Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
20. 10. 2021 12:00

Přes všechen marasmus jsou naše vyhlídky nadějné (spor pesimisty s optimistou)

Svoboda je křehká. Udržela se u nás, ale veliké množství lidí si ji neužívá. Pokud si máme svobodu zachovat, nesmí se stát na lidi v těžkostech vykašlat.
Není to beznadějné, naopak.
Není to beznadějné, naopak. | Foto: Lukáš Bíba

Český urychlovač dějin se rozjel na plné pecky, odehrává se toho šíleně moc najednou. Sněmovní volby s nečekaným výsledkem, v nichž propadl milion voličských hlasů, hospitalizování těžce nemocného prezidenta, neuvěřitelné jednání hradní party, překvapivé rozhodnutí premiéra Babiše, který nepřijme případné Zemanovo pověření na údajné dva (!) pokusy o sestavení vlády, rozhodnutí předsedy Senátu Vystrčila dozvědět se pravdu o stavu hlavy státu. Do toho tiše, leč usilovně rostoucí covidová čísla a zoufale nedostatečné množství očkovaných. Co to o české společnosti vypovídá?

Nabízejí se dva více méně opačné pohledy. Jeden skeptický: je vážně těžko uvěřitelné, kam až to u nás došlo, jak jsme zhrubli, zdrsněli, znecitlivěli (pokud se ovšem o „nás“ dá mluvit jako o nějakém celku). Je tu milion propadlých hlasů, proč lidé volí strany, které nejenže nemají šanci, ale které zjevně škodí? Proč dávají hlasy komunistům? (A jasně, je skvělé, že po 32 letech vypadli už i ze sněmovny, ale, ruku na srdce, není to pozdě?) Jak může někdo volit kupříkladu Volný blok? Flákanec? Nebo Přísahu, hnutí zaměřené zase na jednoho jediného člověka a na jednu oblast?

Ale úplně stejně se můžeme ptát, jak mohlo tak velké množství lidí (513 910) volit SPD Tomia Okamury, když nás chce vyhnat z EU a NATO? Pokud pohled na Evropskou unii zredukuju na to nejjednodušší nazírání, copak do nás horem dolem necpe prachy? Copak nejsme obklopeni cedulkami „pořízeno z peněz EU“, když už tedy pominu všecko ostatní?

Jenomže optimista na to řekne: „To je normální, že lidé volí mimo mísu, je to jejich právo, dokonce je skvělé, že si mohou volit úplně mimo realitu, i to je svoboda.“ Znám chlápka, který volí SPD, je fajn, slušný, starostlivý, o politice se zásadně nebaví, „to bysme se štěkli,“ mává odmítavě rukou. Prostě svoboda.

Optimista bude pokračovat, řekne, že projekt dvou koalic, projekt spojení sil proti populistovi a uchvatiteli státu uspěl. Uspěl mimochodem mnohem dřív, než podobně uspěli třeba na Slovensku (Fico vládl s přestávkou deset let). Plus jako bonus konec rudých. Ono je z čeho se radovat, i když občan musí zůstat ostražitý a ty, kteří přijdou, hlídat.

Zděšení vyvolává hradní kancléř Mynář, žalmista Ovčáček a muži v pozadí jako poradce Martin Nejedlý, napojený na putinovské Rusy (a nejen on). Lhaní o stavu Zemana celému národu, jež zřejmě hned tak nebude potrestáno. Kdoví, co na Hradě už měsíce, roky provozují. Nevíme o tom takřka nic, jen občas nějaké to trestní stíhání. A nebýt toho, že se Miloš Zeman zřítil do těžké nemoci, jelo by to až do roku 2023. Jeden čtenář mi napsal: „Kdo čím zachází, tím také schází, Zeman pitím, ale i lidmi, jimiž se obklopil.“ O. K., ale zároveň mu to bylo umožněno. Premiér ho v tom podporoval, předseda sněmovny taky, velkou částí i sněmovna.

Našel se jeden Vystrčil

A zase opačný pohled, máme Senát, horní komoru parlamentu. Senát znovu předvedl, že je pojistkou demokracie, že má naprosto zásadní, nenahraditelný smysl. Má ho mimo jiné proto, že si zvolil dobré vedení. Našel se jeden Miloš Vystrčil, který to nenechal být, nenechal Babiše, Mynáře, Ovčáčka či Vondráčka lhát o stavu Zemana. Zařídil, že máme jasno, a vlastně i prezidenta ochránil před lidmi, kterými se obklopil. A mezi výsledky tohoto tlaku patří i fakt, že premiér Babiš vyzval Mynáře k rezignaci. Pokud nerezignuje, odvolá ho prý sám. Pozitivní.

Systém funguje, sice pomalu, těžkopádně, trvá to roky, ale Mynář, Zeman, Babiš, Okamura, Filip a další to tu prostě neovládli, nenahnali nás směrem na Východ. Fascinující je, že měli v rukou obrovský díl moci (vládu, marketing, Hrad s přímo voleným prezidentem, předsedu sněmovny a většinu v dolní komoře), premiér má obří finanční možnosti, o jakých se politikům, kteří ho vyzvali, ani nesní. A přece tahle parta nevyhrála.

Okolnosti nutí dokonce i Babiše, aby se choval odpovědně, nebo „ústavně logicky“. Ví, že nemá šanci složit vládu, proto se zachoval slušně a veřejně odmítl Zemanovu nabídku staršího data, aby ji skládal. (Jistě, sleduje taky svoje plány a záměry, zjevně chce kandidovat na prezidenta, zjevně počítá s tím, že jeho vláda ještě nějaký čas vydrží, ale přesto bylo odmítnutí Zemanovy nabídky slušné a správné.)

Další vysloveně pozitivní okolnost, koalice se nerozkližují, žádná ze silných stran jako ODS (34 poslanců) a Starostové (33) nešilhá po spojení s ANO (72 poslanců). Drží slovo, což je v české politice vzácné. Necukli ani Piráti, ačkoliv se stali proti vlastní vůli obětí voleb, terčem dezinformátorů. Neopustili koalici Pir/STAN, zřejmě si uvědomují, že sami nasekali mnoho chyb, že se v kampani do jisté míry „pobabištili“, mylně napodobovali jeho „catch-all-partysmus“ a částečně opustili svá klíčová témata. Část mladých lidí je volila, ale po volbách vyjadřovali své zklamání. Další mladé zřejmě nepřitáhli. Piráti už vědí, že to byla cesta, která jim nezvýšila počet voličů (za celkově pouhé čtyři poslance zřejmě sami nemohou).

Co má být Fialova mantra

Opačný pohled říká, že 1 458 140 voličů dalo hlas ANO, „nechali se koupit“, „zapomněli na 30 tisíc mrtvých, na chaos a neschopnost vlády během pandemie“. Jak je to možné? No snadno, Babiš měl na své straně moc, část médií, nešli proti němu dezinformátoři, podporoval ho Zeman, který tvrdil, že bude prezidentem pro všechny, a lhal. - Ale ani to všechno Babišovi nepomohlo. Porazili ho ti hůře ozbrojení, avšak spojení, semknutí.

Celkové vyznění je tedy nadějné, nejsilnější prohrál, slabí vyhráli. Najednou i fandové Miloše Zemana mohou vidět, co se na Hradě dělo, že nejsebevědomější, nejdrzejší, nejnadnesenější prezident je nakonec jen hříčkou v rukou prapodivné mafiánské party šíbrů. Zeman se vždycky holedbal racionalitou, inteligencí, ale zároveň si vedle sebe pěstoval Jiřího Ovčáčka.

Tenhle „mluvčí“ posílá do světa tweety, jež jako by pocházely z blázince: „Nejsem Edvard Beneš, abych ustupoval tlaku hulákajícího pražského davu. - Co Bůh řídí, dobře řídí.“ - „V dějinných situacích, kdy mocní se neohlíželi na nic a elity selhaly v obraně humanity, zachraňovali zemi skromní a tiší lidé. Jsou tu i teď. A není jich málo. Děkuji jim za to z celého srdce.“ - „Jsou stále stejní. Už konstruují protistátní spiklenecké centrum. Vyhrát ale nemůžete. Sami se totiž odsuzujete.“ Nebo: „1938-1948-1968-2021.“ (Tohle je úroda z 19. října)

S odstupem vidíme, že ústavní systém nezklamal a nezklamali ani voliči. Zároveň je to celé - a to je varovné poznání - nesmírně křehké. Svoboda je křehká. Udržela se u nás, ale veliké množství lidí si ji neužívá. Ti v bídě, kterou tak rádi zapíráme, ti v exekucích, ti ve vyloučených oblastech, ti zklamaní, naštvaní, zrazení a opuštění. Pokud si máme svobodu udržet, nesmí se stát na tyhle lidi vykašlat, nesmí mu být lhostejní. To by teď měla být Fialova mantra.

Fendrych: Zemanovi lidé celý týden lhali národu. Mělo by přijít zúčtování s Mynářem (video DVTV z 19. října)

Je to jako nějaké mafiánské drama. Není možné nechat člověka jako je Vratislav Mynář ve funkci kancléře, říká komentátor Aktuálně.cz. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Barbados se stal republikou. Královnu Alžbětu II. nahradila prezidentka Masonová

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu nahradila prezidentka Sandra Masonová, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika, popsala agentura Reuters. Na zaplněném náměstí Národních hrdinů zazněla mimo jiné barbadoská hymna. Slavnosti se zúčastnil také britský princ Charles. Spouštění královské standardy a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, píše Reuters.

"Mám obrovskou radost," svěřil se agentuře před slavnostním ceremoniálem obuvník Ras Binghi. Někteří obyvatelé Bridgetownu nicméně nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne. "Stále máme premiérku, která má větší pravomoci, tak jaká bude role prezidenta?" uvažovala čtyřiatřicetiletá personalistka Dianne Kingová nad rolí hlavy státu, která bude převážně symbolická. A zatímco někteří se ze změny radovali, jiní byli spíše proti. "Měli by nechat královnu Alžbětu být - nechat ji jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou," nechal se slyšet pětačtyřicetiletý Sean Williams.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Soud odročil první verdikt nad svrženou barmskou vůdkyní, zatím zůstává v domácím vězení

Barmský soud odložil vynesení rozsudku v procesu se svrženou vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij, informovaly světové agentury. Původně měl sdělit verdikt ohledně prvního z několika obvinění, kterým nositelka Nobelovy ceny za mír ve své vlasti čelí. Tribunál rozhodnutí odložil, aby umožnil výpověď dalšího svědka, napsala agentura AP.

Soud souhlasil s návrhem obhajoby, aby umožnil lékaři, který se předtím nemohl dostavit do soudní síně, vystoupit se svým svědectvím, uvedl podle AP nejmenovaný úředník. Další jednání je naplánováno na 6. prosince. Kdy by mohl padnout verdikt, zatím není zřejmé.

Šestasedmdesátiletá Su Ťij je nyní v domácím vězení a čelí mimo jiné obviněním z korupce nebo nelegálního dovozu vysílaček. Dnes odložený verdikt měl padnout v případě obvinění z podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Právníci političky veškerá obvinění odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy