Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
19. 11. 2014 8:00

Problém příliš silného prezidenta. Zeman poltí, nespojuje

Komentář Martina Fendrycha: Přímo volený prezident se opírá o hlasy svých voličů. Není za své jednání odpovědný. Ale vydal se jiným směrem než vláda. Co s tím? Najdou politici odvahu změnit ústavu?
Miloši, Putin čeká. Tak vypadal jeden plakát při demonstraci 17. listopadu v centru Prahy.
Miloši, Putin čeká. Tak vypadal jeden plakát při demonstraci 17. listopadu v centru Prahy. | Foto: Martin Fendrych

Výročí 17. listopadu, to, co mu předcházelo, i průběh státního svátku, ukazuje, že máme problém. Zemi řídí vláda. Je odpovědná Parlamentu, kontrolována poslanci a senátory. Má svůj program, na kterém se vládní strany shodly. Nejen pro domácí věci, ale i pro zahraniční záležitosti. Jedním ze základů naší zahraniční politiky je fakt, že jsme součástí Evropské unie, Západu. Prezident se zcela vymyká. Není ze své funkce nikomu odpovědný. Dokonce je odejmut i soudcům. Lze na něj podat leda ústavní žalobu. A jeho zahraniční směřování je úplně opačné.

Předpokládá se, že prezident je živým, aktivním symbolem české státnosti, státu. Má reprezentovat zemi, nikoli sebe. Má být pevně navázán na vládu, která představuje moc výkonnou. Jeho doménou v domácí politice jsou volby a krize (jmenování premiéra, vlády atd.). V zahraniční politice je to reprezentace. Má naplňovat zahraniční politiku vlády. Se stavem, kdy prezident, jak to dělá Miloš Zeman, vyrazil jiným směrem, na Východ, ústava nepočítá. Zřejmě to bylo pro její tvůrce nepředstavitelné. Ale Zeman jiným směrem natvrdo vyšel.

Předvedl to v poslední době vícekrát. Na řeckém ostrově Rhodos, kam ho pozvala pravá ruka Vladimira Putina a kde brojil proti sankcím EU a dalších zemí uvaleným na Rusko. V čínské státní televizi, kde devótně prohlásil, že se budeme v (nedemokratické) Číně učit „stabilizovat společnost“. Drsné. Předvedl to i těsně před pětadvacátým výročím sametové revoluce v rozhovoru, který dal ruské televizní stanici První kanál.

Zeman v této proputinovské, prorežimní stanici opět mluvil o protiruských sankcích a opět je jednoznačně odmítl. Podle něj jde o strategii, kdy nikdo nic nezíská a všichni naopak ztrácejí. Neopomněl připomenout, že proti sankcím uvaleným na Rusko se nezvedají jen hlasy u nás (Zeman, KSČM, část ČSSD), ale také na Slovensku, v Maďarsku, a prý „dokonce i v Rakousku“. To už je zase o kousek dál; Zeman jako by vytvářel jakousi protibruselskou, promoskevskou alianci uvnitř EU.

Proruská hlava „jevrosajůza“

Nejen to. Český prezident, jedna z hlav zemí „jevrosajůza“ (jak zní EU rusky), mluvil i o pomoci Ukrajině a opět jinak než Evropská unie. „Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem.“ Tedy další novum: Zeman odmítá, aby Evropa podporovala Ukrajinu. Proč? Země nečelí ruské agresi, zmítá se v občanské válce. To, jak víme, je přesně postoj Putina a Kremlu.

Ten posun je významný, jednoznačně jde proti postoji jak české vlády, tak Bruselu. A co je stejně zlé, Zeman to vykládá jako hlava jedné země jevrosajůza v ruské provládní televizi. Přímo se účastní antievropské ruské propagandy. Tady už nejde o to, jak na nás v Bruselu koukají. Jak nám přestávají věřit. Tady jde o to, že se jeden evropský prezident utrhl ze řetězu a jde přímo proti politice své vlády a Unie. Jak na to má vláda, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), reagovat? Postrádá na „hlavu státu“ jakoukoliv páku, neví, jak se k ní chovat, co si s ní počít.

Co se Zemanem? Co s proruským prezidentem, který je hlavou jedné země Evropské unie? – Politici mohou změnit ústavu, omezit hradnímu pánovi pravomoci. Utáhnout mu uzdu v zahraniční politice tak, aby musel dodržovat směr, kterým jde vláda.

Česko vyrobilo problém: příliš silného prezidenta, který si může dělat, co chce. Nikomu není za nic odpovědný. Jeho jediná odpovědnost se váže na voliče, a to jen tehdy, pokud by chtěl pět let po zvolení na Hrad znovu kandidovat. Je to hrubá chyba přímé volby, na niž bylo marně předem poukazováno. Přímo volený prezident cítí za zády hlasy voličů (více než čtvrtiny občanů země). Vždycky se může těmito hlasy ohánět. Václav Klaus by byl desetkrát ostřejším, rizikovějším prezidentem, kdyby byl býval zvolen přímo.

Z této šlamastyky není žádná cesta ven. Z prezidenta se stal symbol odporu k politikům (podobně to má Andrej Babiš). Symbol odporu k Západu. K Unii. Už není symbolem státu. Neplní slib, že bude spojovat. Tvrdě rozděluje. Dokonce se více znalců české politiky shoduje, že rozděluje úmyslně. Proto těsně před 17. listopadem mluvil o tom, že zásah na Národní třídě před pětadvaceti roky nebyl brutální. Aby provokoval.

Najít odvahu přepsat ústavu

Popudil pamětníky, popudil mladé lidi, studenty, kteří se dnes s antikomunistickým převratem ztotožňují. Poltí zemi, vytváří nepokoj, svár. Používá, což je pozoruhodné, stejnou taktiku jako Vladimir Putin na Ukrajině. I ruskému prezidentovi jde o to, aby byla tato země nestabilní, aby nenašla klid, protože mu nepatří. Zeman vytváří nepokoj v Česku. Proč? Ze stejného důvodu? Aby tato země EU byla nestabilní? Nespolehlivá?

Plakáty ze 17. listopadu 2014 na Národní třídě v Praze.
Plakáty ze 17. listopadu 2014 na Národní třídě v Praze. | Foto: Martin Fendrych

Jaké slyšíme vládní odezvy na prezidenta? Reakce na pondělní masové protesty proti Zemanovi v Praze i jinde? Ministr financí Andrej Babiš: „Udělali jsme si ostudu před celou Evropou.“ Lídr ANO si myslí, že Zemanovi odpůrci neměli házet vejci na Albertově, kde byli přítomni další evropští státníci, ale že měli jít na Hrad. Situace se prý mohla vyřešit Zemanovou omluvou! Situací Babiš zřejmě myslí to, jak prezident popřel brutalitu zásahu v roce 1989.

Opravdu podivuhodná reakce místopředsedy vlády. Miloš Zeman by se nikdy „pražské lumpenkavárně“, jak nazývá své odpůrce, neomluvil. Ale mylné je i tvrzení, že jsme si udělali ostudu před celou Evropou. Je to přesně naopak. Odporu proti proruskému a pročínskému prezidentovi Západ dobře rozumí. To jen Babišovi zřejmě podstata zcela unikla.

Opačně reagoval český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vypískání Zemana nevidí jako chybu jeho odpůrců. „Neberu to jako selhání těch účastníků, spíše je to závazek pro politiky,“ pravil. Odmítl i Zemanův nový pohled na převrat v listopadu 1989: „Žádné bití obušky v průběhu roku 1989 nepokládám za standardní,“ řekl. „Připadá mi, že tohle zlehčovat nedává smysl. A pak se člověk nediví, že společnost se dostává do varu.“ Podobně mluvil také premiér.

Co se Zemanem? S proruským prezidentem, který je hlavou země Evropské unie? – Politici teď vidí, co přímou volbou upekli. Mohou změnit ústavu, omezit hradnímu pánovi pravomoci. Utáhnout mu uzdu v zahraniční politice tak, aby musel dodržovat směr, kterým jde vláda. Jenomže na tom se nedohodnou. A tak budou muset Zemana na Západě „vyvažovat“, omlouvat se za něj. Budou muset žehlit jeho antievropské postoje. Jako teď Sobotka na návštěvě ve Spojených státech. Budou to muset vydržet. Nebo najít odvahu, kterou nemají, a ústavu zásadně změnit.

 

Právě se děje

Další zprávy