reklama
 
 

Zdanit náhrady církvím? Au revoir, demokracie

26. 3. 2014 12:50
Sociální demokraté uvažují o uvalení sektorové daně na církve. Mermomocí jim chtějí odříznout kus náhrad za komunisty ukradené majetky. Na náboženství ČSSD nahlíží jako na banky nebo energetiku.

V úterý zkrachovala jednání expertní komise, v níž zasedali odborníci z ČSSD, ANO a církví. Měla církve donutit, aby odkývaly, že dostanou do státu méně peněz při majetkovém vyrovnání. Krach komentovala šéfová vyjednávacího týmu ČSSD a ANO, první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: „Církve navrhly ukončení expertní skupiny s tím, že nejsou ochotny přistoupit na snížení finančních náhrad ani na odstoupení od inflační doložky.“

Ostudné je, že dořešit majetkové křivdy spáchané komunisty na církvích trvalo 22 let. Mnohem ostudnější však je, že se to řešení má nyní znovu skácet.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub pravil, že „nebylo možné dosáhnout dohody na úrovni expertní komise. Je to situace, ve které naše argumenty, které v této chvíli nabízíme společnosti, aby je posoudila, nebyly ze strany hnutí ANO a ČSSD přijaty.“ Podle něj následuje už jen politická debata o postavení církve ve společnosti. „Proto vládu vyzýváme k tomu, aby toto jednání započala jako celek nikoliv pouze jednotlivé strany.“

Oč především ČSSD šlo? Aby splnila své těžko splnitelné předvolební sliby. Sociální demokracie si z „církevních restitucí“ udělala dvakrát za sebou předvolební téma. Před krajskými volbami 2012 i před sněmovními volbami 2013. Naslibovala svým příznivcům v podstatě nemožné (stát uzavřel s církvemi závazné smlouvy, které jsou součástí soukromého práva a jež musí vypovědět obě strany, nikoli jen jedna). Ale levicovým voličům se líbilo poslouchat, jak je církve okrádají „v době krize“.

Ostudné je, že dořešit majetkové křivdy spáchané komunisty na církvích trvalo 22 let. Mnohem ostudnější však je, že se to řešení má nyní znovu skácet.

Minus 13 miliard, nebo svatá daň

Alena Gajdůšková po církvích žádala, aby buď kývly na snížení finančních náhrad o 13 miliard korun, nebo aby se vzdaly valorizace náhrad. Připraven byl ještě další požadavek, aby na veřejnou činnost šlo 80 procent peněz, jež církve dostanou. Třetí požadavek je nošení dříví do lesa – církve počítají s tím, že zdrcující většina peněz půjde na charitu, na pomoc slabým všeho druhu. Ostatně je to i vidět, pokud se ovšem chcete dívat. Zároveň však církve musejí myslet na budoucnost, tedy s tím, že postupně přijdou o státní dotaci. Musejí s penězi dlouhodobě hospodařit a stát jim jen těžko může diktovat, jak to mají dělat.

Kardinál Dominik Duka míní, že kdyby se církve vzdaly části náhrad a stát by přestal přispívat na jejich činnost, potom by novodobá levice uvažovala méně spravedlivě než komunistický režim v 50. letech.

Alena Gajdůšková začala po krachu jednání vyhrožovat. Uznala, že změnit smlouvy nejde, ale stát prý může na církve uvalit speciální daň z náhrad. Na názor církví se potom tázat nemusí, stačí daň protlačit Parlamentem. Gajdůšková: „Tato cesta samozřejmě je. V Poslanecké sněmovně ty debaty jsou, někteří o tom mluví hlasitěji, někteří méně hlasitě a my církve upozorňujeme a dneska to řekneme naprosto jasně a srozumitelně, že pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve Sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne.“ (Možná ona?)

Kardinál Dominik Duka namítl, že danit se může příjem, nikoliv odškodnění, protože na to neexistuje zákon. „Je zde i Ústavní soud," připomněl. Také dodal, že kdyby se církve vzdaly části náhrad a stát by přestal přispívat na jejich činnost, potom by novodobá levice uvažovala méně spravedlivě než komunistický režim v 50. letech.

Daň z náhrad je v podstatě sektorová daň. Stát je suverén a uvalit ji může ve výši, jaká se mu zamane, jakou mu poslanci odsouhlasí. Má to ale dva zásadní háčky. Za prvé se stát s církvemi nějak dohodl. Speciální daní by to změnil, porušil by tím de facto i podepsané smlouvy. Za druhé by to byla velice absurdní daň. Asi jako kdyby vám stát ukradl auto, zničil by ho a po čase by vám ho měl nahradit. Auto by stálo dejme tomu dvě stě tisíc, stát by vám za ně poslal sto tisíc, ale zároveň by vám je zdanil. Velmi osobitá, velmi nespravedlivá spravedlnost.

Sobotka ve schizofrenní situaci

Kolik by ta daň činila a na co by byla uvalena? To zatím nevíme. Církevní náhrady jsou cca 2 miliardy ročně. Státní dotace činí 1,5 miliardy (do roku 2016, poté se bude ročně o 5 procent snižovat po dobu 17 let). Nyní tedy dohromady 3,5 miliardy. Uvalili by poslanci daň 10 procent? Pokud by šlo o obě roční sumy, hodilo by to státu 350 milionů. Kdyby 20 procent, už by to dalo 700 milionů. Daň by se teoreticky dala uvalit i stoprocentní. To by jistě většinu církvefobního lidu uspokojilo nadmíru.

Sektorové daně české politiky zjevně lákají. Uvažují o uvalení na finanční, energetický či telekomunikační sektor. Teď tedy přibývá ještě náboženský nebo církevní sektor. Jistý diskomfort tkví v tom, že jsme stát Evropské unie. A v tom, že bychom rádi, aby u nás investovaly zahraniční firmy. Investoři ostře sledují, co se v zemi děje. Jakmile se začnou uvalovat sektorové daně, jistota, chuť či odvaha investovat v takové nejisté krajině je tatam.

Mimochodem pro katolíka a premiéra Bohuslava Sobotku to musí být hodně schizofrenní situace.

Měly církve ustoupit? Vzdát se části peněz? V úterý jejich zástupci oznámili, že souhlasí s tím, aby bylo zveřejňováno jejich hospodaření. Dále jsou ochotny podřídit se finančnímu auditu, tedy státní kontrole. Ustoupily hodně. Pokud však chtějí pro lidi něco dělat, potřebují peníze. Nápad s uvalením sektorové daně je ostudný. Tomáš Holub v České televizi řekl, že takový krok v Parlamentu by neměl „nic společného s demokracií“.

autor: Martin Fendrych | 26. 3. 2014 12:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama