Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
18. 1. 2018 7:30

Proč jsou mosty v Praze na spadnutí? Milujeme novinky a nákupy

Panuje mentalita novosti. Mosty v Praze jsou extrémním příkladem, jak na ni doplácíme.
Hlávkův most.
Hlávkův most. | Foto: David Kohout

Třiadvacet mostů v Praze je ve velmi špatném stavu, vyplynulo ze zprávy, kterou pro dopravní výbor magistrátu zpracovala Technická správa komunikací. Pohybují se na šestém stupni zchátralosti ze sedmi možných. Sedmička už znamená ceduli "Vstup zakázán".

Nejde jen o méně frekventované můstky a lávky, i když i ty pochopitelně musí být bezpečné, ale také o páteřní mosty: Palackého, Karlův a Libeňský. Zjevně v příšerném stavu je Hlávkův most, po kterém denně projede 50 tisíc aut a několik set tramvají. Špatně je na tom Barrandovský most, bez kterého by automobilová doprava okamžitě zkolabovala. A tak dále.

Nadmíru výtečná

Vltavské mosty dostaly zabrat při povodních 2002 a 2013. Ale už to, že se problém týká nejen mostů přes řeku, dokazuje, že jeho hlavní příčinou je dlouhodobě zanedbávaná údržba a oprava.

Sice se o tom - hlavně tam, kde situace začala bít do očí, jako u Libeňského mostu - mluvilo a něco se s tím občas dělalo, permanentně se opravuje Nuselský most. Ale dokud se v prosinci nezřítila lávka ze Stromovky do Troje, magistrát se v podstatě tvářil, že situace je nadmíru výtečná. Až katastrofa Trojské lávky přiměla politiky, aby se situací vážně zabývali. Ujasnili si rozdíl mezi padacím a padajícím mostem. Z mostů se stalo téma komunálních voleb v říjnu 2018.

Despekt

Proč je o mostní stavby pečováno tak mizerně? Lenost, šlendrián, neprozíravá stavební a investiční politika? Dejme tomu. Ale tyhle příčiny nespadly z nebe, správci města si jen tak sami od sebe neusmysleli "na mosty budeme kašlat", a to několik desetiletí po sobě.

Zanedbaná péče je důsledkem mentality novosti, která ústí až do obsese budováním, vyráběním, užíváním a konzumováním nových věcí. Jejím rubem je mentalita despektu k tomu starému, k tomu, co už je. Panuje dojem "dobře existovat - to je přece tak málo!".

Vůbec nejde o pražský ani o český, ale o kulturní a civilizační problém. V zemích, které mají patřičnou životní úroveň na to, aby si jejich obyvatelé mohli mentalitu novosti osvojit.

Investice do novosti

Něco rozjet, spustit, vystavět a otevřít má ve společenském povědomí v porovnání s péčí a opatrováním příliš vysoký status. Nezbytné jsou samozřejmě oba dva typy činností. Ve stavitelství, v obchodě, v médiích, kdekoliv. Ale mentalita novosti znamená, že ten první typ je přeceňován a ten druhý, "pouhá péče", se naopak nedoceňuje. Mosty v Praze jsou extrémním příkladem, jak na to doplácíme.

Slovo investice si propojujeme se stavěním - domů, silnic, ranvejí, továrních hal. Investice do údržby jsou jakoby méněcenné, druhořadé, neviditelné. Nemilované. Jistě, slavnostní páska se dá přestřihávat i na zbrusu nově opraveném mostě - ale obecně se investice do oprav "prodávají" daleko hůř než investice do novosti.

Viz třeba projekt smart cities. Fajn. Slyšíme o něm každou chvíli. Ve městě, které se dopracovalo do fáze, kdy mosty hrozí zřícením, představují chytré lavičky a wi-fi v lanovce právě ten - až brutální - kontrast mezi dvojím typem investic.

Městské vetešnictví

A teď z Prahy jedna dobrá zpráva. V Holešovické tržnici vznikne sběrna k odkládání nepotřebných fungujících věcí. Takzvané Re-Use centrum by mělo vzniknout v nevyužívané hale číslo 23, schválili tento týden radní.

Lidé sem budou moci nosit použitelné vybavení domácnosti, nábytek, knihy, nádobí, kola nebo hračky. Ty pak bude centrum za symbolický poplatek přeprodávat - lidem, kteří jsou chudí nebo si prostě nelibují v nových věcech a vyhledávají použité.

"Městské vetešnictví" rozrušuje převládající mentalitu novosti. Nikdo nikoho samozřejmě nenutí, aby nakupoval jen v sekáči a na blešáku. Ale je správné, že péče o věci, co "už jsou", dostane větší příležitost. Kdybychom ji naopak škrtli, použité zboží rovnou vyhazovali a jediným obstarávacím reflexem by se stal nákup, můžeme v téhle logice zchátralé mosty rovnou bourat a pořizovat si místo nich nové.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy