Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
5. 9. 2014 15:29

Putin znovu vzkřísil NATO. Putin křísí „vyžilou“ demokracii

Komentář Martina Fendrycha: NATO se sešlo v době, kdy západním demokraciím znovu hrozí nebezpečí. Svět se najednou změnil a Aliance znovu našla svůj smysl. Evropa se budí z letargie.
Barack Obama: „Obrana Tallinnu, Rigy a Vilniusu je stejně důležitá jako obrana Berlína, Paříže a Londýna“.
Barack Obama: „Obrana Tallinnu, Rigy a Vilniusu je stejně důležitá jako obrana Berlína, Paříže a Londýna“. | Foto: Reuters

Svět se prudce změnil. Vidět to bylo i na summitu NATO ve Walesu. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, bývalý dánský premiér, tam řekl: „Čelíme dramaticky odlišnému bezpečnostnímu prostředí. Na východě Rusko útočí na Ukrajinu, na jihovýchodě sledujeme vzestup teroristické organizace, takzvaného Islámského státu.“ Nás se týká první hrozba. Putin vyrobil pro Rusy ze Západu nepřítele.

Evropě začalo období neklidu, nejistoty. Budeme se muset probrat z letargie, možná i ze zavedeného, pohodlného způsobu života. Zvykli jsme si na bezpečí (míněno zde mezinárodně). Máme za samozřejmé, že nám nepadají bomby na hlavu. To, že jsme součástí západního společenství, považujeme za tak velkou samozřejmost, že pro nás znamená jen velmi málo. Umíme perfektně demokracii rozkládat a skoro nic pro její udržení neděláme. (Nadávat není tvořit.)

Summit NATO žádá další sankce pro Moskvu. „Rusko musí pochopit, že pokud bude pokračovat v tomto postoji k Ukrajině, bude tlak sílit,“ vysvětlil britský premiér . „Rusko potřebuje Ameriku a Evropu víc než ony Rusko,“ pravil také. – Ano, Vladimir Putin Západ potřebuje, ale dnes již jedině jako nepřítele. V tom se situace dramaticky změnila. Není divu, že i silné Německo, které má ekonomicky hodně co ztrácet, podpořilo další sankce proti Rusku, postavilo se na stranu USA a Velké Británie.

Zeman: Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou.
Zeman: Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou. | Foto: Ludvík Hradilek

Postoj českých politických špiček je hanebný: zpochybňování dalších sankcí Evropské unie včetně zpochybňování vývozu zboží dvojího určení (!), odmítání byť jen teoretického pobytu vojáků NATO na našem území, což je paradox. Naši vojáci jsou dnes také vojáci Severoatlantické aliance. Postoj Bohuslava Sobotky blíží se postoji Roberta Fica.

„Ruské tanky a jednotky útočí na ukrajinské síly. Místo aby přispělo ke zmírnění krize, Rusko ji jen prohloubilo,“ řekl ve čtvrtek Rasmussen. - Jsme zemí NATO, máme v centrále Aliance své důstojníky. Měli bychom tedy brát informace společenství vážně. Když prezident Miloš Zeman na summitu řekl, že chce „důkazy“ o ruské přítomnosti na Ukrajině, vysloužil si posměch. Není divu. České tajné služby mu důkazy poskytují. Aliance taktéž.

Zeman věří Lavrovovi, ne Rasmussenovi

Později Zeman dokonce řekl, že věří ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Děsivé. Šílené. Zeman by se měl sebrat a odstěhovat do Moskvy. Tam zjevně patří víc než sem. Sobotku s Babišem může vzít s sebou.

Jsme členskou zemí NATO, která na svoji obranu léta z výše kašlala, jen se vezla, nechala se táhnout bez motoru. Když po nás chtěli Američané, abychom jim dovolili na našem území postavit radar, který by bránil útoku teroristických raket, doslova jsme se podělali. Jen tu ten radar nemít! To by mohlo Rusy rozzlobit! - Dnes by se hodil.

Co kdyby Putin na Tallinn zaútočil? Bránila by ho Aliance? Šla by do války za svobodu Estonska? Platilo by, že útok na jednoho člena je útokem proti všem? – Pokud by to záleželo na Zemanovi a Sobotkovi, byly by to jen kecy.

Ale jsme klikaři. I přes svůj podělaný postoj máme alianční ochranu zaručenu. Měli bychom ovšem mít na zřeteli také ochranu dalších členů NATO, nyní třeba pobaltských zemí. V Estonsku Barack Obama prohlásil, že „obrana Tallinnu, Rigy a Vilniusu je stejně důležitá jako obrana Berlína, Paříže a Londýna“. (Prahu vynechal.) – Nejsou to ale kecy? Není to jen pokřik na Rusy? Co kdyby Putin na Tallinn zaútočil? Bránila by ho Aliance? Šla by do války za svobodu Estonska? Platilo by, že útok na jednoho člena je útokem proti všem? – Pokud by to záleželo na Zemanovi a Sobotkovi, kecy by to byly.

Ukrajina není v NATO. Pokusila se, díky hnutí na Majdanu, stát „civilizovanou zemí, kde platí zákony a příležitosti se otevírají nejen vyvoleným. V přiblížení k evropským standardům a praxi, byť si je neidealizují, viděli příležitost ke skutečné změně k lepšímu“ (napsal znalec Ukrajiny Jiří Schneider). Podle demokratických pravidel by se Ukrajina měla moci sama rozhodnout, kam půjde. Putin jí však svobodnou volbu neumožňuje.

Demokracii se nedaří vyvážet

NATO nepůjde za nečlenskou Ukrajinu do války. Moskva nejspíš dosáhne svého. Její zastánci říkají: NATO Rusko obkličuje, Putin se musí bránit. Je to lež. Pobaltské země do NATO vstoupily, protože chtěly. Nikdo na ně nestřílel rakety a nenasadil jim domů vojáky s tanky. Ty země se od Moskvy vědomě odtáhly. Nestojí o ruského hegemona.

Odkud se bere to „dramaticky odlišné bezpečnostní prostředí“, prudká změna k horšímu? Demokracii se nedaří „vyvážet“. Stále dál vadí despotům, autokratům a podobným vládcům na východě i jihovýchodě. Intelektuálové občas tvrdí, že demokracie byla překonána, že se vyžila. Pravdou však je, že demokracie stále dál vadí. V Rusku nefunguje. Výsledek její absence? Válka na Ukrajině. Proč? Směřování Ukrajiny k EU prý ohrožuje ruské ekonomické zájmy. Zase lež. Přidružení k EU nebrání volnému obchodu s třetími zeměmi.

Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko se Rusů bojí. Žádaly, aby NATO na jejich územích vybudovalo nové základny. Polsko chtělo dvě NATO brigády, asi deset tisíc vojáků. Česko již před summitem nové stálé základny nepodpořilo. Prý by to Rusy zbytečně dráždilo. Místo základen Aliance vytvoří jednotku rychlého nasazení. Jakéhosi četníka, který by měl v řádu hodin vletět na území, kde by hrozila krize.

Summit se usnesl, že jednotka má čítat pět tisíc vojáků. Britský premiér David Cameron oznámil, že Velká Británie do ní pošle až 3,5 tisíce mužů a žen. Kolik my? Česko dodá 150 příslušníků speciálních sil a s nimi vrtulníky. (To není mnoho; vzpomeňme si na to, až u nás budou antiputinovci nadávat, že nové základny NATO v Pobaltí nevzniknou a jaká je to chyba.)

Výsledek summitu je pro nás jasný. Aliance znovu objevila svůj smysl. Čtvrt století od pádu železné opony, od rozpadu Sovětského svazu, nás brání před Rusy. Prezident Putin disponuje skvěle vyzbrojenou, po boji hladovou armádou, ochotnou válčit po boku proruských separatistů na Ukrajině „i o dovolené“, aby vybudovala Novorusko.

Pro nás je zázrak, že nás Aliance i s prezidentem Zemanem, který věří Lavrovovi víc než Rasmussenovi, ještě snese.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy