Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
29. 3. 2018 8:00

Pražská MHD je prý "jedna z nejlepších na světě". Tak určitě, když máte kliku

K opojení úspěchem není důvod. Celá pražská infrastruktura nese známky zanedbanosti.
Kultovní mazací tramvaj v ulicích Prahy před Vánoci. MHD si zamilujete snadno.
Kultovní mazací tramvaj v ulicích Prahy před Vánoci. MHD si zamilujete snadno. | Foto: Jakub Plíhal

Pražská MHD je prý jedna z nejlepších. Tento názor - pro někoho hotový fakt, pro jiné pouhý mýtus - se oficiálně traduje od roku 2010, kdy vyšly testy Mezinárodní automobilové federace (FIA), podle kterých měla Praha čtvrtou nejlepší hromadnou dopravu v Evropě (lepší byly jen Mnichov, Helsinky a Vídeň). Na podzim 2017 se pak v médiích objevila studie poradenské společnosti Arcadis a londýnského Centre for Economic and Business Research, která pražskou MHD dokonce označila za pátou nejlepší na světě (za Hongkongem, Curychem, Paříží a Soulem).

S první studií se hojně pracovalo před komunálními volbami 2010 (i ve volební inzerci a na plakátech). Letos to čeká tu druhou - příležitost přihlásit se k dobré zprávě si komunální politici nenechají ujít.

Oba žebříčky používají důmyslný hodnotitelský systém, který se pokouší zachytit a objektivizovat různé měřitelné veličiny. Jinak by žádné pořadí ani sestavit nešlo.

A pak je tu spousta faktorů, postřehů a zkušeností, které úplně změřitelné nejsou. Některé z nich žádná mezinárodní srovnávací studie ani zachytit nemůže, protože se opírají o paměť a subjektivní zážitky těch, kdo pražskou veřejnou dopravu využívají (a platí za ni).

Tak třeba: když u vchodu do metra vidíte rozpačitého cizince se stokorunovou bankovkou, dojde vám, že možná není úplně normální, když za jízdenky v automatu můžete platit jen drobnými a oběživo v hodnotě čtyř eur je vám k ničemu, protože automatu schází patřičný otvor.

Detail. Ovšem to, že pražská MHD nenabízí kolejové spojení na frekventované mezinárodní letiště, už se zdá být s pátým místem na světě prakticky neslučitelné.

Tento týden radní rozhodli, že posílí linku 119 z Veleslavína na Letiště Václava Havla "o dva spoje", protože autobusy jezdí přeplněné. To je zpráva nedůstojná roku 2018. Jediným, kdo má z tragikomického stavu na trase město-letiště radost, jsou už dlouhá léta pražští taxikáři. Letiště vloni odbavilo přes 15 milionů cestujících!

Se stavbou rychlodráhy do Ruzyně se podle radnice nedá počítat před rokem 2029. Trasa A metra mezitím místo k letišti zahnula k motolské nemocnici, což je absurdita zjevná už při pohledu na plánek města ve vagonech páté nejlepší MHD na světě.

Přestupní stanice Veleslavín byla v roce 2015 suše otevřena bez pohyblivých schodů, takže těžké kufry musí cestující a najatí nosiči tahat po schodech. Rekonstrukce za 30 milionů, která sem eskalátory doplní, vrcholí v těchto dnech.

MHD, to není jen spolehlivé metro a hustá tramvajová síť. Ale také doprava na periferiích metropole, která chronicky trpí zaostalým napojením bující pražské aglomerace. Situace s příměstskými vlaky se trochu zlepšuje, stav záchytných parkovišť zůstává katastrofální. Respektive parkoviště nejsou. Autobusy se ve vnějším městě prodírají ucpanými silnicemi, jiná hromadná doprava k dispozici nebývá.

Pruhy pro autobusy, seřízení semaforů a jiné způsoby preference MHD před automobily se naštěstí vyskytují i v Praze. Měly by být k vidění častěji. Běžná situace: autobus v koloně, pruh nepruh, protože aut se sjelo tolik, že se na nějaké "preference" nehraje a doprava se mění ve "kdo s koho". Stav MHD, především autobusové, ale i tramvajové (když se jim na koleje postaví auta, tramvaje jsou bezmocné), nejde oddělit od stavu dopravy jako takové. Příliš mnoho aut v ulicích z podstaty škodí veřejné dopravě.

Zpátky k soft faktorům, které "zpříjemňují" cestování na mikroúrovni. V nových typech bezpodlažních autobusů je odhadem polovina míst k sezení pro středně a více rozložitého pasažéra prakticky nepoužitelná. Je tam málo místa na posez nebo na boty, rameny a lokty soupeříte o životní prostor se sousedem i se stojícími. Můžete to buď vydržet, nebo zabrat jeden a půl sedadla. Kultura cestování?

Kapitola sama pro sebe je estetická úroveň nových a plánovaných stanic metra. Převládá podivná low cost pseudomoderna, bezbarvá architektura jakoby z konce 20. století.

Ve stanici metra každé ráno jedou jen dvoje pohyblivé schody, třetí stojí jako rezerva. Zatímco dole, zrovna v tom místě, kde vane nepříjemný studený průvan, cestující čekají, až eskalátory odbaví frontu pasažérů před nimi. Vypadá to jako maličkost, patnáct vteřin stání - ale člověka dokáže spolehlivě otrávit. Proč ve špičce nepustí i ty třetí schody, bůhví.

Najdou se i tací, kteří si myslí, že pátá nejlepší MHD na světě by měla mít mobilní signál v tunelech podzemní dráhy. Což je leckde jinde samozřejmostí.

Opravy a uzavírky? Plánované i havarijní? Když se něco rozjede tak jako rekonstrukce Husitské třídy na Žižkově, trpí veřejná i soukromá doprava společně. Auta s řidiči a tramvaje s cestujícími mají stejného nepřítele: zanedbané anebo neprozíravě naplánované investice. Můžeme polemizovat, jestli je potřeba rozkopávat tu kterou ulici dva roky po sobě, anebo jestli se musí výstup z metra opravovat devět měsíců, těžko říct. Okopaná a náruživě rozkopaná Praha každopádně snižuje kvalitu MHD. Znamená nepohodlí, komplikuje řešení "odkud, kam, za jak dlouho". Každou chvíli nějaké překvapení - cestující musí bystře přizpůsobovat svou strategii.

Veřejná doprava v Praze není mizerná, ani úžasná. Je dobrá, solidní, ale páté místo na světě se zdá být přehnané. K opojení úspěchem není důvod. Už proto, že celá pražská infrastruktura nese dlouhodobé známky zanedbanosti - stav mostů se zatraceně týká i veřejné dopravy - a investice až příliš respektují a předjímají dominanci automobilového provozu. Ten má přitom město ve jménu MHD omezovat a veřejná doprava musí být vůči autům konkurenceschopnější, než je dnes.

Auta blokují průjezd MHD. Oprava silnice v Husitské ulici komplikuje dopravu na Praze 3 | Video: Tomáš Cetkovský
 

Právě se děje

před 25 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy