David Klimeš David Klimeš | Komentáře
5. 2. 2021 13:00

Z kurzarbeitu začíná být yetti. Všichni o něm mluví, ale pořád ho nikdo neviděl

S pravidly pro státní příspěvek na mzdy opakujeme v krizi už podruhé stejnou chybu. Z programu, který má být synonymem naděje, se stává noční můra.
A tím by se to mohlo zablokovat na dalšího půl roku...
A tím by se to mohlo zablokovat na dalšího půl roku... | Foto: ČTK

Za chvilku to bude už rok, co v Česku lomíme rukama, že nemáme schválený funkční kurzarbeit jako v Německu, Rakousku a dalších evropských státech. Za chvilku to bude půl roku, co vládní návrh pravidel, jak v krizi přispívat ze státního rozpočtu firmám na mzdy, doputoval do parlamentu. A to je zatím všechno.

Začíná to nebezpečně připomínat naše chování během velké finanční krize před dekádou. Také tehdy politici slibovali mnoho pomoci, ve finále to ale skončilo jen včleněním naprosto nepoužitelného paragrafu 207 do Zákoníku práce - a to ještě pozdě. Právě proto jsme loni museli na koleni horko těžko smolit program Antivirus, který teď ovšem drží pohromadě jen dobrá víra.

A také rozhodnutí Evropské komise, že jej bude dál dotovat. Původně měl totiž vyhasnout už koncem února, teď je ale prodloužen do konce roku. Je to samozřejmě dobrá zpráva, má ovšem i svou temnou stránku: odvanula i poslední zbytky vůle konečně prosadit funkční kurzarbeit.

To lze stěží nazvat jinak než politickou havárií.

Krvavý kompromis vykrvácel

V notesu pana premiéra s akutními úkoly se celá věc už před pár měsíci posunula někam vlevo dolů, nyní po rozhodnutí Evropské komise ji pak úplně přeškrtl. Ze zákulisních informací je zjevné, že ho už naprosto nezajímá. Napůl nevěří v její účinnost, napůl chce vše doklepat nekonečným prodlužováním Antiviru.

Tomu odpovídá i stav politikaření kolem celé důležité normy. Její schvalování perfektně ilustruje fungování vládní koalice. Nejprve se nedělo nic a vláda vypustila celé minulé léto, kdy ostatní evropské státy dodělávaly protikrizovou pomoc. Pak narychlo v září schválil kabinet paskvil, který neuspokojoval ani ANO, ani ČSSD. A zejména ne nikoho, kdo to s Českem myslí dobře: limitoval například státní příspěvek výškou průměrné mzdy - zřejmě abychom si navěky udrželi status levné ekonomiky.

O konečné verzi měli tedy rozhodnout poslanci. Jenže čas pokročil a před očima stále máme jen pimprlové divadlo. Vůbec neběží spor mezi kabinetem a opozicí, ale dál mezi vládními stranami. Ministryně práce hýbá svými oranžovými poslanci, ministryně financí zase smečuje zpět zákonodárci ANO. Zatím posledním výsledkem této přetlačované byla zcela absurdní debata na sociálním výboru sněmovny, kde se do sebe zaklesly návrhy vládních poslanců Romana Sklenáka (ČSSD) a Jany Pastuchové (ANO).

Ministryně práce v září označila vládní návrh kurzarbeitu za krvavý kompromis, ale zapomněla dodat, že do jeho přijetí mezitím vykrvácejí firmy a zaměstnanci.

Přijmout a odložit

Všichni ví, jak premiér funguje. To, že nyní ve věci strká hlavu do písku, neznamená, že za týden nebude držet vlajku na barikádě a tlačit na rychlé schválení. Jen jako správný bezhodnotový pragmatik potřebuje mít pocit, že to lidi chtějí.

Základem kompromisu by se mohlo stát to, co za ministerstvo práce prosazuje poslanec Sklenák - a s čím jsou plus minus smířeni i sociální partneři v tripartitě. Znamenalo by to, že zmizí největší chyby původního vládního návrhu a v rámci kurzarbeitu by tak bylo možné čerpat 70 procent čisté mzdy až do 1,5násobku průměrného platu. K debatě jsou snad jen tři parametry: Jednak hloupý záměr vyloučit z programu firmy, které vyplácejí dividendy. Dále možná až moc dlouhá roční doba čerpání. A také záměr podporovat i místa s prací na pouhý den v týdnu, která mají jen mizivou šanci na dlouhodobé udržení. To vše se dá ale rychle dořešit, je to už rok prodebatované ze všech stran.

Kompromisu v této chvíli může pomoci i odložená účinnost. Vláda už promarnila rok, tuto krizi tedy kurzarbeit asi již moc neovlivní. Je ale důležité, aby byl připraven pro tu další. Je naprosto jisté, že jakmile vybředneme z recese, politická vůle taková pravidla schválit se zase limitně začne blížit nule. Proto je třeba nyní motivovat premiéra, aby si celou věc opět připsal na první stránku svého soupisu akutních politických problémů.

Představa, že za deset let během nějaké další velké krize opět začneme rozumovat, jak by se nám taky hodil nějaký ten fungující kurzarbeit, když ho mají všichni kolem, připomíná noční můru. Kvůli neschopnosti stávající vlády se z ní ale zjevně jen tak neprobudíme.

Hádka o ošetřovné i dohoda o kurzarbeitu. Jana Maláčová v DVTV (video z 25. září 2020)

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu naváže na dočasný program Antivirus. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 49 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy