Dostal jsem mail, který lze shrnout do věty "nás neoblbnete". Denně dostávám mnoho mailů, často sprostých, útočných, urážlivých, výhrůžných. Ten od neoblbnutelného čtenáře není hrubý. Reaguje na text o cestě prezidenta Pavla a prezidentky Čaputové na Ukrajinu. Typický je betonovou jistotou, s níž pisatel podává svá tvrzení. Na jeho postoji se dá ukázat rozdíl mezi demokraty a lidmi, kteří podporují Rusko, Putina a jsou přesvědčeni o své pravdě.
Z mailu zacituji jen krátce: "Pavel je obyčejná naprogramovaná loutka, která plní rozkazy od USA. To samé je Čaputová, a proto brzo půjde do háje. Bylo to veřejné tajemství, že Čaputová skáče podle toho, jaký scénář dostane od velvyslanectví USA na Slovensku. Pavel je v podstatě 'pan nikdo'. Ještě před dvěma roky většina lidí ve státě nevěděla, kdo to je. Nastrčená figurka dotlačená podvodem zákulisními hráči na post prezidenta… Nás zkušené s těmito přiblblými články neoblbnete. My již máme něco za sebou."
Pisatel tvrdí věci, které nemůže dokázat, nemají žádnou oporu ve faktech. Jeho mail se podobá jiným, které tvrdí, že Rusko se "musí bránit, protože ho Ukrajina chtěla napadnout" a že "na Ukrajině zvítězil banderovský nacismus", případně že "v Buči neležely mrtvoly, byli to jen herci, kteří se po natáčení zvedli a šli domů".
Víme už dlouho, že tihle lidé "mají jasno", vědí, jak se věci mají, ačkoliv fakta říkají opak. Jeden příklad: tvrzení, že Petr Pavel byl dotlačen "podvodem zákulisními hráči na post prezidenta", je zjevný nesmysl. Prezidentské přímé volby se v druhém kole zúčastnilo přes 70 procent voličů a Pavel dostal 3 359 151 hlasů. To neudělají podvodem zákulisní hráči. Ale pisatel "ví", nepotřebuje fakta, potřebuje pocit, že prokoukl historii, prokoukl domácí spiknutí. Vznáší se nad realitou.
Na opačné straně stojí demokrat. Demokracii se vyčítá, že "je slabá", neumí se bránit, dává druhé straně, nedemokratům, příliš prostoru, poskytuje jim až moc svobody slova, která se změnila na svobodu lhát a manipulovat.
Zádrhel tkví v tom, že demokracie není jistota, stav, kterého bylo jednou provždy dosaženo. Je mnohem víc procesem, snahou přesvědčit o jejím smyslu co nejvíc lidí. Zároveň demokracie není rájem, spíš jeho opakem, dennodenní dřinou, lopocením, snahou debatovat, věci měnit k lepšímu, dávat prostor všem, i menšinám.
Jak mohou souhlasit s trestem pro Kara-Murzu?
Demokracie není jistotou, protože demokrati nejsou "jistí", nejsou čistí, nejsou to andělé, ale chybující lidé. Proto má demokracie tolik kontrolních vrstev a mechanismů, vládu hlídá sněmovna, lidská práva Senát, ústavu Ústavní soud. Proto je oddělena soudní moc od výkonné, proto nemáme jednu ideální stranu, ale více stran a pohledů na stát. S demokracií je to stejné jako se svobodou, nikdy ji "nedržíte v rukou", nikdy nemáte hotovo, vždycky znovu musíte svobodu získávat a bránit.
Lidé mající jistotu bez důkazů, mimo realitu, jsou ideologové, věří nějakému konceptu, aniž by ho kontrolovali, aniž by ho uměli kritizovat. Zároveň, ruku v ruce s tím, nevěří čemukoliv jinému. Nevěří faktům, fakta jim překážejí. Proto s nimi prakticky není možná dohoda.
Zase použiju příklad. Jak někdo, kdo se ohání svobodou slova, může kývnout na to, že ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, kritik války na Ukrajině, dostal v Moskvě trest 25 let vězení za vlastizradu, šíření falešných informací o armádě a příslušnosti k "nežádoucím organizacím"?
Kara-Murza soud nepožádal o zproštění viny, naopak řekl: "Viním se jen za jednu věc. Selhal jsem v tom, že jsem nedokázal přesvědčit dostatek svých krajanů a politiků v demokratických zemích o nebezpečí, které představuje současný kremelský režim pro Rusko a celý svět."
To je přece ukázka svobody jednotlivce, člověka, kterého moc nezlomila. Za postoj dostat 25 let, to přece nelze podporovat. Ale "svobodomyslným" fanouškům Putina to nevadí, podporují ten trest. Podporují zabrání Krymu, podporují vraždění na Ukrajině. Mají ničím nepodloženou jistotu.
Demokrat ji nemá. Neustále hledá fakta, pravdu. O akcích Američanů, o akcích Číňanů, o akcích Rusů. Nejeden demokrat byl zděšen, když v USA vládl Donald Trump, bral totiž vážně fakta. Je zklamán, že Západ víc nepomůže Ukrajině, dává jí jen zbraně, výcvik, rady, ne vojáky.
Mnoho demokratů u nás volilo strany současné vlády a jsou dnes silně zklamáni tím, co Fialův kabinet dělá. Zároveň však jsou schopni pochopit, v jak těžké situaci se vláda ocitla a jak zdecimované jsou u nás politické strany, jak špatné jméno si vybudovala "politika". Kvalitní lidé se prostě do partají nehrnou. I proto je vláda slabá. Zklamání z ní není fatální a stojí na faktech, na chybách v rozpočtu, na strachu vlády změnit chybné postoje, jako bylo populistické zrušení superhrubé mzdy.
Demokrat usiluje o to, aby se nenechal oblbnout, proto má demokracie tolik vrstev kontrolních mechanismů včetně nezávislých médií. Naopak lidé podporující Rusko sice tvrdí "nás neoblbnete", ale nechali se oblbnout. Bez kontroly přebírají nesmyslná, lživá tvrzení a slepě jim věří. Když jel loni v březnu Petr Fiala do Kyjeva, do města čelícího ruskému útoku, tvrdili, že tam vůbec nebyl, že je to fake. Dalo se ověřit, že to lež nebyla. Nechali se oblbnout a ochotně oblbovali další.
