reklama
 
 

Rakousko bude mít jednatřicetiletého kancléře. Před volbami volá "teď, anebo nikdy" jako Babiš

5. 10. 2017
Sebastian Kurz ovládl tradiční lidovou stranu a změnil zásadně její rétoriku. ÖVP je podle průzkumů jasným favoritem voleb.

Podle všech průzkumů vede v Rakousku před mimořádnými volbami, které se konají 15. října, stabilně lidová strana (ÖVP), v jejímž čele je jednatřicetiletý nedostudovaný právník Sebastian Kurz. Překvapivé na této zprávě jsou dvě okolnosti: od roku 1945, kdy vládli v Rakousku většinou lidovci spolu se sociálními demokraty (SPÖ), byli sociální demokraté vždy silnější. Tentokrát tomu bude opačně a šéf lidovců a možný kancléř bude nejmladším v poválečných dějinách země. (V roce 2004, když Česko vstoupilo do Evropské unie, Kurz teprve ve Vídni maturoval. Předsedou vlády by se stal ještě o tři roky dřív než nejmladší český premiér Stanislav Gross.)

Lidovci mají podle průzkumů kolem 33 procent a sociální demokraté a svobodní (FPÖ) mají 24 až 25 procent; všechny další strany, tedy Liste Pilz, Neos, což je zkratka pro Nové rakouské liberální fórum, a Zelení mají kolem čtyř až šesti procent. Nový fenomén představuje i třiašedesátiletý Peter Pilz, původně jeden ze zakladatelů rakouských Zelených. Nejvíc na sebe upozornil v roce 1988 jako člen parlamentních vyšetřovacích komisí, které se zabývaly aférou Lucona a skandálem kolem firmy Noricum. V prvním případě šlo o pojišťovací podvod, v druhém o zbraně. Letos kvůli nízkému pořadí na volební kandidátce Pilz opustil Zelené a založil novou stranu. Rakouský novinář Gerald Schubert z deníku Der Standard ho považuje za "investigativního politika", který je ostře vyhraněn proti politickému islámu. Podle něj má blízko k levicovým populistům a pro řadu zvláště mladých lidí, kteří nevědí, koho volit, představuje alternativu ke starým stranám.

Také bychom mohli říci, že na podobném principu je založen i úspěch Sebastiana Kurze: zmocnil se tradiční strany a změnil zásadně její rétoriku. Je to také solitér a lídr, otevřeně hovoří o problémech s přistěhovalci a silně podporuje školství. Kurz se veřejně profiloval v letech 2011 až 2013 jako státní tajemník pro integraci a od roku 2013 jako ministr zahraničí, který si ale vzápětí po nástupu do funkce pod sebou nechal i agendu integrace. Sympatie si získal hlavně tím, že je neideologickým a střízlivým pragmatikem. Také například odhalil podvody s předškolní výchovou, kterou financovala vláda pro cizince, aby se rychle naučili němčinu. Migranti ovšem někdy za tyto peníze zakládali vlastní školky, kde se hovořilo buď turecky, nebo arabsky. Ještě jako ministr zahraničí Kurz navrhl plán, jak zavřít evropské hranice, jak integrovat menšiny, a zákon, který má bránit financování islámských zařízení a imámů ze zahraničí.

Vzhledem k tomu, že prognózy renomovaných agentur se od konečných výsledků v Rakousku obvykle moc neliší, lze spekulovat dokonce o třech koalicích: a sice o tradiční černo-rudé, tedy o spojení lidovců se sociálními demokraty, nebo o koalici mezi lidovci a svobodnými, které vede Heinz-Christian Strache, jehož zástupcem je Norbert Hofer, kterého v prezidentských volbách porazil profesor ekonomie Alexander Van der Bellen. A sociální demokraté si před časem zrušili závazek, že se svobodnými nikdy nepůjdou, takže ani jejich koalici nelze úplně vyloučit, pokud by dohromady měli většinu. V tom případě by byl Kurz ze hry.

Podle rakouského politologa Antona Pelinky reprezentují svobodní starou německou lidovou tradici, která bývá často označována jako extrémně pravicová nebo jako pravicově populistická. Za zmínku stojí, že ke koalici lidovců se svobodnými už kdysi došlo, a sice v roce 1999, a Evropská unie pak bojkotovala rakouskou vládu; i když v čele svobodných byl tehdy ještě pan Haider, který byl dle rakouských znalců umírněnější, než je Strache. Opakování takové situace by pro Evropu nevěstilo nic dobrého, zvláště po brexitu a problémech s Katalánskem ve Španělsku.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama