Martin Hála Martin Hála | Komentáře
7. 10. 2021 16:15

Případy Jie Ťien-ming a Vrbětice jako volební memento

Nad urnami budeme rozhodovat i o tom, kolik prostoru zůstane prezidentovi k prosazování jeho vizí a přeludů v zahraniční politice.
Vynořil se a zmizel. "Vyhaslý" poradce prezidenta Miloše Zemana (vpravo) Jie Ťien-ming (vlevo) na archivním snímku pořízeném 5. září 2015 při podpisu dohod v Šanghaji.
Vynořil se a zmizel. "Vyhaslý" poradce prezidenta Miloše Zemana (vpravo) Jie Ťien-ming (vlevo) na archivním snímku pořízeném 5. září 2015 při podpisu dohod v Šanghaji. | Foto: ČTK

Veškerá politika je, jak známo, místní. Volebním kampaním vesměs dominují parochiální témata. Česko jde občas ještě o krok napřed - o výsledku voleb tady někdy rozhodují témata imaginární až fantastická, třeba zábor našich chat hordami migrantů nebo sudetských Němců.

Ostentativní nezájem o záležitosti nadnárodní provází i současnou volební kampaň. Absence zahraničněpolitických témat je ovšem tentokrát zarážející - výsledek voleb totiž dost možná ze všeho nejvíc ovlivní právě naše budoucí mezinárodní postavení.

Tah na východ

Pochybnosti o něm vnesl do české politiky Miloš Zeman po svém nástupu na Pražský hrad. Ani jeho prezidentská kampaň sice žádné změny v zahraniční politice neavizovala, přesto se začal rychle a razantně snažit o reorientaci země na východ. Na podzim 2013 spustil za vydatné podpory dominantního křídla v ČSSD a společnosti Home Credit svůj „restart“ vztahů s ČLR, který paralelně provázely setrvalé projevy náklonnosti k Putinovu Rusku.

Foto: Aktuálně.cz

Obě prezidentovy „východní“ iniciativy skončily spektakulárním fiaskem. „Restart“ se zhroutil po krachu společnosti CEFC v roce 2018, promoskevský kurz doslova vybuchl letos ve Vrběticích Výmluvným mementem Zemanovy zahraniční politiky se stal jeho zmizelý poradce Jie Ťien-ming a trosky muničního skladu, rozmetaného v roce 2014 nesmyslnou diverzní operací ruské vojenské rozvědky.

Miloše Zemana a jeho okolí ovšem nemohou takové dílčí neúspěchy rozházet. Svou východní politiku razí dál, jen teď už bez fanfár. Jejich snahy přitom narážejí kromě limitů vlastního úsudku na rychle se měnící geopolitickou situaci. Republiku tlačí na východ právě v okamžiku, kdy se svět opětovně začíná štěpit na dva velké bloky, a malé země mezi nimi si dříve nebo později budou muset zase jednou vybrat, na které židli sedí. Nezbývá než doufat, že dojde-li skutečně na takové lámání chleba, skončíme snad aspoň tentokrát na té správné straně dějin.

Vize a přeludy

Prezident Zeman a jeho kuriózní tým poradců, zmizelých i stávajících, by na to za normálních okolností neměl mít velký vliv. Jeho ústavní role by měla být symbolická a, ehm, reprezentativní. Zahraniční politika podle základního zákona spočívá v gesci vlády, která je za ni také na rozdíl od neodpovědného prezidenta zodpovědná.

Tím se dostáváme zpátky k volbám; nevybíráme přece prezidenta, ale poslance. Z jejich výsledku nicméně vzejde - nejspíš po dlouhých tahanicích na hraně ústavy - vláda a ta se bude muset nějak popasovat s prezidentovou slabostí pro východní diktatury. Předchozí dva kabinety od roku 2014 v tomto punktu žalostně selhaly. Ten Sobotkův se ani moc nesnažil; prezidentovy zahraničněpolitické vize (a přeludy) ostatně přinejmenším v případě Číny plně sdílel.

Babišova vláda zastávala původně odlišná východiska, ale vzhledem ke své inherentní zranitelnosti v důsledku premiérova křiklavého konfliktu zájmů nakonec přenechala iniciativu na tomto poli Zemanovi a jeho spojencům v řadách ČSSD.

Loutková vláda

V případě, že by byl Babiš opět pověřen sestavováním exekutivy, nebude situace o nic lepší. Po zbytek Zemanova funkčního či pozemského období by zůstal staronový premiér jeho loutkou.

Jinými slovy, volby rozhodnou nejen o příští vládě, ale také o tom, jaký prostor zůstane prezidentu Zemanovi a jeho okolí k prosazování zahraničněpolitických vizí (a přeludů). To vše v rapidně se vyostřující mezinárodní situaci, která se bytostně dotýká i nás.

Z vlastní historické zkušenosti bychom měli vědět, že není veškerá politika místní. Naše země byla po dlouhá desetiletí i vlastní vinou hříčkou v rukou agresivních mocností. Geopolitika pohltila „místní“ politiku. Nebyl to hezký pohled.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Máme se obávat Ruska? A co říká na kauzu Vrbětice americký historik Timothy Snyder? (video z 22. června 2021)

Hosty DVTV budou historik Timothy Snyder, producent dokumentu 13 minut Jan Matoušek, odbornice na spodní prádlo Helena Konarovská a Karolína Fourová. | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy