Lukáš Kantor | Komentáře
15. 3. 2007 10:00

Radar a proč chtít o něm referendum

Začněme reprezentativním vzorkem států, kde institut referenda už v nějaké podobě existuje: Francie, Velká Británie, Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, USA a další.

Všechno země, které jinak platí za náš vzor. Proč ne i v tomto ohledu, když navíc ústava s referendem počítá?

Ještě důležitější je fakt, že i bezpečnostní otázky patří do referenda, navzdory převládajícímu mínění českých "opinionmakerů".

Jinde to šlo

Tak například o vstupu do NATO rozhodovali občané ve všelidových hlasováních v Maďarsku (1997) a ve Slovinsku (2003). Totéž přislíbil Španělům tehdejší premiér Gonzalez. Země však mezitím vstoupila a referendum tak bylo o setrvání v NATO (1986).

Zajímavé jsou pro nás i podmínky, za kterých Španělé rozhodli pro: účast Španělska ve svazku nezahrnuje vojenské struktury Aliance, je zakázáno instalování, uložení nebo přidělení atomových zbraní na španělském území a vojenská přítomnost USA ve Španělsku bude postupně snižována.

Takže zatímco Češi k sobě cizí vojáky zvou, jinde vyjednávají jejich odchod.

Není důvod se referendu bránit. Přejme sobě i svým spoluobčanům, aťse všichni k tak závažné věci mohou vyjádřit.

Vláda, s tak slabým mandátem, jaký nyní má, nemá právo rozhodnout za nás. Obzlášť tehdy, když žádná ze stran se neucházela o přízeň voličů s programem, v němž by byla zmínka o budování jakékoliv cizí základny na českém území.

Radar na věčné časy

Odpůrci referenda budou říkat, že tak složitým věcem nerozumíme, že veřejnost není sdostatek informovaná. Ale není to spíš chyba politiků!? Proč tedy veřejnost neinformovali?! Místo toho tutlají, co jen utajit jde. Většina poslanců nerozumí vojenským otázkám o moc lépe než - údajně tolik neinformovaný - občan. Tato vláda pomine, ale základny zůstanou, jak se dříve myslím říkalo - na věčné časy.

Tvrdit, že přímo o základnách nikde nikdy žádné referendum nebylo (T. Pojar na ČT 1) a současně nedodat, že tehdy ale zuřila studená válka, že v SRN jsou američtí vojáci především jako důsledek druhé světové války, že tentokrát má jít pouze o americké, nikoli alianční základny, tedy neuvést tyto a další "detaily", považuji za účelové.

Když může veřejnost hlasovat o textu smlouvy o evropské ústavě, což také není žádné lehké čtivo, proč by nemohla hlasovat o základnách?!

Konečně slýcháme, že referendum je příliš drahé. Zvláštní, že jinde na demokracii tolik nešetří, přitom jde často o státy méně vyspělé.

Autor je studentem politologie FF UK

 

 

Právě se děje

Další zprávy