Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
10. 8. 2022 7:30

Praha nezvládá pomoc lidem na drogách

Oslabení adiktologických služeb povede k ohrožení veřejného zdraví, bezpečnosti a kvality života ve městě. Tyto služby jsou často jediné, které jsou po určitou dobu s klienty v kontaktu, než se dostanou k psychiatrům a lékařům.
V Praze přibývá drogově závislých, ale nepřibývá kontaktních center pomoci. Naopak hrozí úbytek. Na obrázku si žena píchá heroin.
V Praze přibývá drogově závislých, ale nepřibývá kontaktních center pomoci. Naopak hrozí úbytek. Na obrázku si žena píchá heroin. | Foto: Reuters

Žijeme v době velké tenze, jež zasahuje do našich životů. Na Ukrajině zuří válka, v Česku žije několik set tisíc uprchlíků, máme za sebou dva roky covidu, čelíme energetické krizi. Ubývá tolerance, pochopení pro lidi v těžkých problémech, třeba pro ty, kteří jsou závislí na drogách. V této situaci se odehrála zdánlivě malá událost - Praha 5 vypověděla smlouvu sdružení Progressive, které od roku 2006 na Smíchově, blízko tramvajové zastávky U Zvonu v Košířích, provozuje kontaktní centrum pro uživatele drog. Každý den tam přijde 90 až 100 lidí hledajících pomoc.

Úplně na začátku připomenu několik čísel. V Česku zhruba 800 až 900 tisíc osob spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu, za problematické spotřebitele psychoaktivních léků je považováno asi 1,25 až 1,45 milionu osob. Rizikových uživatelů marihuany najdeme zhruba 400 tisíc a 42 tisíc lidí si drogy píchá injekčně. Z toho zhruba celá jedna třetina žije na území hlavního města. Jde o opravdu velké množství lidí, kteří potřebují pomoc. Odtud plyne, že u nás panuje obří tolerance k užívání legálních i nelegálních návykových látek, ta však dlouhodobě není doplněna dostatečným systém odborné pomoci jak uživatelům drog, tak jejich blízkým.

Pokud bude Kontaktní centrum Progressive zavřeno, co skončí? V rozhovoru pro Hatefree.cz na to odpovídá ředitel centra Vojtěch Janouškovec: "První kontakt uživatelům návykových látek v nízkoprahové formě, tedy za co nejjednodušších podmínek, aby se nemuseli nijak registrovat, objednávat a služby pro ně byly bezplatné. Převážně se jednalo o základní zdravotní a sociální služby, přes které jsme s klienty mohli navázat dlouhodobější kontakt.

Lidé zneužívají léky, protože jim pomáhají neprožívat emoce. Mají ale velký závislostní potenciál, proto se předepisují jen na krátkou dobu.
20:09
Lidé zneužívají léky, protože jim pomáhají neprožívat emoce. Mají ale velký závislostní potenciál, proto se předepisují jen na krátkou dobu. | Video: Daniela Drtinová

Důležitým nástrojem je pro nás výměna injekčního materiálu, protože většina našich klientů jsou uživatelé injekčních drog. Výměna nám slouží jako prostředek i cíl. Podle nejrůznějších mezinárodních studií je to osvědčená cesta, jak bránit šíření infekčních chorob nejen u samotných uživatelů, ale také dále u veřejnosti. A vedle toho nám zprostředkovává kontakt s uživateli, kterým můžeme na nejrůznějších úrovních pomoci, včetně léčby závislosti."

V Praze dnes fungují pouze tři kontaktní centra pro drogově závislé, kam mohou přijít hledat pomoc. To je na nějakých zhruba 12 tisíc problémových uživatelů drog zoufale málo, pokud jedno z nich ještě na konci roku zavřou, bude to zlé.

Proč se Praze nedaří závislým lidem pomáhat? Koordinaci má na starosti magistrát, ale jednotlivá kontaktní centra se nacházejí v městských částech. Ta o jejich zřízení i provozování rozhodují a brání se jim. Místní obyvatelé se bojí lidí na drogách, stejně jako bezdomovců, nechtějí je ve svém okolí, děsí se povalujících se stříkaček i mužů a žen, kteří jsou momentálně pod vlivem látky měnící vědomí.

Ubývá nízkoprahových zařízení

Situace v Praze se zhoršuje, síť nízkoprahových adiktologických služeb bývala mnohem hustší. V listopadu 2009 bylo vypovězeno komunitní centrum SANANIM v Praze 7 a zrušena byla buňka Eset Help v Praze 11. V srpnu 2012 bylo vypovězeno Metadonové středisko Drop In Ve Smečkách na Praze 1 i ve Španělské ulici v Praze 2. Praha 8 zase opakovaně protestovala proti přesunu Metadonového střediska Drop In v této městské části.

Praha 5 aktuálně uvažuje o vypovězení nájemní smlouvy pro Kontaktní centrum Stage 5. Kvůli rekonstrukci hlavního nádraží byla uzavřena ošetřovna Českého červeného kříže, jež poskytovala výměnný zdravotnický materiál. Jiné městské části, konkrétně Praha 2 a Praha 8, nesouhlasí s otevřením adiktologických center, jež byly vytipovány Protidrogovou komisí jako vhodná místa.

Do toho se blíží podzimní komunální volby. Starostky a starostové,chtějící se udržet ve funkcích kontaktní centra rozhodně nevítají. To je zřejmě i důvod, proč Praha 5 vypovídá Progressivu nájemní smlouvu. Starostka a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), manželka místopředsedy ODS Zdeňka Zajíčka, mimochodem náměstka ministra vnitra, který by měl mít k problematice drog blízko, odmítá, že jde o předvolební krok. Tvrdí, že situace je neúnosná, protože v Praze 5 jsou dvě taková kontaktní centra a jedna ordinace, která poskytuje závislým substituční léčbu.

Tak to ale prostě je, ředitel Janouškovec popisuje důvody: "Praha 5 vždy byla jedním z center města, zábavy, jedná se o dopravní uzel, nachází se zde vytížené stanice metra, nádraží, řada hospod a barů a to vše je podhoubím pro vznik drogových scén. Někdy kolem roku 2008/2009 byla v okolí Knížecí největší drogová scéna v Praze, větší než kolem hlavního nádraží a Václavského náměstí, ale pak se rozplynula. Teď zase nabírá na síle." - Přesto zde má zmizet jedno kontaktní centrum, které závislým lidem dává první šanci, jak se zachránit.

Taková zařízení nemá smysl budovat někde na periferii města, význam mají tam, kde se do nich drogově závislí snadno dostanou a kde se jich nejvíc vyskytuje. Starostka Zajíčková říká: "Je jisté, že Progressive dělá záslužnou práci, a volám po tom, aby takových center bylo v Praze víc. Mají být ale rozprostřené po městě. Je to na magistrátu." Tím se však ocitáme v začarovaném kruhu, magistrát má koordinovat pomoc lidem na drogách, ale nemůže městským částem nařídit, aby je zřídily.

Chybí smysl pro spolupráci a solidaritu

Radní Prahy pro sociální oblast Milena Johnová (Praha sobě) vysvětluje, že se magistrát situací v Praze 5 zabývá. "Problém je systémové povahy - je jím nedostupnost substituční léčby s napojením psychosociální pomoci. Řešení tohoto systémového problému hledáme - a paní starostka to velmi dobře ví - s vládou, která má nástroje na řízení léčby závislosti včetně nastavení pravidel substituce. Paní starostka nyní v roli poslankyně je toho součástí."

Zní to logicky, ale jsme zase zpátky, vláda taky Prahu 5 nepřesvědčí, aby měla dvě kontaktní centra. Zvlášť ne před volbami. Problém je zjevně i na straně magistrátu, který prostě nedokáže jednotlivé městské části přesvědčit, jak nutná je pomoc závislým lidem. A starostové a starostky zase nemají zájem či sílu přesvědčit občany ve své části, jaký smysl a význam má kontaktní centrum, že jde i o jejich vlastní bezpečnost. Místo toho se snaží taková místa ze svého prostředí vyhnat.

To potvrzuje radní Johnová: "Politickému vedení městských částí chybí smysl pro spolupráci a solidaritu. Jejich cílem je vytlačit nízkoprahové adiktologické služby mimo své území, nasbírat politické body. Přitom zákon ukládá obcím, v případě Prahy městským částem, povinnosti při tvorbě sítě sociálních služeb, kam část adiktologických služeb patří, když stanovuje, že obce 'spoluvytváří podmínky pro zajištění potřeb', které na svém území identifikují. Městské části se tváří, jako by celý úkol ležel pouze na hlavním městě v jeho krajské roli, ale podle zákona to tak není. Mají svůj úkol, ale jak tento úkol plní Praha 5, vidíme na příkladu výpovědi centra Progressive."

Starostka Zajíčková na svém facebookovém profilu napsala: "Jako starostka chci v našem městě důstojný, čistý a bezpečný veřejný prostor. Bez narkomanů. Obyvatelé Pětky mají právo v okolí svého bydliště na klidný život. Splácí zde hypotéky, vychovávají děti, chtějí bez obav využívat dětská hřiště, parky, strávit klidné stáří. Mým úkolem je zajistit pro to vhodné podmínky. Tři roky za našimi obyvateli stojím a stát za nimi budu i přes jednostranné a mnohdy politicky motivované výkřiky aktivistů…" - Nejde však o aktivisty, ale o lidi, kteří potřebují pomoc, jež přijde včas a tam, kde se vyskytují.

Podle odborníků je v Praze potřeba osm až devět kontaktních center. Dnes jsou tři a jedno zřejmě skončí. Radní Johnová vypočítává, kde by bylo potřeba nízkoprahová centra zřídit: v Praze 4, 7, 8, 9, 10 a 11. "Chtěla jsem začít jednání až po volbách, protože nyní se politická vedení městských částí nebudou chtít bavit o umístění nízkoprahových služeb na svém území, ovšem výpověď Progressivu celou věc akceleruje."

Když celou věc sledujete z odstupu, vidíte nezájem městských částí věc řešit, nezájem o lidi v potížích, a zároveň slabý magistrát, který na městské části nemá žádné páky a drogy zřejmě nepovažuje za klíčový problém. Vláda se v tom zdá být úplně mimo. Přitom premiér je občanský demokrat a ODS se na papíru chlubí racionální a na datech založenou drogovou politikou. Proč tedy Petr Fiala se starostkou Zajíčkovou nejedná? Je mu to zřejmě na hony vzdáleno.

Ale lidem, kteří žijí v Praze, to vzdáleno není. "Oslabení systému služeb povede k ohrožení veřejného zdraví, bezpečnosti a kvality života ve městě. Tyto služby jsou často jediné, které jsou po určitou dobu s klienty v kontaktu, než se dostanou k psychiatrům, lékařům a dalším odborným službám. Taková situace nemá vítěze, má jenom poražené," popsal následky Vojtěch Janouškovec.

Končí u nás manažeři i celebrity, za kokain utrácejí i deset tisíc denně, říká Kuda (video DVTV z 26. března 2019)

Lidé hledají v kokainu štěstí, jedou ale na dluh, pocit energie si jen půjčují a pak nejsou schopní fungovat, popisuje adiktolog Aleš Kuda. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy