Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
19. 10. 2015 17:00

Severní Čechy nejsou Velikonoční ostrov, civilizace odsouzená k zániku vytěžením

Uhelné limity mají platit dál. Vládní rozhodnutí je polovičaté, protože politici berou limity jen jako čáru na mapě.
Zámek v pozadí s velkolomem ČSA, ilustrační foto k těžebním limitům.
Zámek v pozadí s velkolomem ČSA, ilustrační foto k těžebním limitům. | Foto: Ludvík Hradilek

Hlasování o podkrušnohorských uhelných limitech si vláda přibalila na výjezdní zasedání v Ústí nad Labem. Blíž voličům a blíž problému, chtěla ukázat. Ale pro tento účel se nabízely i vhodnější kulisy než krajský úřad, dříve sídlo krajského výboru KSČ. Kdyby to šlo, místo symbolu z doby uhelné by bylo nejlepší schůzovat na zámku Jezeří s působivým výhledem na měsíční krajinu velkolomu ČSA. Zdaleka sem doléhá hluk rypadel.

Kulturní šok, který se při pohledu z Jezeří člověka zmocní, rázem obrací otázku z hlavy na nohy: Už ne „vyplatí se v tom pokračovat?“, ale „co je potřeba udělat, aby se to už nikdy neopakovalo?“.

Vláda na uhelné limity od začátku nahlíží z prvního, ekonomicko-sociálního, a taky, ano, ekologického a zdravotního konce. Slovo „limity“ pro většinu politiků opravdu představuje čáru na mapě, frontovou linii na bojišti. Limity ale znamenají víc, a to dokonce především: mez chování, mez uvažování, která je – měla by být – nepřekročitelná. Věci za limity, jako je bourání obcí a totální devastace krajiny, se nedělají, protože už jsou „přes čáru“. Jde o mravní problém, bohužel prověřený zkušeností socialistického budovatelství.

Horní Jiřetín a Černice teď zachránilo to, že se těžba „nevyplatí“. Uhlí za limity z velkolomu ČSA zřejmě nebude potřeba, cena uhlí (a elektřiny) klesá, náklady na těžbu by byly příliš vysoké… Zatím. Pořád je možné, že nějaká příští vláda, dokonce už v roce 2020, rozhodnutí takzvaně aktualizuje a limity překročí. A pokud se rozšíření vyplatí i majiteli dolu (Severní energetická), může být po Jiřetínu veta. V tuto chvíli to nevypadá úplně pravděpodobně. Jenže když se zrušení limitů podle vlády vyplatilo na Dole Bílina, proč by stejnou logikou nešlo zdůvodnit i tady?

U Bíliny (důl patří ČEZu) se kvůli těžbě nebude bourat žádné obydlí, proti zvětšení dolu neprotestovala místní nově zvolená komunální reprezentace a vláda rozhodla, že rypadla smí k obci nejblíž na půl kilometru a uhlí musí být spáleno v tuzemských teplárnách. Kompromis, budiž. Ale kde je perspektiva? Co bude, až bude spáleno? Posunou se bagry zase na novou čáru?

Horní Jiřetín zůstává stát, barbarské bourání se v dohledné době nebude opakovat. To je hlavní. Vládní rozhodnutí o limitech není vyloženě špatné, ale nese stopy polovičatosti. Protože rozhodující politici rozumí limitům jako instrumentu řízení, jako by to byla minimální mzda nebo sazba DPH. Nedoceňují je jako princip, jako slovo dané svými předchůdci. Připouštějí salámovou metodu.

A pak jsou tu uhelné severní Čechy, které často vnímáme tak jako původní obyvatelé Velikonočního ostrova tamní dřeviny. Dokud bylo co těžit a plundrovat, v lesích se těžilo a plundrovalo. Až do konce. Zřejmě panoval pocit, že to jinak nejde a že směřování k zániku je neodvratné. Wikipedie o tom píše: Ostrované viděli následky svého chování před sebou jako na dlani. Přesto však nebyli schopní zastavit svou ničivou činnost. Kamenní obři, symbolizující zkonzumování celého ostrova, byli pak zvandalizováni potomky těch, kteří je tak pracně vytvořili.

Není se co divit, že řadě lidí – a nejen horníkům ohroženým nezaměstnaností, ale i politikům, jako je komunistický hejtman Bubeníček – připadá, že také v severních Čechách to plus mínus jinak než teď nejde. Nic jiného před očima nemají, zdá se jim, že se musí pokračovat dál ve stejném duchu. Jinak přijde zmar, bída, nepokoje, rozvrat… Status quo je přitom výsledkem kratičké historické epochy, nějakých šedesáti let intenzivní těžby a těžkého průmyslu, svého času takřka bez limitů. Ta epocha se pomalu, ale nevyhnutelně uzavírá. Teď je hlavní, aby odvážní politici nabídli novou perspektivu. Nastolili kvalitní alternativu obávanému zániku vytěžené civilizace.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy