Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
25. 8. 2015 8:00

Případ zbitého motorkáře: Nebojte se a mlaťte ty zmetky dál

Komentář Martina Fendrycha: Česká justice vás vždy dokáže překvapit. Soud pro Prahu 4 upustil od potrestání policisty, který kopl a bil spoutaného, těžce zraněného muže. Dopustil se jen přestupku.
Takhle to vypadalo, když ani ne stometrová honička skončila.
Takhle to vypadalo, když ani ne stometrová honička skončila. | Foto: Radek Čapek

Minulý týden vynesl obvodní soud pro Prahu 4 první verdikt v případu zbitého motorkáře Radka Čapka. Policista, který ho kopl a bil, když ležel těžce zraněný na zemi, podivuhodně vyvázl. Pro veřejnost je to velmi špatný signál, pro brutální policisty návod, aby pokračovali.

Jak soudce Michal Dvořák rozhodl? Policista zneužil pravomoci úřední osoby, dopustil se trestného činu, ale soud upustil od jeho potrestání! Jak stojí v rozsudku, „dospěl k závěru, že postačí samotné projednání této trestní věci před trestním soudem, tak aby se takovéto jednání v případě pana obžalovaného už neopakovalo“.

Zopakujme stručně fakta. Radek Čapek necelých sto metrů ujížděl policii, neměl papíry na motorku, na auto ano. Pak mu docvaklo, co dělá, začal brzdit, policejní řidič nezvládl řízení, auto motocyklistu srazilo, byl těžce zraněn. Jeden z hlídky, nikoli řidič, spolujezdec, pak do Čapka kopl a dvakrát ho praštil pěstí přes otevřené hledí do obličeje. Zápis o incidentu policisté svorně zfalšovali. Celou akci však natočila průmyslová kamera.

Případ je pro policii velmi zlý. Nejdřív ho tutlala, pak, díky záznamu kamery, tutlání skončilo. Od začátku sledujeme snahu případ neřešit. Policisté dlouho nebyli ani postaveni mimo službu. Inspekce to u mlátičky hrála na stav nepříčetnosti, což nakonec neprošlo. Podle posudku policista sice byl v afektu, ale nejednalo se o afekt patický, chorobný.

Velmi podivný, nedůvěryhodný, je druhý znalecký posudek, který měl určit, jestli policajt-bijec způsobil tržnou ránu kolmo k obočí Radka Čapka, když už ležel spoutaný na zemi. Prý nelze jednoznačně určit, zda zranění vzniklo pěstí, nebo zda je výsledkem pádu. Už jsem o tom psal. Čapek měl ochrannou helmu, její vypolstrování znemožňuje takové zranění. Ale znalec měl jiný názor. Soud díky tomu nebyl s to určit, jak dlouho se z výchovných úderů pěstí motorkář léčil.

Komedie. A jeden z výsledků? Rány pěstí do hlavy nakonec odskáče řidič, protože byly podle soudu asi způsobeny pádem, který zavinil on, protože nezvládl honičku a vůz. Takže bijec, ten nebezpečnější z dvoučlenné motohlídky, de facto hodil vinu na kolegu. Který ho celou dobu vydatně kryl, kvůli němu spolupracoval při zfalšování služebního záznamu o průběhu události.

Vrátí se policajt mlátička do služby?

Pikantní byla i náhlá lítost pana mlátičky; vyjevil ji až před soudem. Předtím nic. Ale na soudce to zabralo, právě díky té lítosti a díky tomu, že bijec v práci dostával odměny, upustil od potrestání. (Byl jsi už dost potrestán tím, že jsi, chudáku utrápený, musel k soudu.) Drsné.

Rozsudek je podle znalců, dokonce i podle některých trestních soudců, strašný. Malý příklad. Když se dva chlapi servou, když jeden druhému způsobí zranění, třeba mu zdemoluje obočí tak, že musí na šití, je to běžně charakterizováno jako výtržnictví nebo ublížení na zdraví a, pokud rváči nemají už nějaký štráf, dostanou u soudu podmínku. Přitom to nejsou úřední osoby a nezasahují proti občanovi.

Chápete? Ten rozsudek má účinek nikoli výchovný, ale naprosto opačný: Bijte ty zmetky dál. Pokud by se na mlácení civilů přišlo, stejně nakonec nebudete potrestáni. Policajta-mlátičku kryli nejen kolegové, podpořil ho i soudce.

Pokud by tak případ dopadl (žalobce Ladislav Stahl se na místě odvolal, takže věc bude pokračovat u městského soudu), bijec by zřejmě mohl nastoupit zpátky do služby u policie! Soudce Dvořák si asi neuvědomil (nebo to věděl?), že proti sobě jdou dvě normy, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a trestní zákoník.

Paragraf 14 služebního poměru je jasný: kdo byl odsouzen za určité trestné činy, na toho se nepohlíží jako na bezúhonného, tudíž nemůže v policii pokračovat. Ale paragraf 46 trestního zákoníku říká: Upustí-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Pokud má bijec šikovného advokáta, může se stát, že bude sloužit dál.

Tenhle případ slouží jako okno do policie, jako průhled do jejích střev. Po rozsudku Michala Dvořáka pak též jako pohled do vnitřností obvodních soudů. A pro občana to není příjemný pohled. Věřme, že městský soud rozhodne spravedlivě, nikoli loajálně k muži, který v uniformě mlátí svázaného, těžce zraněného občana, který se dopustil přestupku. Nikoli trestného činu.

 

Právě se děje

Další zprávy