéf CIA David Petraeus. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy