Michal Kolmaš Michal Kolmaš | Komentáře
16. 9. 2020 11:30

Šance pro zemi vycházejícího slunce. Nový premiér chce zastavit vymírání Japonců

Třetí největší ekonomiku světa ode dneška vede Jošihide Suga. Slibuje konec stagnace a nadějnější budoucnost. Neskrývá ale, že nejdřív přijdou strasti.
Ten, který přichází "navrátit zemi" - nový japonský premiér Jošihide Suga.
Ten, který přichází "navrátit zemi" - nový japonský premiér Jošihide Suga. | Foto: Eugene Hoshiko

Jošihide Suga byl až dosud známý hlavně tím, že je synem farmáře, který udělal kariéru v Tokiu. A že dlouho loajálně sloužil svému předchůdci Šinzóovi Abemu. Není tedy divu, že o něm komentátoři často mluví jako o Abeho náhradníkovi. Priority obou mužů se ale v mnohém rozcházejí. Pokud Abeho zajímal především mezinárodní obraz země, pro Suga bude jednoznačnou prioritou ekonomika a sociální reformy.

Krásní a opilí

Ve svém původu nemůže být Suga od Abeho vzdálenější. Abe byl synem ministra zahraničí, a vnukem poválečného premiéra. Sugův otec sbíral jahody v prefektuře Akita na severu Japonska - v jedné z nejchudších oblastí země, která zároveň úplně nejrychleji stárne. Pyšní se snad jen dvěma věcmi: údajně nejkrásnějšími Japonkami (mají bělejší pleť a říká se jim Akita-bižin) - a nejvyšší spotřebou alkoholu. V obojím mají prý prsty ruští námořníci, kteří do Akity kdysi ve velkém připlouvali.

Stav této prefektury přitom v mnohém napovídá, s čím se Suga bude muset vyrovnávat ve svém novém úřadu. Země vycházejícího slunce již od bublinové krize ze začátku devadesátých let ekonomicky strádá. Stárnutí vede ke každoročnímu úbytku populace, což má devastační účinky na sociální systém zejména ve vzdálených a opuštěných regionech, z nichž se mladí lidé stěhují do velkých měst. Tvrdá sociální pravidla navíc znemožňují flexibilnější úpravy kulhajícího pracovního trhu (například volnější pracovní dobu či vyšší zapojení žen), a přináší celou řadu společenských problémů, jako jsou hikikomori (těžká psychická uzavřenost), karóši (smrt z přepracování) či džisatsu (sebevraždy).

Není tedy divu, že heslo "Kuni wo torimodosu" (Navrátím zemi) odkazující k době poválečné prosperity, patřilo mezi oblíbené slogany již za premiéra Abeho. Jošihide Sugovi teď už ale prakticky nezbývá nic jiného, než se jej pokusit opravdu naplnit - nemá-li se neradostný osud jeho rodné Akity brzy stát budoucností celého Japonska.

Naději, že by mohl v obtížném úkolu uspět, dává Sugovi fakt, že o stárnutí populace, komplikovaných vztazích mezi Tokiem a prefekturami či fiskální stabilitě přemýšlí už dlouho. V minulosti se například krom jiného zasadil o posílení domácího turismu, reformu zemědělství a ustavení takzvané daně pro rodné město (furusato nózei), která umožňuje lidem za různé výhody (včetně ceněných lokálních lahůdek) platit daně v místě, kde se narodili a vyrostli. Prosazoval i privatizaci japonských železnic a vyjednával snížení telekomunikačních poplatků.

Přesto se od něj spíše než bezstarostné utrácení peněz za velkolepé programy dá čekat odpovědná fiskální politika - což dokázal minulý týden, když oznámil, že rozpočtový deficit nehodlá kompenzovat půjčkami, ale zvýšením spotřební daně.

Návrat domů

Ekonomickým tématům přikládá mnohem větší váhu než jeho předchůdce, kterého zajímalo především to, jak Japonsko vnímá okolní svět.

Abe byl nacionalistickým premiérem, pro něhož byla ekonomická politika pouhým způsobem, jak navrátit zemi vycházejícího slunce bývalý lesk v očích zahraničí - a vládě sílu a respekt v očích Japonců. Proto věnoval mnoho politických sil užší spolupráci se Spojenými státy a změně poválečné mírové ústavy, aby se Japonsko mohlo "odstřihnout od masochistických překážek poválečného pacifismu".

Byť se Suga hodlá v tomto ohledu pohybovat v mantinelech, které Abe vytyčil, není zahraniční politika tím, co by jej primárně zajímalo. Jak sám říká, chystá se ve většině případů respektovat názory ministerstva zahraničí, protože "nemá dostatečnou zkušenost v mezinárodních vztazích". V tomto ohledu tedy lze očekávat kontinuitu, nikoli ale ofenzivu, která přinesla Šinzóovi Abemu celosvětovou popularitu.

Nemusí to být ovšem na škodu - Abeho důraz na silovou zahraniční politiku totiž nepřinášel vždy jen kýžené výsledky, což nejlépe ilustruje vývoj korejsko-japonských vztahů, které jsou nyní zřejmě nejhorší od konce války. Vnitřních problémů se pak mezitím v Japonsku za uplynulé dvě "ztracené dekády" nakupilo tolik, že Sugův mikromanagement a důraz na ekonomiku jsou přesně tím, co země právě teď potřebuje.

Autor, japanolog, vede katedru asijských studií na Metropolitní univerzitě Praha.

Terapie lehnutím si do rakve. Japonci tak léčí vyděšení z covidu | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 57 minutami

Sněmovna schválila možnost vzniku komisí pro stavy sucha

O opatřeních v době sucha by mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Vládní novelu vodního zákona, která to má umožnit, dnes schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Komise mají podle novely vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu.

Sněmovna přijala návrh zemědělského výboru, aby k jednání krajské komise museli hejtmani přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a mohli přizvat zejména zástupce dotčených obcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy