Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
17. 2. 2016 7:30

S parkujícími auty je prý náměstí hezčí. Auto-moto-poslanecká arogance na Malé Straně

Poslanec Váňa má ovšem pravdu – pokud Malostranské náměstí hodnotíme podle stejných měřítek jako parkoviště před nákupním centrem.
Smysluplnější. Tak určitě, z pohledu parkujících.
Smysluplnější. Tak určitě, z pohledu parkujících. | Foto: ČTK

Na Malostranském náměstí v Praze nechybí Starbucks ani obligátní stánek s trdelníkem, ale prostranství samo jako by se propadlo hluboko do minulosti. Kdy se dalo autem zajet a auto odložit v podstatě všude, provoz byl proti dnešku minimální. Parkoviště je tu dodnes. Sice luxusnějších a rozměrnějších vozů, ale jinak jako z roku 1971. Stejný formát.

Takové „využití“ prastarého, magického, cenného prostoru je samozřejmě sto let za opicemi. Je to na první pohled vulgární a v době, kdy se okupace městských center individuálním motorismem chápe jako problém, úplně nepatřičné. Otázka nezní, jak zajistit parkování, ale jak to udělat, aby ti, kdo skutečně nemusí, přestali autem do takových míst, lehce dosažitelných MHD nebo pěšky, vůbec jezdit. Situace je přehledná, parkoviště na Malostranském náměstí nemá co dělat a je třeba ho zrušit nebo omezit na několik málo stání. Radnice Prahy 1 k tomu míří.

Nedá se čekat, že se to bude líbit všem. Ale tenhle odpůrce je opravdu speciální: Poslanecká sněmovna.

"My toto parkoviště prostě potřebujeme," říká poslanec ČSSD Roman Váňa. "S auty je to náměstí hezčí, smysluplnější, živější, prázdné bez aut mi to přijde podle návrhů, co jsem viděl, ošklivější, nelidské."

Váňa je poslancem od roku 2010, takže ve funkci nepamatuje dobu, kdy se Parlament roztáhl pomalu přes polovinu dolní Malé Strany. Bylo kolem toho ještě po letech hodně zlé krve. Poslanci se chovají jako jiný lidský druh, který se nesníží na úroveň „obyčejného“ člověka. Je pro něj zřejmě nepředstavitelné, že by měli bydlet na okraji Prahy a dojíždět. Dáváme poslancům na vědomí, že zásadně nesouhlasíme s jejich záměrem vybudovat z Malé Strany poslanecké ghetto.

Poslanec Váňa nebyl poslancem ani v době, kdy Sněmovna nechala přestavět starý dům v Nerudovce na poslanecké byty a vybetonovat tu dvoupatrové podzemní garáže pro 60 automobilů, o čtrnáct víc, než bylo bytových jednotek. Malá Strana je v ohrožení, to myslíme zcela vážně. Pokud zde ještě zůstaly domy, které nebyly vráceny v restituci, nekoupili si je nájemníci či v nich není zastupitelský úřad, obáváme se, že si je zabere Poslanecká sněmovna, a to tak, že si na zabavený dům odhlasuje zákon, aby zabránila odporu občanů. (Citáty z Obecních novin Malé Strany a Hradčan, 2002).

Situace postupně skončila vítězstvím poslanecko-turistického pojetí nad místními usedlíky. Hodně lidí si na to zvyklo, co jim taky zbývalo, ale svéráz historické čtvrti je do značné míry tentam. Pachuť zůstala. Ghetto je o víkendech pusté a prázdné.

Zkušeností této proměny Malé Strany nezatížený poslanec asi nedoceňuje, jak arogantně působí, když se teď začne hrdlit o třicet parkovacích míst na náměstí. Samozřejmě, pro členy, zaměstnance a VIP návštěvníky Parlamentu je parking ultra pohodlný, mají to přes ulici. Ale argumenty jako „nikdy nevíme, kdy přesně skončíme, často pracujeme do noci“ jsou slaboučké. Omezit a přizpůsobit se v tomto případě mají řidiči, ne ti druzí.

Automobilové a poslanecké sobectví v jednom.

Poslanci Váňovi připadá náměstí s auty „hezčí, smysluplnější, živější“ než bez nich. S tím musíme souhlasit – pokud náměstí hodnotíme podle stejných měřítek jako parkovací plochu před nákupním centrem u dálnice. Ta taky vypadá smysluplněji, když na ní stojí nějaká auta.

Roman Váňa přitom není, nemůže být, nějaký do morku kostí nekulturní barbar. V životopise mimo jiné má zástupcování ředitele hradu Bouzova, rekvalifikační studium v oboru památkář, dva roky dělal poradce ministra kultury pro ochranu kulturního dědictví, od května 1999 do června 2000 byl ředitelem Památkového ústavu středních Čech.

Tím pádem by snad mohl mít i estetické cítění, smysl pro důstojné využívání veřejného prostoru, pro harmonii různých funkcí města. A přesto se mu náměstí se zaparkovanými auty líbí víc než náměstí bez zaparkovaných aut. To je vážné. Že by ho tak změnila poslanecká práce?

 

Právě se děje

před 46 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy