reklama
 
 

Putin přepere medvěda, ale bojí se důchodců. Má proč a ví to

30. 8. 2018 14:30
Musí se mu ale nechat, že nepříjemnou situaci kolem penzijní reformy zvládl vlastně výborně.

Vladimir Putin si po celé své prezidentství buduje pověst neohroženého bojovníka proti čemukoliv. Nelekne se tygra ani medvěda, sankcím se vysmívá a Severoatlantické alianci předvádí stále nové neporazitelné tanky, rakety či bojové roboty. Jeho pečlivě budovanému mýtu člověka, kterého je potřeba se bát, paradoxně pomáhá i atmosféra v Evropě, kde je módou nalézat ruské nebezpečí i za připáleným obědem.

Přesto jako by existovala jedna skupina, které se bojí on sám: a to důchodci, respektive nastávající důchodci. Samozřejmě, předcházející slova jsou nadsázkou, nicméně současné přešlapování kolem Putinova zásahu do podoby budoucích důchodů není první případ, kdy Kreml v této oblasti narazil. Protesty proti úpravě sociálních benefitů v roce 2005 už jednou ukázaly, jak moc citlivé toto téma je. A Putin, podle všeho, bere i současné námitky velmi vážně.   

Co je vlastně zásadním důvodem kritiky současné reformy? Muži by měli odejít do důchodu "až" v 65 letech, ženy pak v 63 letech. Taková čísla se z hlediska Středoevropana nezdají nijak děsivá, zapadají zcela do populačního kontextu. Kritici ovšem poukazují na to, že průměrný věk dožití ruského muže je zhruba 66,5 roku, u žen 77 let. Zvláště ruští muži si tak podle statistik důchodu příliš neužijí.

Není těžké srovnat věk odchodu do důchodu s věkem dožití, aby občan pochopil, že reforma pro něj nebude výhodná. A rozčilení je na světě. Nepomohou přitom ani argumenty, že daleko důležitější je průměrná doba, kterou občan v důchodu stráví, neboť pokud jeden člověk zemře ve dvaceti a druhý ve sto deseti, v průměru se dožili penzijního věku oba - a přesto je zátěž pro důchodový systém neporovnatelná se situací, kdy by se první i druhý dožili přesně 65 let. Obvykle taková ekonomická argumentace "půlením kuřete" zabírá, tady ovšem narazila.

Zvýšení věku odchodu do důchodu prostě nemůže být populární v žádném státě, Rusko nevyjímaje. A zjevně si toho bylo ruské vedení vědomo. I proto ekonom Alexej Kudrin, jeden z autorů myšlenky, doporučoval, aby se reforma, ostatně podobně jako ostatní, uskutečnila až po prezidentských volbách v březnu 2018. Takže ačkoliv zvýšení důchodového věku vzbudilo velké vášně, a volá se dokonce po tom, aby bylo o reformě vypsáno referendum, nijak překvapivá důchodová operace není. Stejně jako propad Putinovy popularity, kdy se z čísel někde kolem 85 procent dostal o dvacet procentních bodů níže, mezi dělníky je číslo ještě nižší. Stále jde o vysoké hodnoty; ale je jasné, že na takový propad nejde nereagovat.

Vladimir Putin po ohlášení reformy vystupoval tak, jako by se jej vůbec netýkala. Jeho mluvčí Peskov na všechny strany tvrdil, že o reformě vlastně nic neví, že ji rozpracovává vláda a že dotazy mají směřovat na premiéra Dmitrije Medveděva. Po formální stránce tomu tak skutečně je, protože v ruském systému odpovídá premiér za ekonomické věci, zatímco prezident má pod palcem spíš bezpečnostní záležitosti. Přesto nikdo nepochyboval, že taková věc byla s prezidentem nejen konzultována, ale také prezidentem schválena. Putin později přece jen přebral i část zodpovědnosti, když reformu, byť nijak vehementně, bránil. Také proto ten propad popularity.

Zvrat v přípravě penzijní reformy přinesla středa 29. srpna: Putin vystoupil v televizi s návrhem na její zmírnění. Ujistil sice Rusy, že reformu vláda detailně propočítala a důsledně zkoumala všechny možnosti, jak se zvýšení věku odchodu do důchodu vyhnout, ale nebylo zbytí. Změna, kterou Putin představil, se nebude týkat mužů, pro ně stále platí hranice 65 let. Zaměřila se na ženy v předdůchodovém věku, které tvoří standardní oporu Putinových voličů. Ruské ženy tak budou odcházet do penze v 60 letech a v případě, že budou mít víc dětí, ještě dřív. Zanedbatelné není ani zvýšení podpory v nezaměstnanosti pro lidi předdůchodového věku nebo snížení povinného počtu odpracovaných let pro předčasný důchod.

Zvláštní pozornost si zaslouží myšlenka trestní zodpovědnosti za propuštění člověka, který se nachází právě ve věku těsně před důchodem.

Ačkoliv Putin formuloval svoji řeč pouze jako návrh, premiér Medveděv už hodinu po skončení přímého přenosu vydal příkaz, aby vláda neprodleně zapracovala nové parametry reformy do jejího návrhu. Prezidentem oznámené úlevy ukrojí z očekávaného ekonomického efektu asi polovinu; což vyvolává pochyby buď o promyšlenosti reformy, nebo naopak jejího změkčení. 

Těžko říct, nakolik bylo Putinovo chování promyšlenou strategií a nakolik šlo o ad hoc reakci na protesty. Ani jedna varianta není vyloučená. Vladimir Putin není ani zdaleka bezchybným šachistou se všemi kroky promyšlenými dopředu; na druhou stranu se dá očekávat, že s problémy a protesty on a jeho okolí počítali. Co se mu ale musí nechat: situaci zvládl vlastně výborně. Prvotním radikálnějším návrhem se pošpinil jen částečně, zato následně vystoupil jako moudrý státník, který dbá o dobro svých spoluobčanů a tlumí extrémy. Není přitom až tak důležité, alespoň pro Putina jako politika, že jeho zlepšováky budou stát státní pokladnu obrovské sumy peněz, které, podle všeho, nemá.

autor: Karel Svoboda | 30. 8. 2018 14:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama