reklama
 
 

Pozor, žáby! Komická značka. A taky vědomí: Silnice je popravištěm statisíců zvířat

7. 4. 2016
Auta (my) ročně zabijí statisíce žab, zajíců, ježků, miliony ptáků, brouků, obří množství hmyzu. Silnice jsou obětiště.

Začala sezona páření žab. A s ní sezona ochrany žab před koly aut, před řidiči. Žáby se často přesouvají přes silnice k rybníkům, ochranáři prosadili žabí silniční značky, které šoféry upozorňují, ať na ně dávají pozor. Někde ochránci přírody staví hradbičky, jež žábám zabraňují, aby vylezly na silnici a nechaly se zabít.

Žáby mají na silnici zvláštní, výsadní postavení. Samo sebou existují výstražné značky jako Pozor, krávy! Nebo Pozor, vysoká zvěř! Ale ty mají odlišnou logiku: srna, jelen, kráva jsou velká, těžká zvířata. Řidiče ohrožují dokonce i na životě. Gard je tedy obrácený, značka chrání auto a jeho pána. U žab naopak, chráněno je zvíře před člověkem.

Období páření žab (na světě jich je asi pět tisíc druhů, u nás čtrnáct, přičemž kromě skokana hnědého jsou všechny zákonem chráněné) naši pozornost obrací nejen k těmto pravěkým, podivným tvorům, ale taky k mnoha dalším zvířatům, pro něž se silnice stávají hrobem. Vůbec to tak nevnímáme, ale kdyby zvířata uvažovala jako my, byli by pro ně řidiči (a kolaři) cosi jako teroristé, kteří je nemilosrdně, a navíc takřka bez povšimnutí, rok co rok likvidují.

Počty na silnicích usmrcených zvířat jsou zarážející. (Dodejme, že přesná statistika neexistuje.) Agentura ochrany přírody a krajiny si v roce 2008 najala muže, který pěšky procházel vybrané úseky silnic a počítal mrtvá zvířata: 2149. Čísla se vynásobila koeficientem podle celkové délky jednotlivých typů silnic v Česku.

Výsledek: 566 tisíc mrtvých zajíců, 346 tisíc ježků, 68 tisíc bažantů a k tomu ještě 52 tisíc srnců, 49 800 kun lesních, 28 100 lasic kolčav, 4400 lišek obecných. Silnice se mění v obří jatka či hřbitovy zvířat. Přitom do výzkumu byla započítána pouze zvířata ležící přímo na silnicích. Další, těžce zraněná, se odplazí někam do křoví, kde zdechnou.

Asfaltové obětiště

To není vše. V roce 2000 zveřejnil Jiří Šafránek v časopisu Ptáci kolem nás čísla, jež se týkala úhynu létavců způsobeném automobily. "Na jednom kilometru sledované silnice uhynulo ročně 30 až 75 ptáků," oznámil. Dva roky pozoroval kratší úsek silnice III. třídy na Přerovsku. Za tu dobu spočítal mrtvoly 159 ptáků, 43 savců, 22 obojživelníků a tří plazů. V tu dobu bylo u nás více než 34 tisíc kilometrů silnic třetí třídy a Šafránek odhadl, že jen na tomto typu komunikace uhyne ročně jeden až 2,5 milionu ptáků!

Podobná čísla se týkají koček, myší, rejsků, hadů, brouků, ale taky hmyzu. Každý řidič ví, jakou práci dá z předního skla a reflektorů umýt zaschlé zabité mouchy, motýly, létající brouky, vosy, včely atd. Zabíjení je náš denní chleba, ani o tom nevíme, ani si to neuvědomujeme.

Proč tedy mají žáby v tomhle samozřejmě, automaticky likvidačním autoprůmyslu výlučné postavení? Ochranáři se jich ujali, upoutali k žábám pozornost. Bez nich bychom dál považovali rozpláclou, vyschlou žábu na silnici za naprostou samozřejmost. (Malé děti si jich všimnou, dospělí obvykle ne.) Dál. Lidem žáby nevadí, nebojí se jich, mají je spojeny s pohádkami. Ropucha je přece zakletá princezna, i když korunka není vidět. Těžko by se prosazovala silniční značka Pozor, myši! Nebo Pozor, zmije!

Žáby však zřejmě víc chrání zábrany u silnice než dopravní značení. Když jedete v autě z Prahy na Českou Lípu, za Liběchovem narazíte na značku Pozor, žáby. Podél silnice se tam táhnou žabí zábrany. Ale těžko si představit, že většina řidičů pojede desítkou či patnáctkou (poté, co projeli Liběchovem, kde platí nekonečná třicítka), budou hlídat žáby, a pokud nějakou zmerčí, zastaví a počkají, až přeskáčou vozovku.

Přesto je péče o ropuchu krátkonohou, zelenou a obecnou, o skokana zeleného, krátkonohého, hnědého, ostronosého, skřehotavého a štíhlého, o kuňku žlutobřichou či obecnou, o rosničku zelenou či skvrnitou a o blatnici skvrnitou cenná. Právě proto, kam nás obrací, jak nám připomíná, že tu nejsme sami. Že nás obklopuje ještě jiný život a že bychom ho měli šetřit. Protože bez něj budeme prázdní a osamělí.

Ochrana žab na silnicích je svým způsobem bláznivá, pro leckoho směšná. Ale statisíce mrtvol na silnicích nás mohou upomenout na oběť, tedy na archaické slovo, jehož význam pomalu zapomínáme. Upomínají nás na to, že abychom my žili pohodlně, zvěř, ptáci, brouci a hmyz umírají. Obětujeme je.

autor: Martin Fendrych | 7. 4. 2016

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama