U premiéra Fischera poradcoval na živnostenský list, a tak byl už tři neděle bez problémů volný. Žádná karanténa, ani konkurenční doložka. Bylo to rychlé.
Vladimír Mlynář přestoupil z úřadu vlády do soukromého byznysu. Oba světy už si vyzkoušel v minulosti; teď to vypadá, že v jednom z nich - doufejme definitivně - zakotví.
Čtrnáct měsíců coby Fischerovy pravé ruky Mlynářovu cenu jen zvýšilo. Petr Kellner takové nabídky, jakou dal Mlynářovi, jen tak nerozdává - a taky se jen tak neodmítají.
Čtěte také:
Mlynář je ve vedení PPF. Kellner ho najal na lobbing
Mlynář bude mít v PPF za úkol "spolupráci s veřejným sektorem". Vizitek má plné kapsy, PPF si vybrala dobře. A Mlynář asi taky, alespoň pokud jde o výplatní pásku určitě.
Co z toho všeho plyne pro nás ostatní, co nepracujeme u Kellnera?
Je lepší, když za zájmy PPF lobbuje viditelný Mlynář, než neviditelné šedé a jiné eminence. Mlynář je známá figura, jeho životopis je srozumitelný. Jestli upadne do střetu zájmů, neměl by být až takový problém to zjistit.
PPF vytrvale usiluje o ekologickou zakázku všech dob za 115 miliard korun. Zatím neúspěšně, ministerstvo financí její nabídku vyřadilo. Není těžké uhodnout, k čemu Mlynářova "spolupráce s veřejným sektorem" míří.
Mlynář u Fischera působil jako "soukromník", přitom se účastnil debat na zasedání vlády i ministerských poradách. Dobře se orientoval ve veřejných zakázkách ("Vždyť to je přeci napsaný pro Packardy, ne?"). Jeho čerstvé informace mohou být neocenitelné - pro jeho zaměstnavatele.
Jestli se přece jen PPF k ekologickým miliardám dostane, jistě se vyrojí námitky, že to bylo díky Mlynářovým vládním konexím.
No a? Konexe a dobré informace přece ještě nejsou zločin. Ani když si je odnášíte z vlády do topmanažerské kanceláře? Ne - pokud připustíte, že vás média budou zkoumat víc, než vaše kolegy. Mlynářova mise bude testem zdejší podnikatelské kultury.
