Libor Stejskal Libor Stejskal | Komentáře
15. 9. 2009 20:01

Před rokem začala krize. Co tehdy psali odborníci?

Jak Sedláček, Švejnar a další blogeři komentovali pád investiční banky Lehman Brothers.
Foto: Aktuálně.cz

Přesně před rokem padl jeden z velkých amerických finančních domů, investiční banka Lehman Brothers (ekonom Tomáš Sedláček si ve svém blogu na Aktuálně.cz vtipně pohrál s jeho jménem, když den poté vymýšlel titulek pro svůj komentář - Leh(l) man, brothers!) a od tohoto okamžiku většina zasvěcených datuje dodnes trvající hospodářsku krizi.

O jejích důvodech, rizicích i možných následcích byly popsány stohy papíru i mnoho tisíc internetových stránek (a další ještě popsány budou). Není proto bez zajímavosti připomenout si, jak je před těmi dvanácti měsíci viděli ekonomové, kteří se s čtenáři chodí dělit o své názory na Aktuálně.cz.

Čtěte více: Obama kritizoval Wall Street, chce přísnější pravidla

Tomáš Sedláček tehdy varoval před státními záchrannými injekcemi pro krachující banky. A zároveň si kladl otázku, co bude dál:

"Jaký to bude mít dopad na nás, na Evropu a Čechy? Zaprvé se za poslední období výrazně změnila celá filozofie ekonomického myšlení. Změnilo se celé vnímání trhu a státu. A zadruhé to bude mít i ekonomický dopad. Americká krize, a to i ve svých začátcích, se dost výrazně přelila do Evropy, což se projevilo i zpomalením české ekonomiky. Představy o tom, že si naše část světa dokáže poradit i bez amerického růstu, se ukázaly jako příliš optimistické. Nečekal bych armagedon, ale bez následků tento večírek nebude," napsal Sedláček.

Foto: Aktuálně.cz
Tomáš Sedláček:
Leh(l) man, brothers!
Trh a chaos aneb O třech Gráciích

Ekonom Jan Švejnar napsal, že "končí Wall Street, jak jej historicky známe."

"Z pěti investičních bank, které tvořily jádro této slavné ulice New Yorku, zbývají jen dva velikáni - investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley. Očekává se, že se teď budou snažit v tichosti postupně nějak transformovat. Investiční banky totiž nepracují s úsporami občanů a musí si půjčovat na finančních trzích. V období, jako je to současné, kdy je málokdo ochoten půjčovat, se tyto banky dostávají do velké nevýhody. Paradoxně však nemusí být současný vývoj pro Spojené státy a svět ve všem zcela negativní. Finanční sektor v posledních několika letech totiž velice rychle rostl a nemusí být úplně na škodu, když teď dojde k jeho určitému zeštíhlení," uvažoval Švejnar.

Foto: Aktuálně.cz
Jan Švejnar:
Finanční krize vs. kouzelník Bernanke

Hana Brixi ze Světové banky napsala ve stejný den text s pochmurným názvem "Daňový poplatník to zaplatí".

"Velká část veřejného dluhu roste z tzv. mimorozpočtových závazků státu... Výsledkem je, že v ať už před 20 lety nebo opět nyní v USA, nebo před 10 lety v zemích jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky, nebo i za posledních 20 let v ČR, veřejný dluh značně naskočil kvůli politickému oportunismu, krátkozrakosti a často souvisejícímu hazardu v soukromém sektoru," vypočítávala Brixi.

Foto: Aktuálně.cz
Hana Brixi:
Daňový poplatník to zaplatí

Bývalý místopředseda vlády za ČSSD, europoslanec Jiří Havel napsal, že "finanční krize ukazuje meze neoliberálně konzervativních představ o fungování hospodářství."

"Pokud se ekonomické reálie vyvíjejí pozitivně, slýcháme záplavy argumentů o tom, že trh a jeho finanční géniové umí všechno lépe než viditelná ruka státu. Jen dojde k nějakém hlubšímu otřesu, stojí zde stejní finanční géniové s výhružně nataženou prackou jako ty poslední nezaměstnané socky. A žádají takové peníze, o jakých se všem sockám dohromady nikdy nezdálo," mínil Havel.

Foto: Aktuálně.cz
Jiří Havel:
Ztráty státu, zisky do privátu…

Ekonom Pavel Kohout naopak mínil, že krize je důsledkem tvrdé ekonomické regulace.

"Romantické představy Evropanů si Spojené státy často kreslí jako zemi neomezených možností, kde stát dává podnikům zcela volnou ruku. Skutečnost je taková, že v některých odvětvích jsou Spojené státy zdaleka nejregulovanější ekonomikou na světě. Platí to zejména pro bankovnictví, obchody s cennými papíry a finance obecně," napsal Kohout. 

Foto: Aktuálně.cz
Pavel Kohout:
Morální hazard a příčiny americké krize

Bývalý finanční poradce působící v USA, Robert Miller hovořil o "socializaci" bank a vyslovil domněnku, že nakonec urychlí konec dolaru jako rezervní měny.

"Nová, od Velké hospodářské krize 30. let nevídaná masivní opatření, se všemi těmi balíčky záchran, znárodňování a garancí mnohonásobně, budou možná i desetkrátkrát větší než RTC (Resolution Trust Corporation). Ještě větší, ikdyž zatím neviditelnou cenou, nejen pro americké daňové poplatníky a i ty, kteří v USA a ve světě stále ještě dolary užívají je a hlavně bude to, že se nyní "tištěním" nekrytých dolarů, tedy vkládáním nadměrné likvidity do systému, dolar dlouhodobě znehodnocuje," mínil Milller.

Foto: Aktuálně.cz
Robert Miller:
"Toxická" aktiva bank znásobí federální deficity

Ekonom a manažer poradců Milan Kubr si všiml, jak o krizi referují některá média.

"Sto padesát pět letadlových lodí třídy Nimitz! To je cena, kterou prý americká vláda hodlá zaplatit za záchranu bankovního sektoru. Ač jsem se poctivě snažil, nedovedl jsem si představit, čemu vlastně těch slibovaných 700 miliard dolarů odpovídá. Teď už to díky přednímu českému deníku umím a jsem tomu neskonale rád, jako jistě mnoho dalších čtenářů," glosoval Kubr.

Foto: Aktuálně.cz
Milan Kubr:
155 letadlových lodí!

Ekonom Milan Zelený pak o necelý měsíc později komentoval v textu Superdrahý balík, který je k ničemu, opatření, které proti krizi přijala americká administrativa.

"Je zřejmé, že krize Wall Streetu a kreditních toků se nyní zcela bezostyšně stala krizí politickou. Je nešťastné, že finanční krize probíhá současně s historickou prezidentskou kampaní. Politické zájmy zcela dominují nad zájmy hospodářskými, politické myšlení vytlačuje myšlení ekonomické a veřejnost je manipulována zastrašováním a sliby obou politických stran," napsal Zelený.

Foto: Aktuálně.cz
Milan Zelený:
Superdrahý balík, který je k ničemu
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Kamerunu se srazily autobus a kamion s benzínem, uhořelo 53 lidí

Při srážce autobusu s kamionem přepravujícím benzín uhořelo v noci na středu na západě Kamerunu 53 lidí, informovala s odvoláním na tamní policii agentura AFP. Dalších 29 cestujících bylo vážně zraněno, nejčastěji se jedná o popáleniny. Mezi zraněnými jsou i tři děti.

Oběti kvůli požáru, který způsobil unikající benzín, nebylo možné identifikovat, uvedl guvernér regionu Awa Fonka Augustine.

Podle informací listu Actu Cameroun cisterně selhaly brzdy, srazila se s autobusem přepravujícím sedm desítek lidí a vše vybuchlo. K nehodě podle svědků nejspíš přispěla také mlha a špatná viditelnost na úzké silnici vedoucí po úbočí hory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy