Klára Votavová Klára Votavová | Komentáře
12. 1. 2022 10:00

Řidiči opilí Rohlíkem

Protest kurýrů úspěšného digitálního supermarketu upozornil na tajemství "božího jídla bez front". A připomněl, kdo a čím platí za pohodlí spokojených zákazníků.
"Boží jídlo" už se veze...
"Boží jídlo" už se veze... | Foto: Jakub Plíhal

Internetová prodejna Rohlík čelí v posledním týdnu smršti negativní publicity. Odstartoval ji protest firemních kurýrů, kteří se na facebookovém profilu společnosti ohrazují proti novému "motivačnímu systému" odměňování. Ten by měl napříště brát v potaz krom jiného také bezpečnost řízení, zákaznické hodnocení, dochvilnost a počet směn v měsíci.

Bez ohledu na to, jak celá kauza nakonec dopadne, je už nyní cenná. Výstižně totiž ilustruje negativní stránky takzvané zakázkové ekonomiky a současné logistiky.

Za hodinu? A za jakou cenu?

Zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr i současný ředitel společnosti Olin Novák rádi hovoří o tom, že hlavním cílem firmy je vytvářet pozitivní zákaznickou zkušenost. Péčí o klienty odůvodňují i zavedení kritizovaného motivačního systému. V rámci zlepšování služeb, které firma spojuje i se svou zahraniční expanzí, si Olin Novák vytkl za cíl snížit čas doručení objednávky na 60 minut. Jak chce Rohlík takové zázračné rychlosti dosáhnout, vysvětlil v rozhovoru pro server Finmag.

Příprava každého nákupu je rozdělená do spousty malých úkonů prováděných různými zaměstnanci, jejichž rychlost firma pečlivě měří a optimalizuje. Monitorovací zařízení společnost používá i při plánování cest a důležitou roli má sehrát také při avizované kontrole řízení.

"V autech máme instalovaný nástroj, který sleduje, kde se vůz nachází, jak rychle jede, jak zrychluje, zpomaluje a brzdí…," vysvětloval Novák v jiném rozhovoru, tentokrát pro server Info.cz. Nejvíce ze všeho to připomíná kontroverzní sledovací systém, kterého již využívá Amazon k hodnocení svých řidičů ve Spojených státech.

Neustálé sbírání a analýza dat mohou logistiku samozřejmě učinit nanejvýš efektivní. Takzvaný algoritmický management má však i své stinné stránky: Zaměstnanci jsou pod dohledem na každém kroku a čeká se od nich, že práci budou věnovat každičkou sekundu. Stávají se zcela závislými na svých tabletech, čtečkách či skenerech a ztrácejí představu o tom, jaký je vůbec konečný výsledek jejich činnosti. Systému navíc často nerozumějí a nemají možnost se proti němu odvolat. Dle některých právníků je krom toho permanentní monitoring na pracovišti v rozporu s unijními pravidly ochrany osobních dat známými pod zkratkou GDPR.

Neviditelná práce

K rizikovým aspektům fungování firem, jako je Rohlík, patří také zneviditelňování práce některých zaměstnanců. Zatímco dříve jsme si pro nákup zašli sami - a dokázali si tak představit, co práce prodavače nebo člověka zaskladňujícího zboží obnáší -, do úložných prostor internetových obchodníků nevidíme. Jak přitom dokazují i příspěvky zákazníků Rohlíku na sociálních sítích, právě pozitivní osobní zkušenost s kurýry je přiměla projevit s nimi solidaritu.

Jejich kolegové skladníci ovšem nemohou počítat ani s takovou formou podpory. Podobně jako zásobárny dalších firem, stojí i haly Rohlíku v průmyslových zónách na nevzhledných okrajích regionálních metropolí. "Ocelová města", která jsme se naučili nevnímat, slouží zákazníkům jako neviditelné regály. Co se mezi nimi děje, kdo a za jakých podmínek tam pracuje, je velmi těžké zjistit. Často jsou to lidé z jiných zemí, kteří žijí v oddělených ubytovnách, neintegrovaní do české společnosti. Oponovat krokům svých zaměstnavatelů je pro ně proto obzvlášť složité.

Konkrétně v souvislosti s Rohlíkem se opět potvrdilo, že fungování skladů závisí na ukrajinských námezdních silách. Právě ze zaměstnávání Ukrajinců s neplatným pracovním povolením byl totiž Rohlík obviněn již k v roce 2017. Mimo tento skandál se však o podmínkách jeho skladníků zatím nepsalo, takže není možné je zodpovědně posoudit.

Sporadické příběhy však existují. Bývalý zaměstnanec firmy autorce tohoto textu například popsal, jak během šestihodinové směny na pracovišti v pražské Liboci nachodil až 25 tisíc kroků. Na zdi přitom visela tabule srovnávající personál podle počtu zpracovaných objednávek. Udržet se v zelených nadprůměrných číslech bylo namáhavé i pro něj jako zdatného mladého muže, zejména pokud narazil na nějaký problém (například mu něco nešlo načíst). Nejlepších čísel dle jeho výpovědi často dosahovali Ukrajinci, ti však jako agenturní pracovníci zároveň dostávali méně peněz než Češi. Výpovědi dalších lidí na portále Atmoskop tyto negativní zkušenosti vesměs potvrzují.

Čupr práce

Kauza "rohlíkových kurýrů" potvrdila, že firma ve vztahu k nim provozuje švarcsystém - plánuje jim směny, stanovuje jim odměny, chce ovlivňovat i jejich styl řízení -, ale mluví o nich zásadně jako o nezávislých "dodavatelích", kteří nemají nadřízené, nýbrž "koordinátory". "Nezávislý" vztah kurýrů k Rohlíku je přitom natolik pochybný, že jim ho firma musí připomínat v e-mailech, protože by na něj jinak evidentně zapomněli.

V situaci, kdy v Česku jako živnostníci pracují i redaktoři předních médií či architekti, se může zdát neférové Rohlík kritizovat za švarcsystém. V kombinaci s výše popsanými problémy je však pro jeho "dodavatele" situace o mnoho složitější.

Lidé bez pracovního poměru nemohou založit odbory a okolnosti své práce - včetně podmínek algoritmického managementu - nijak spoluutvářet. Což platí i pro agenturní zaměstnance, kteří se rovněž stávají zcela závislými na libovůli firmy a jejích inženýrů. Neustálé měření výkonu navíc v pracovním týmu silně podporuje soutěživý individualismus, který má i nezanedbatelné stinné stránky.

Je tedy celkem udivující, když se Tomáš Čupr tak teatrálně diví, že naštvaní kurýři dávají průchod své frustraci na sociálních sítích. Kde by asi tak měli, když jim prakticky žádný jiný prostor nedává?

Autorka je redaktorkou serveru Voxpot. V roce 2021 pracovala na projektech, které zkoumaly algoritmický management v Amazonu a prostředí logistických hal.

Čupr: Chci s Rohlíkem dobýt Evropu a změnit trh. Dozrál jsem, už mi nebouchají saze (video ze 14. července 2021)

Doufáme, že většinu Evropy dobudeme, jsme na začátku, nežene mě být první, ale dělat dobrou službu a kultivovat online trh potravin, říká Tomáš Čupr. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Farský se vzdá mandátu osobně na schůzi sněmovny v polovině února

Poslanec STAN Jan Farský se vzdá poslaneckého mandátu osobně na schůzi sněmovny 15. února, oznámil ve středu na twitteru. Učinit tak na velvyslanectví ve Spojených státech, kam odjel na půlroční studijní stáž, není podle společného stanoviska ministerstva spravedlnosti a úřadu vlády možné, uvedl.

Farský do Spojených států odletěl před týdnem, po tlaku opozice a posléze i koalice a výzvy mateřského hnutí STAN se později rozhodl, že na poslanecký mandát rezignuje. Zákon to ale umožňuje udělat buď osobně, nebo formou notářského zápisu.

V dolní komoře má Farského nahradit ředitelka libereckého Divadla F. X. Šaldy Jarmila Levko (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy