reklama
 
 

Přímá volba je príma: Omezila špínu, na politiku působí jako živá voda na Jiříka

8. 1. 2018 7:30
Slabinou přímé volby je neférovost. Prezident, který chce pokračovat, má obrovskou výhodu úřadu, přístupu do médií, může spojit Hrad s kampaní.

V pátek 12. ledna začneme volit hlavu státu podruhé přímo. Co změna způsobu volby prezidenta přinesla? Pomohla nám? Zlepšuje, čistí, projasňuje český veřejný prostor? Je přímá volba príma volba? Nebo spíš škodí a nabourává parlamentní systém?

Pozitiva. Do značné míry odstranila korupci a neobyčejnou koncentraci špíny, jež provázela poslední nepřímou volbu, druhé volení Václava Klause. Na to svinstvo je těžké zapomenout. Volbu v roce 2008 provázely výhrůžky a zřejmě i úplatky, dokonce se "ztratila" poslankyně zelených Olga Zubová.

Kupříkladu tehdejší senátor Jiří Zlatuška zveřejnil na Aktuálně.cz, že slyšel, jak premiér Mirek Topolánek, který lobboval za Klause, na Hradě vyhrožuje Jiřímu Čunkovi. Údajně mu řekl: "Jestli to takto půjde dál, může se to kolem tebe rozjet znovu. Venku už na tebe čeká auto." - Míněno bylo zřejmě nové Čunkovo stíhání.

Ministr vnitra Ivan Langer zase řekl tehdejšímu lídrovi Strany zelených Bursíkovi v rozhovoru, který náhodou zachytily kamery: "Respektuji to, že máš svého kandidáta, nicméně máš taky nějakou povinnost respektovat, aby došlo k nějaký shodě… Vytíráš si pr.el s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou pr.el s tamtěma… Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!"

Serveru Týden.cz vypověděl senátor Josef Novotný, že se ho nejmenovaný zákonodárce ODS snažil uplácet. "Ve vypjaté atmosféře před druhým kolem mně bylo jedním kolegou z ODS naznačeno, že pokud zvednu ruku pro pana Klause, člověk sedící vzadu mezi hosty se postará o to, abych dostal dva miliony korun." Už okolo první Klausovy volby mluvili někteří senátoři o tom, že poslance i členy horní komory obcházeli "lidé s igelitkami".

Několik politiků oznámilo, že jim bylo vyhrožováno. Senátorky (SNK) Liana Janáčková a Jana Juřenčáková popsaly, že jim do Senátu anonymně přišly obálky obsahující kulky. Totéž se stalo poslanci Evženu Snítilému (ČSSD). Nábojnice byly do sněmovny zaslány i poslancům Michalu Pohankovi a Miloši Melčákovi. S nimi dopis, že pokud půjdou volit, skončí nábojnice v nich. Oba pak volili Klause.

Během prvního kola poslední nepřímé volby zkolabovali tři politici, bez vysvětlení ze sálu zmizel lidovecký senátor Josef Kalbáč, prý kvůli nevolnosti. Jeho absence v kole zavinila pat…

Občané volbu prožívají

Tohle se při přímé volbě stát nemůže, osmi milionům voličů nelze posílat kulky v obálkách (bylo by to moc drahé). Dají se však účinně manipulovat jinak, pomocí internetu, fake news, po mailu šířených pomluv atd.

(Ani první přímá volba se však neobešla bez svinstev. Kupříkladu v Blesku vyšel hanlivý inzerát namířený tvrdě proti Karlu Schwarzenbergovi. Zadal ho advokát Vladimír Zavadil, před rokem 1989 důstojník komunistické tajné policie StB. Po revoluci spolupracoval s právníkem Miroslavem Janstou, šedou eminencí ČSSD. Blesk čtou statisíce lidí, vliv na volbu to jistě mělo.)

Klíčový klad přímé volby: probudila zájem o věci veřejné. Ukázala jak minule, tak nyní, že se tvrzení politiků "nejsou lidi", lidé se zájmem o politiku, nezakládá na pravdě.

Občané přímou volbu prožívají. Zájem - přemýšlení o volbě, emoce - je zřejmě větší než u jiných typů voleb; ty jsou za prvé silně spojeny se stranami, za druhé je kandidátů hodně a lidé a média se obvykle soustředí jen na několik klíčových soubojů.

Prezidentská přímá volba je přehledná, umožňuje "studovat" kandidáty, ztotožnit se s nimi, a naopak je samé nutí vydat se za voliči při sběru minimálně 50 tisíc podpisů (pokud nemají podporu senátorů či poslanců) a v kampani, vystavit se jim a konfrontovat se navzájem v mnoha po sobě následujících debatách. (Jen jeden se jim ze strachu vyhýbá.)

Další plus souvisí s tím, že jde o post nejvyššího ústavního činitele, který úzce souvisí se zahraniční politikou. Voliči si musí - měl by - klást důležité otázky: Kam Česko půjde dál? Zůstaneme na Západě? Vycouváme z Evropské unie a NATO? Budeme náckovská země, nebo spíš liberální? Atd.

Pozitiva? Drahoš, Horáček, Fischer, Hilšer

V nastávající volbě se vedle jasného favorita, politického profesionála Miloše Zemana, objevilo hned několik zajímavých, relevantních kandidátů mimo politické strany: Jiří Drahoš, Michal Horáček, Marek Hilšer, Pavel Fischer. Každý z nich by dokázal prezidentovat, přitom jsou odlišní, noví, neokoukaní. Plus jeden "old school" politik Mirek Topolánek. I ten by jistě úřad zvládl.

Máme před sebou zajímavější, pestřejší, modernější výběr než před pěti lety, kdy o úřad usilovalo taky devět kandidátů. (Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Taťana Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman.)

Přímá volba je transparentnější, méně ovlivnitelná a zároveň mnohem "lidovější", přístupnější a zajímavější než volba oběma parlamentními komorami. Přinesla oživení, zájem o politiku, který jinak uvadá.

Negativa. Najde si jich dost, tak jen ta hlavní. Přímé volení nepasuje do českého politického systému, vybočuje, hlavě země propůjčuje podstatně silnější mandát, který lze velmi lehce zneužít. Takto posílený prezident může mít tendenci vnímat se jako šéf v prezidentském systému.

Slabinou přímé volby je její neférovost v případě, že kandiduje sloužící prezident. Pokud chce pokračovat, má obrovskou výhodu úřadu, přístupu do médií, může spojit Hrad s kampaní, jako to bez uzardění předvádí Miloš Zeman. (Na jeho obranu však dodejme, že to úplně oddělit nejde.)

S vědomím oné neférovosti do toho ovšem ostatní kandidáti jdou a sami ji mohou za pět let využít. Navíc platí, že pokud stávající prezident prohraje, je to prohra potupnější, než kdyby hlavou státu nebyl.

Mezi negativa patří humpoláckost, s níž byla česká přímá volba uzákoněna. Minule nejasnosti okolo ověřování hlasů, nyní zas nejasnosti o tom, kolika kandidátům smí dát podpis poslanec a senátor. Je skandální, když tak základní věci nefungují, umožňují dvojí výklad.

A ještě jedna pochyba, vážná: přímá volba na Hrad vynesla Miloše Zemana, muže, který ohrožuje náš pobyt mezi demokratickými zeměmi. To je její velké riziko. Protiargument: u nás byl v nepřímé volbě zvolen podobně škodící Václav Klaus. A na Slovensku vyneslo přímé volení občanů do čela země Andreje Kisku, opak Zemana.

Shrneme-li to, pozitiva převládají, přímá volba má svůj smysl, i když se vymyká, připomíná voličům, že se mají starat o věci veřejné, o budoucí směřování země, v níž žijí.

autor: Martin Fendrych | 8. 1. 2018 7:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama