Už to zase začalo. Skoro 70 tisíc studentů tento týden napsalo maturitní slohové práce z češtiny. V květnu dojde na zbytek písemek. Pak nastoupí školní část maturity a do poloviny června by všichni studenti měli mít maturitní vysvědčení. Tedy ti, kteří projdou.
V průběhu zdlouhavé maturity se zase pohádáme o to, jestli by studenti měli vědět, co je epizeuxis. A státní úředníci budou jistě zas nadšeni ze zkoušky z matematiky, ke které se přihlásí opět o něco méně studentů, zato jich o něco více bude neúspěšných. Bude to pro ně jasný důkaz, že stát zatnul lajdákům tipec.
Prosím, takto ne. Už to skončeme. Přestaňme si hrát, že státní maturita v této podobě má smysl. Nemá. Žádný.
Komenský by učil jinak
Můžeme státní zkoušku donekonečna vylepšovat, ale základní chybné nastavení nevylepšíme - pro část škol to bude pořád komická otrava, pro jiné školy zase nepřekonatelná překážka.
Česko má extrémně rozrůzněné středoškolské vzdělání. Přes polovinu maturantů je ze středních odborných škol, skoro třetina z gymnázií, desetina pak z učilišť.
Pro gymnázia je státní maturita naprosto zbytečná, jen je obtěžuje časově, protože tu školní mají mnohem těžší. Naopak učiliště se klepou, jak jejich žáci dopadnou, když ve slohové práci nepoznají správný jazykový útvar.
Stát se tedy chová naprosto neracionálně. Je nedůstojné a také velmi neekonomické, aby čtyřleté vzdělávání bylo zakončeno 16 procenty vyhozených od maturity (v případě matematiky více než pětinou). Pokud je číslo tak vysoké, pak se to nedá svést jen na lajdáctví studentů, ale i na vzdělávací systém, který neumí učit, ale zato umí velmi dobře vyhazovat.
Povinná maturita z matematiky od roku 2021, respektive 2022, pak musí děsit každého, kdo si tohoto předmětu doopravdy váží. Už nyní studenti utíkají od matematiky, kterou třeba kdysi měli i rádi, k maturitě z jiných předmětů, protože se bojí vyhazovu. Stát zjevně uplatňuje v tomto předmětu jiný standard vůči nabytým a osvojeným znalostem než u jiných vzdělávacích oblastí.
A když to neumíme změnit, tak jim to pěkně celé dáme ještě navíc povinně. To je hrozné. Takhle znechutit studentům matematiku snad nikdo nikde ještě nedokázal.
Jan Ámos Komenský kdysi dělil děti do šesti skupin: od těch bystrých, které dělají radost, až po vzpurné s nedostatkem bystré mysli. Státní maturitu v aktuální verzi by jistě označil za spolehlivou cestu, jak co nejvíce studentů přeřadit z první kategorie do té šesté…
Málo muziky za hodně peněz
Rezignovat na státní garanci vzdělávání by jistě byla chyba. Stát ale nemůže státní maturitou nahrazovat svoji neschopnost řídit tak rozrůzněné střední školství. Pokud nechce mít tolik víceletých gymnázií nebo naopak učilišť, tak ať to řekne na rovinu a neřeší jen důsledky téhle politiky státními maturitami.
Když týdeník Ekonom pořádal před sněmovními volbami debatu expertů o školství, státní maturitu v této podobě nechválil vůbec nikdo.
Ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová na rovinu říkala, že "školní maturitou musíme dohánět to, co stát promíjí u státní maturity", zároveň upozorňovala, že pro odborné školy je zase státní maturita příliš těžká.
Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání k tomu dodávala jednu opomíjenou skutečnost, že nadšením z vyhazovů studentů u maturity si snižujeme "dovzdělanost" republiky: "Pyšnili jsme se, že máme jeden z nejnižších podílů lidí bez středoškolského vzdělání. Nyní podíl narůstá a jsem přesvědčena, že je to proto, že školy nechají dojít lidi k maturitě a potom je stát nenechá maturitní zkoušku složit."
A ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA celou státní maturitu shrnul do tří pořekadel: "Přináší to více škody než užitku. Je to moc málo muziky za příliš mnoho peněz. A příliš mnoho zajíců, myslivcova smrt."
Maturita je zodpovědnost školy
V této chvíli většinou obhájci státních maturit vytahují svůj poslední trumf: A to zase má být zcela rozdílná maturita v Aši a v Břeclavi?
Stát ale přece nemusí rezignovat kompletně na centrální prozkoušení studentů. Nemá ale mít naprosto nesmyslnou podobu vyhazovů na konci studia. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v debatě navrhl přetvoření nefunkční státní maturity do minimální středoškolské zkoušky, tedy bez onoho slova maturita, které je nyní pro gymnázia směšné nebo pro střední odborné učiliště děsivé. Náplň by měla být výrazně jednodušší, a přesto by to mělo smysl. "Všichni absolventi budou umět třeba trojčlenku. Ze státních maturit se totiž ukazuje, že ji neumí. Vždyť k čemu logaritmické rovnice, když neumí trojčlenku?" říká Šteffl. Odpověď dosud neznáme.
Student by tak v průběhu studia v klidu a bez stresu složil státem garantovanou zkoušku, která by ověřila nikoliv standard, ale minimální znalost v základních předmětech.
A maturita by se opět mohla vrátit tam, kam patří: do režie škol, které nesou zodpovědnost za závěrečnou zkoušku jakožto nedílnou součást a zakončení několikaletého vzdělávání svých studentů.
