Karel Hvížďala | Komentáře
13. 1. 2013 14:35

První kolo volby: Tři dobré zprávy a dvě špatné

Na druhé místo postrčili Schwarzenberga paradoxně i Klaus se Zemanem
Foto: Blogy a názory

"Paradoxně si můžeme snad dovolit říci, že na druhé místo postrčili Karla Schwarzenberga i pánové Václav Klaus a Miloš Zeman: Klaus lidi v posledních dnech rozhořčil nehoráznou amnestií a Miloš Zeman představou, že by v politice Václava Klause mohl nějakým ne příliš odlišným způsobem pokračovat či dokonce splnit Klausův sen po opakování opoziční smlouvy," píše v komentáři k výsledku prvního kola prezidentské volby pro Aktuálně.cz spisovatel a publicista Karel Hvížďala.

Výsledek prvního kola prezidentských voleb přinesl několik velmi pozitivních zpráv: z 8,5 milionu voličů dorazilo k urnám kolem pěti milionů a bezmála polovina z nich dala hlas dvěma zcela odlišným kandidátům, takže máme v druhém kole za čtrnáct dní z čeho vybírat. I do zahraničí jsme vyslali zřetelný signál: nejde o český cirkus (viz Der Spiegel: Mezi šílenci, agentura APA: Cirkus v Praze atd.) a Evropa s námi zase může začít počítat.

Potvrzení Miloše Zemana v čele a vyřazení Jana Fischera a naopak vstup Karla Schwarzenberga kopíruje obecný trend: alfabetická kultura prohrála s ikonickou kulturou. Jak říká ústavní filozof Jiří Přibáň: „Weberův pojem politiky jako povolání ve smyslu racionálního a politického provozu státu ustoupil do pozadí a do popředí vystoupily charismatické přesvědčovací schopnosti."

Ty jsou u Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga evidentně vyšší než u Jana Fischera, který zvláště v posledních debatách byl již značně unavený. Opačnou tendenci vykazoval naopak Karel Schwarzenberg, který zprvu působil, jako že ho volba ani moc nezajímá a účast v klání bere jen jako záminku, aby si ji mohl napsat do životopisu. Rovněž timing jeho kampaně, která nabrala na razanci v posledních dnech, kdy již ostatní začali polevovat, mu evidentně pomohl, aby se umístil s velmi dobrým výsledkem na druhém místě s nepatrným odstupem za favoritem. Mohou za to, jak ukazují první předběžné analýzy, převážně mladí a vzdělaní lidé nejrůznějšího věku a existence sociálních sítí, na kterých se mohli domlouvat.

To je další dobrá zpráva: poukazuje na zrod homo politicus v Česku, který sice v prvním kole těsně prohrál, ale zároveň signalizuje proměnu společnosti.

Silně stylizovaný Švejk Zeman s věčnou cigaretou v jedné ruce a skleničkou s vínem či pivem v druhé ruce a jeho verbální projev plný naučených bonmotů, teatrálně vypočítaných gest (ví, že na jevišti je důležitá poslední zapamatovatelná věta) a přihroublého, ale vemlouvavého až mazlivého vyjadřování, je na ústupu. Některé lidi mohl popudit i nijak neskrývanou nenasytnou touhou po moci a velkou sebejistotou, že vítězem bude on.

Naproti tomu Karel Schwarzenberg se velmi zdrženlivě pouze „hlásil do služby" a podpořil ho vlivný Jan Švejnar (ten nakonec nekandidoval) i Vladimír Dlouhý (ten zase neuspěl při sběru podpisů) a poslední hodiny před volbou i některá média jako Hospodářské noviny, Aktuálně.cz a Lidové noviny. Společnost si žádá změnu a ne jen hrubší formu autoritativního tatíčka, na kterého se musela deset let dívat. Paradoxně si můžeme snad dovolit říci, že na druhé místo postrčili Karla Schwarzenberga ale i pánové Václav Klaus a Miloš Zeman: Klaus lidi v posledních dnech rozhořčil nehoráznou amnestií a Miloš Zeman představou, že by v politice Václava Klause mohl nějakým ne příliš odlišným způsobem pokračovat či dokonce splnit Klausův sen po opakování opoziční smlouvy.

Foto: Aktuálně.cz

A třetí dobrá zpráva zní: Začínáme pomalu chápat, že demokracie je pokus, ale nesmí se stát jen stavem přežívání, na který jsme si v minulém režimu zvykli. Proto se říká, že demokracie není nikdy jen odpověď, ale vždycky pouze otázka. To, že žádné vítězství není definitivní a žádné řešení konečné, je zásadní výhodou demokracie. Naopak proměnlivost a flexibilita je to, co činí demokracii stabilnější a výkonnější ve srovnání s jakýmkoliv politickým systémem. Proto právě Klausův a Zemanův pokus pomocí opoziční smlouvy a změny ústavy zmrazit proměnlivost a flexibilitu české politiky je možné dodnes považovat za největší útok na křehký základ naší demokracie, což si již náš člověk nepřeje.

Špatná zpráva ale je, že velké strany u nás nadále ztrácejí v očích veřejnosti na prestiži, protože nebyly schopné ze svého středu vygenerovat osobnost, která by do prezidentských voleb mohla výrazně zasáhnout: za proklamovanými maskami obou stran je cítit prázdnota.

Zeman je kandidátem svého nepočetného fanklubu a Schwarzenberg je veřejností chápán jako solitér, ač je členem TOP 09, a dokonce je i místopředsedou současné velmi nepopulární vlády. V takové situaci by bylo samozřejmě moc dobře, kdyby na Hradě seděl muž, který by společnost spojoval a ne rozděloval a dokázal ji převést přes ožehavé chvíle, v nichž mají největší šance extremisté zprava i zleva. To by se bohužel, kdyby došlo k dalšímu oslabování velkých stran, mohlo stát.

A druhá špatná zpráva je, že doposud se skoro jako vždy nepodařilo ani tak renomovanému Centru pro výzkum veřejného mínění odhadnout předem výsledky: tato agentura ještě 20. prosince 2012 (viz Lidové noviny na titulní straně) tvrdila, že k volbám přijde 72 procent voličů a že vyhraje Jan Fischer s 22,5 procenta a druhý bude Miloš Zeman s 19,5 procenta.

Účast voličů o něco málo překročila 61,31 procenta a zvítězil Miloš Zeman s 24,21 procenta a druhý byl Karel Schwarzenberg s 23,40 procenta, což lze považovat z remízu. Odhady dalších agentur byly ještě nepřesnější. A není to zřejmě chyba agentur, ale spíše to ukazuje na nepevné politické vazby našich občanů, kteří se rozhodují z velké části intuitivně na poslední chvíli.

Názory Aktuálně.cz
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Názory Aktuálně.cz

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

Další zprávy