Helena Truchlá Helena Truchlá | Komentáře
17. 6. 2022 16:08

Scholz si dal s návštěvou Zelenského na čas. A právě ten hraje do karet Putinovi

O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, italský premiér Mario Draghi a německý kancléř Olaf Scholz na návštěvě ukrajinské Irpině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, italský premiér Mario Draghi a německý kancléř Olaf Scholz na návštěvě ukrajinské Irpině. | Foto: Reuters

Na výzvy, aby konečně vyjel navštívit napadenou Ukrajinu, německý kancléř Olaf Scholz v posledních týdnech podrážděně odpovídal, že to udělá, až bude mít Volodymyru Zelenskému co nabídnout. Zdá se, že ten čas nadešel, když konečně spolu s francouzským prezidentem Macronem, italským premiérem Draghim a rumunským prezidentem Iohannisem včera vyrazil do Kyjeva. Co tam tedy přivezl? Především slib, že Ukrajinu jednoznačně podpoří v její snaze získat status kandidátské země Evropské unie.

Foto: Jiří Kropáček, Jakub Plíhal

Hlasovat o tom evropští lídři budou už příští týden. A aby Kyjev dostal, po čem touží, budou muset ruku pro zvednout všichni. Někteří, třeba Dánové, dlouho váhali. A dlužno dodat, že to byl právě postoj Německa a Francie, co je nakonec přesvědčilo.

Scholzův opakovaný důraz na správné načasování nicméně pobízí také k úvahám, jakou roli vlastně "čas" v této válce hraje. Začíná být stále zřejmější, že extrémně důležitou. A že to je právě Německo, kdo v některých aspektech reaguje pomaleji, než si situace žádá. Dobře je to patrné třeba při hodnocení vojenské pomoci Berlína Kyjevu: co do avizovaného objemu je čtvrtá největší. Když se ale podíváme, kolik už toho reálně na Ukrajinu z německých skladů doputovalo, propadne se rázem Berlín o čtyři příčky níže.

Na Donbasu mezitím den po dni ruské jednotky dál systematicky ničí a vraždí. A Ukrajina nepřestává volat po rychlých dodávkách těžkých zbraní, aby se mohla bránit. V takovém kontextu může návštěva, jejímž hlavním poselstvím je hlasité "ano" procesu, který se potáhne přinejlepším dlouhé roky, působit velmi jalově. Reálně má ovšem význam nejen symbolický. A sluší se ho náležitě ocenit.

Jsme s vámi, buďte s námi

Čas se totiž nekrátí jen válčící Ukrajině, ale také Evropě. Prudký růst cen, chudnutí a obava, že Vladimir Putin nechá v chladných měsících zavřít kohouty s plynem, ohrožují nejen konkrétní domácnosti, ale i dosavadní horko těžko udržovanou evropskou jednotu. Pokud tedy nyní nejdůležitější lídři unie jedou Zelenského ubezpečit, že může počítat s jejich maximální politickou podporou, dělají přesně to, oč on sám tento týden žádal během projevu k českému parlamentu, když si vypůjčil jedno z hesel srpna 1968: Jsme s vámi, buďte s námi.

Francouzský prezident přitom navíc Kyjevu slíbil také další zbraně, konkrétně šest houfnic Caesar. Především se ale zavázal, že nebude Zelenského nutit, aby se vzdal části území výměnou za ukončení bojů.

Hlavně druhý z těchto dvou slibů je - po předchozím váhání a pochybách - o to důležitější, že přichází právě ve chvílích, kdy se Kreml snaží jednotlivé země od podpory Ukrajiny odradit zvyšováním tlaku a přiškrcováním dodávek plynu. Po Polácích a Bulharech se právě nyní pokouší tímto způsobem děsit nejen Němce, Francouze a Italy, ale také Slováky, a dokonce i víceméně úslužné Rakušany. Všichni jmenovaní v uplynulých dnech vyjádřili podporu kandidátskému statusu pro Ukrajinu.

Neustupovat Putinovi je přitom nejen věcí principů a hodnot, ale i prostého reálpolitického myšlení. K němuž mimochodem patří také něco, čeho zatím bohužel u nás svědky nejsme: maximální snaha omezit dopady války na obyvatele, zejména ty, kteří důsledky přetahované s Putinem pocítí na vlastní kůži. Ne sice tak strašně jako nyní Ukrajinci, ale dost na to, aby se do nich strach z vysokých účtů a studeného topení zapsal velmi hluboko.

A právě v tomto ohledu by se Berlín mohl stát inspirativním i pro českou vládu, která má jinak spíše tendenci - co se postoje k ruské agresi týče - podsouvat Němcům jako vzor samu sebe. Kromě zbraní ovšem Německo mohutně investuje i do toho, aby své obyvatele ochránilo před devastující inflací. Dobře si uvědomuje, že o budoucnost kontinentu se nebojuje jen na Donbasu, ale právě i v hlavách lidí. A nemá-li být Evropa rozdrolená a extremistická, nesmí dostat příležitost ti, kdo rozčarovaným lidem nabízejí jednoduchá, ale nefunkční řešení. To platí dvojnásob, má-li někdy v budoucnu Ukrajina proměnit svůj kandidátský status v plnohodnotné, rovnocenné unijní členství.

Horáček: Vybavení německé armády je podprůměrné. Zbraně ale měli posílat mnohem dřív (video z 22. dubna 2022)

Německá společnost s sebou ještě pořád nese následky toho, co se stalo před sedmdesáti lety. Je přirozené, že Němci i dnes mají zábrany. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy