Ladislav Henek | Komentáře
18. 8. 2011 11:25

Ratingové agentury vládnou nad životem a smrtí. Vážně?

Rating rozhoduje o úspěchu či bankrotu firem, ale i států. Ty jsou jeho zajatci
Tabule s burzovním indexem. Snímek z Tokia.
Tabule s burzovním indexem. Snímek z Tokia. | Foto: Reuters

Připadá vám titulek o ratingových agenturách coby vládcích nad životem a smrtí celých států přehnaný? Než vynesete konečný soud, vzpomeňte na dávnou moudrost, která praví, abychom nesoudili nerozvážně…

Tak například: V jisté kanceláři na Manhattanu se sešlo pouhých pět lidí a jediným svým rozhodnutím rozkývali ekonomiku celého světa. Investoři s klením odepisovali desítky miliard dolarů a eur, nejmocnějším státníkům světa vyrazil na čele studený pot. Vzrušeně telefonovali, rušili dovolené. Kdekdo spekuloval, zda může zbankrotovat nejmocnější stát na světě (nápověda: dosud to jsou Spojené státy americké) a nahlas se mluvilo o blížícím se bankrotu velkých evropských zemí: Itálie, Španělska. Šeptalo se o sílících problémech Francie…

Co vy na to?!

Veřejná debata

Jejich slovo je ve finančním světě zákonem. Disponují mocí římských císařů. Palec dolů - bankrot. Palec vzhůru - úspěch.

Vážení čtenáři, napište nám, co si myslíte o objektivitě, schopnostech, potřebnosti a odborných kvalitách ratingových agentur v dnešním úzce pospojovaném globálním světě.

Naše adresa je [email protected]. Děkujeme vám.

Stamiliardy létající vzduchem, státníci v pozoru, krize na obzoru - kterýpak z padouchů, protivníků Jamese Bonda nebo notorického zachránce světa Bruce Willise, by nezbledl závistí? Navíc, když takovou paniku nezpůsobila žádná ukradená atomová bomba nebo pokoutně vyvinutý virus, ale pouhé zveřejnění jednoho ratingového hodnocení, které snížilo Spojeným státům nejvyšší možnou známku o jeden stupeň?

Proč takový poplach?

Od druhé světové války prudce přibývá investorů, kteří chtějí obchodovat s akciemi na více kontinentech, nejraději po celém světě. Jenže jak úspěšně investovat, když nevím, jakou hodnotu má tisíce mil vzdálená firma nebo banka, o jejíž akcie mám zájem, nebo jak si ekonomicky stojí stát, jehož dluhopisy chci koupit? Odpovědi na tyto otázky dává - nebo si to alespoň většina ekonomů a investorů myslí - rating. Respektive ratingové agentury, které hodnotící známky „kvality a spolehlivosti" poskytují investorům. A samozřejmě si za to nechávají od firem, bank a států velmi slušně zaplatit.

Jistěže jim nejednou jejich hodnocení „zkrátka nevyšlo", například když v roce 2001 investorům vřele doporučovaly energetického giganta Enron - a on zkrachoval. Agentury ovšem požívaly nejvyšší ochrany od nejmocnějších světa, takže se to vždy „nějak vyřešilo" a jelo se vesele dál.

Až v roce 2008 všem zamrzly úsměvy na tvářích. Ukázalo se, že agentury nejenže nedokázaly varovat před blížící se krizí, ale udělováním vynikajících známek i skrznaskrz shnilým finančním institucím ji ještě pořádně zhoršily. Vzápětí se také provalilo, že si mastily kapsy na poplatcích za přidělování vysokých známek spolehlivosti finančním derivátům, které byly ve skutečnosti smrtelně nebezpečné. Ano, „toxické".

A jaké postavení mají po těchto zkušenostech ratingové agentury dnes? Světe div se, pořád si hrají na objektivního rozhodčího. Firmy, investoři, banky a státy je stále berou vážně.

Co s tím? Aktuálně.cz oslovilo čtyři špičkové odborníky a položilo jim čtyři základní otázky. Každý den, počínaje dneškem, zveřejníme jednu z nich.

Den první, otázky první:

Proč mají ratingové agentury tak velkou moc? Proč je názor agentur i po jejich fatálním selhání brán smrtelně vážně? Tak vážně, jako by byly neomylné…

Milan Zelený, profesor Fordham University v New Yorku

Protože analytici, investoři a spekulanti nemají čas a vzdělání pro zformování vlastního úsudku o riziku (mnohdy jim chybí i definice rizika, nemohou riziko měřit). Spoléhají proto na ratingové agentury, protože musí. Ratingové agentury dělají průzkumy rizika kreditu za ně. Agentury nejsou neomylné, ale významná je omylnost a manipulační zájmy politiků, analytiků a investorů: proto se za oficiální rating tak rádi skrývají - až do té míry, že jsou ochotní zaměstnance agentury „odměnit".

Když do moderního mechanismu zadlužování neinformovaných klientů pronikne inteligence, výzkum a zdravý rozum, pak budou agentury jen tím, čím býti mají: prostým referenčním bodem pro nezávislé soudy autonomních, pracovitých a vzdělaných investorů.

Luděk Niedermayer, Deloitte ČR, bývalý viceguvernér ČNB

Až do doby před krizí vliv ratingových agentur neustále rostl. Pro investory je jejich využívání efektivní a levné. Navíc se jim de facto podařilo prosadit využití ratingu v rámci pravidel dohledu nad finančními institucemi. Takže, i přes zjevné problémy s jejich fungováním (vybírají poplatky jak od těch, které hodnotí, tak od odběratelů služeb a jejich negativní role v rozmachu toxických aktiv byla zcela zřejmá) svou pozici stále posilovaly. Pomohla jim k tomu stabilita finančních trhů, kterou přineslo dlouhé období bez finanční krize - v něm byly případy selhání dlužníků s vysokým ratingem velmi řídké, a tak rating vyvolával pocit jistoty. V tomto období se stal z ratingového hodnocení de facto standard, a proto je obtížné jej něčím smysluplně nahradit. Investoři totiž mají apetit na „globální" způsob investování a pochopitelně nedokážou svými domácími analýzami tak velký okruh aktiv a instrumentů pokrýt. Proto se jim fungování ratingových agentur i nadále hodí.

Aleš Chmelař, ekonom, předseda Politického klubu na London School of Economics

Mají jen takovou moc, jakou jim přisoudíme. Současný systém je bohužel nastaven tak, že jim velkou moc systematicky přisuzovat musíme. Víme, že nejsou neomylné, ale jsme nuceni se chovat, jako kdyby byly. Hodnocení agentur je pevně zasazeno do psychologie dluhopisových trhů, regulačních systémů a interních pravidel mnoha bank a fondů. Změna hodnocení dluhopisů může mít dalekosáhlé následky, především jestliže se přehoupne přes hranici spekulativní investice nebo odpadu.

V případě důležitých změn hodnocení se tak všichni ocitají v menší či větší sněhové kouli, kterou sám nikdo nemá možnost zastavit. Finanční hráči na změnu hodnocení zkrátka musí reagovat, přestože si často uvědomují jeho neúměrnost. V opačném případě by tratili. Trh se pak snaží dostat do rovnováhy, čímž se zase stává extrémně volatilním.

Změny hodnocení se staly mocným psychologickým signálem. Mají z části podobnou úlohu jako úsměv Bena Bernankeho nebo vtipy Warrena Buffeta. Racionálně takovým signálům nemusí nikdo věřit. Avšak pouhá domněnka, že by někdo věřit mohl, vyvolá pohyb na trhu a individuální ztráty pro ty, kteří se společné mini-panice chtějí vzpouzet. Prvním krokem v reformě je nedopustit, aby k této panice přispívaly státy a veřejné instituce.

Aleš Michl, ekonomický analytik, Raiffeisenbank

Ale no tak, vždyť Američané stále vydávají dluhopisy levněji než „tříáčkoví" Němci a Francouzi...


 

Právě se děje

před 34 minutami

Ve velké části Prahy se zvýší daň z nemovitosti

Ve velké části Prahy se zvýší daň z obytných nemovitostí, v případě komerčních nemovitostí se zdvojnásobí na celém území metropole. Vyplývá to z úpravy vyhlášky pro výpočet daně, kterou schválili pražští zastupitelé. Městské části si mohly určit, zda daň u rezidenčních domů zvýší - z těch velkých tak učinily Praha 1, 3, 7, 8, 10, 11 a 12. 

před 52 minutami

Baseballisté v kvalifikaci o Tokio podruhé prohráli, s Itálií 1:5

Českým baseballistům se výrazně vzdálil přímý postup z evropsko-africké kvalifikace na olympijské hry v Tokiu 2020. V Boloni dnes podlehli domácí Itálii 1:5 a připsali si druhou porážku.

Potřebují teď vyhrát zbylé tři zápasy a doufat ve vyrovnanost ostatních utkání, aby měli teoretickou naději na prvenství v turnaji. Spíše ale ještě můžou bojovat o druhou pozici zajišťující účast v závěrečné jarní kvalifikaci na Tchaj-wanu.

Češi měli stejně jako při středeční prohře s Nizozemskem (1:4) více odpalů než soupeř, ale doběhli jen pro jeden bod. "Hity bohužel nepřišly v situaci, kdy jsme měli běžce ve skórovací pozici, abychom z toho udělali větší drámo. A oni důležitý odpal dali," řekl první metař Petr Čech, který měl tři odpaly ze čtyř startů.

Utkání rozjel Schneider dvoumetovým odpalem a Hejma s Červenkou ho dotlačili k prvnímu bodu zápasu. V dohrávce ale Italové hned srovnali a skóre otočili v dohrávce třetí směny. Nadhazovač Chroust dal metu zdarma, dalšího pálkaře trefil a hráč s čtyřletými zkušenostmi z MLB Colabello odpálil tříbodový homerun.

"Ten homerun byl rozhodující. Podle Radima (Chrousta) měl být strikeaut, ale rozhodčí to nefoukl. Nevymlouváme se na to a v podstatě jeden švih dal Italům pohodu do zbytku zápasu," řekl Petr Minařík, který vystřídal Chrousta v páté směně.

Pětatřicetiletý Minařík sice pátému bodu domácích nezabránil, ale jinak další útok zastavil. "Kdybych to nezvládl, tak by to bylo téměř neřešitelné. Takhle jsme ještě pořád zůstali v zápase a bojovali do poslední chvíle," řekl Minařík.

Na začátku šesté směny měli Češi po dvoumetové trefě Červenky šanci snížit, ale obrana Itálie si se složitou situací poradila dvojautem a zdramatizování nepřipustila. "Byť jsme se v útoku prosazovali, tak jsme to nezvrátili," řekl Minařík.

Zákrok večera předvedl ve středním zadním poli Hejma, který rybičkou chytil míč ze vzduchu a vysloužil si aplaus. Ještě lepší počin mohl poté přidat na pálce, ale při plných metách poslal míč do vzduchu a i poslední česká šance na body padla.

V pátek čeká baseballisty od 14:30 duel s Jihoafrickou republikou. V sobotu narazí na silné Izraelce, kteří mají dvě výhry a evropské šampiony Nizozemce porazili vysoko 8:1. V neděli Češi uzavřou své vystoupení v turnaji proti Španělsku.

Další zprávy