Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 7. 2015 7:00

Řecko: Uvažovat jen ekonomicky, jen národnostně, je nemoc

Je Evropská unie životaschopný projekt pro budoucnost? Na Řecku se to teď ukáže.
Řekové odmítli další škrty. Profesor Jeffrey D. Sachs říká, že to není hra, ale boj o přežití. (Řečtí senioři si rozebírají lístky do fronty na důchody, Atény 6. července.)
Řekové odmítli další škrty. Profesor Jeffrey D. Sachs říká, že to není hra, ale boj o přežití. (Řečtí senioři si rozebírají lístky do fronty na důchody, Atény 6. července.) | Foto: Reuters

Když se nás něco bezprostředně nedotýká, dokážeme být na druhé zlí a ostří. To je i případ Řecka. Tamní obyvatelé v nedělním referendu většinou 61 procent odmítli dohodu s věřiteli, která měla zemi časem oddlužit. Neustále čtete (internet) a slyšíte (hospoda, vlak, tramvaj, autobus) rady jako: „Tak ať si sbalí svejch pár švestek a neotravujou. Stejně jsou to podvodníci. Podváděli se statistikami, aby se dostali do eurozóny, teď se jim to vymstilo.“

Nejsem ekonom, nejsem schopen situaci Řecka a jeho postavení vůči věřitelům kvalitně, odpovědně posoudit. Když čtu, jak se na věc dívají ekonomičtí experti, jejich názory se dost zásadně liší. Zároveň jsem si jist: zdaleka nejde jen o ekonomické posuzování řeckých potíží. Je chyba ekonomiku strkat, jak to u nás dělal celá léta Václav Klaus, na první, nebo dokonce jediné, místo. Omyl.

Na čem se všichni shodnou? Řecko, země eurozóny, tedy svým způsobem vyšší EU třída, stojí před krachem. Většina z nás si jen těžko umí představit, co bankrot takového státu znamená, co se stane, jaké to bude mít důsledky uvnitř země, ale taky mimo ni, v eurozóně a celé Unii. Brusel a věřitelé Aténám nadiktovali škrtící úsporný program, řecký lid další škrty odmítl. Má na to právo?

Profesor Jeffrey Sachs nedávno stav této země popsal takto: „Nezaměstnanost dosahuje 25 procent. Nezaměstnanost mladých lidí je na 50 procentech. Navíc se řecký HDP od počátku krize v roce 2009 zmenšil o 25 procent. Vláda v platební neschopnosti. Mnoho občanů hladoví.“ Pak tam přicválejte s úsporným programem. Určitě vám dají pusu a budou z vás celí nadšení.

Sachs evropské požadavky považuje za naivní a sebedestruktivní. "Řekové nehrají hry, když je odmítají, jen se snaží zůstat naživu.“ - Nejde o politiku, o chytristiku, nýbrž o život. Což si neuvědomujeme my, Češi, ale možná ani evropští lídři, kteří hledí především na zájmy svých zemí, na svoje voliče a na jejich neochotu nést jakékoli náklady „za Řecko“.

Na druhou stranu tu ale je řecký dluh. Těžko čekat, že bude odpuštěn. Půjčovaly i země, které samy řeší velké potíže (Itálie, Španělsko, Portugalsko). I ze strany Řecka musí být vidět ochota ke kompromisu, dohodě, ne pohrdání věřiteli s referendem v zádech.

Hus by pomohl. Putin potřebuje rozklad

Co se to děje? Evropský projekt, evropské soustátí se třese v základech. Možná nejde jen o odchod Řecka z eurozóny (kam asi nepatřilo, ale pak ho tam přece neměli brát, odpovědnost leží na obou stranách), ale i o odchod Atén z Evropské unie. Přitom se už dnes lídři Unie obávají, že podobné potíže jako Řecko mají i další země eurozóny.

Ministr hospodářství Jorgos Statchakis tvrdí, že Řecko potřebuje odepsat 30 procent zahraničního dluhu. „Je to velmi důležitá část našeho návrhu,“ řekl BBC. Chce to i premiér Alexis Tsipras. Příznačně, „česko-evropsky“, na Twitteru zareagoval Andrej Babiš: „Tsipras chce odpustit 30 procent dluhu (94 miliard euro, 2585 miliard Kč). To by se nám taky hodilo (celý náš dluh je 60 miliard euro).“

Jistě by se nám to hodilo, komu se nehodilo umořit skoro třetinu dluhu, ale tady se přece nejedná o nás, my řecké potíže neřešíme. K nám EU lije miliardy horem dolem. Vidí to každý, kdo v létě jezdí po republice autem. Přišly miliardy z Bruselu a opravují se silnice. Všude.

Co eurodotace osekat a pomoct Řecku? Proč? Podstatou europrojektu není jen prosperita, ale taky, dokonce mnohem víc, mír a shoda. Neválka a schopnost si pomáhat. Oslavovali jsme u nás masivně, „celonárodně“, kazatele Jana Husa. Copak on by nebyl celým svým srdcem pro pomoc? Stoprocentně by stál na straně chudých Řeků, řeckých důchodců, mladých i starých bez práce. (Ale na tohle my Husa nemáme, že. „Mějte jedni druhé za přednější sebe“ nás nebere.)

V pondělí telefonoval ruský prezident Vladimir Putin premiéru Tsiprasovi. Bavili se o výsledku nedělního referenda, ale i o „záležitostech týkajících se dalšího rozvoje bilaterální spolupráce“. Rusko dnes nemá na rozdávání, ale z rozpadu eurozóny, případně z odchodu Řecka z EU, by mělo obrovskou, zlomyslnou radost. Moskva potřebuje rozklad Bruselu. Případně nového spojence.

Uvažovat jen ekonomicky je nemoc. Uvažovat jen národnostně je ještě nebezpečnější nemoc. (Viděli jsme to nedávno v Praze na Václavském náměstí: šibenice pro vládu, pro uprchlíky. Oběsit je a vše bude vyřešeno.)

Dnes, když Západ ohrožuje nedemokratické Putinovo Rusko, má smysl ukázat, že Brusel dokáže pomáhat vlastním lidem (nejen stát vlastnímu národu) v nouzi. Odstrčit Řecko by byla nebezpečná chyba.

Zůstane Evropská unie životaschopným projektem pro budoucnost? Na Řecku se to vbrzku ukáže.

 

Právě se děje

Další zprávy