Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
18. 1. 2021 12:00

Sítě porodily Trumpa, vzteklé zvíře s rohy. Paradox, svoboda je v regulaci, v omezení

Svobodu si máme pěstovat v duši, v srdci, v hlavě a odtud ji přenášet dál, svobodu pro druhé i pro sebe. Tahle sebekritická, obětavá svoboda se dala udržet i v totalitě - vnitřní svoboda.
Produkt sítí, síťové nenávisti.
Produkt sítí, síťové nenávisti. | Foto: Reuters

Co bude s Twitterem? S Facebookem, s YouTube a dalšími sítěmi? Co se stane s "mořem svobody", jedinou svobodnou oblastí, poslední výspou světové volnosti - s internetem?

Otázky, které následují po 9. lednu, kdy společnost Twitter oznámila, že natrvalo zablokovala účet Donalda Trumpa s 88 miliony followerů. Bála se "nebezpečí dalšího podněcování k násilnostem". Trvale zablokovali amerického prezidenta. Trumpa, kterého Twitter spolu s Facebookem a dalšími sítěmi stvořily. Facebook Trumpův účet pozastavil minimálně do konce jeho prezidentského období. Sítě zabíjejí svoje dítě.

Poněkud zoufale tweetuje Jack Dorsey, šéf společnosti Twitter. Firma situaci nezvládá. Dorsey: "Neoslavuji ani necítím hrdost, že jsme zakázali účet @realDonaldTrump na Twitteru, nejsem hrdý na to, jak jsme se dostali až sem. Po jasném varování, že podnikneme tuto akci, jsme se rozhodli na základě nejlepších informací, které jsme měli, kvůli ohrožení fyzické bezpečnosti na Twitteru i mimo něj. Bylo to správné?" Končí otázkou, jestli to udělali dobře.

A ještě Dorsey: "Nutnost udělat tyto kroky tříští veřejnou debatu. Rozdělují nás. Omezují možnost pro objasňování, nápravu a poučení. A stanovují precedent, který je podle mě nebezpečný: Moc, kterou má jedinec nebo soukromá společnost nad částí světové debaty."

Ta moc je, jak vidíme už dlouho, neskutečná. Vyrostlo několik síťových gigantů, na nichž platí minimum pravidel. Neregulování bylo stamiliony lidí dlouho a mylně chápáno jako svoboda. Internet a sociální sítě nás přestěhovaly do nového světa.

Ze začátku byla síť poměrně svobodná, internet byl rozprostřený, decentralizovaný, komunikující. Ale firmy jako Twitter a Facebook už nepředstavují internet v tomto smyslu. Změnily se v obry, kteří vlastní světovou komunikaci. Zpeněžily komunikaci, ovládají ji, vytvářejí uzavřené enklávy, drží uživatele ve stěnách neviditelných vězení. Zvíře, které tito obři porodí, má pak samozřejmě největší kopyta a rohy (Trump). A je úplně jedno, jaké to zvíře je. O to nejde.

Sítě jsou nesvobodné a nebezpečné. Vypnout Trumpa, prezidenta, je přece psycho, "nesvoboda". Jistě, liberálové se teď radují, mnoho z nich vypnutí chválí: haleluja, to byl tah! A co kdyby Twitter a Facebook stály na straně Trumpa? Kam by to vedlo? K občanské válce v USA, k tisícům mrtvých?

Převzácná svoboda slova

Twitter je soukromá firma. Může si tedy dělat, co chce? Vytvořit Trumpa, pak vypnout Trumpa? Může ovládat veřejnou debatu de facto bez kontroly? Mnozí z nás, kteří ctíme svobodu, vážíme si jí, asi cítí, že tohle zašlo moc daleko, že se to vymklo.

Je to jako s CO2, se znečištěním ovzduší a ničením přírody. Najednou jsme se - ovšemže nechtěně - ocitli v situaci, kterou jsme neplánovali a je pro nás nebezpečná. Ohrožujeme svým pseudosvobodným chováním sami sebe, svoje země, demokracii, svobodu, to nejcennější, co máme. Sociální sítě zkreslují pohled na svět ve velkém. Nejde jen o Trumpa, nýbrž i o fake news, o dezinformace třeba okolo covidu-19 a vakcín.

A zároveň stále dál platí: svoboda slova, projevu, je nesmírně vzácný statek, vzpomeňme na dobu totality. Omezit ji lze jen zákonem, který vychází kupříkladu ze zkušenosti s fašismem. Blokování Trumpa je důkazem nikoli o svobodě, ale o jejím ochabování. Stejné to bylo, když po amerických volbách některé stanice vypnuly Trumpův projev.

S Twitterem, Facebookem, YouTube a dalšími sítěmi je to jako s ničením přírody: víme, co máme dělat. Jack Dorsey to neví, jistě se nechce svého giganta zbavit, nechce ho rozdělit na menší firmy a znovu vytvořit trh, který umožní konkurenci.  Ale Evropská unie to už dnes ví, hledá dohody, jak sítě, tyhle informační dálnice regulovat.

Evropská komise chystá rozsáhlou legislativu (jde to jedině zákonem). Připravila dvoje nařízení: o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA). Chce regulovat "moře", regulovat jak interiér, dění uvnitř, tak trh. Chce bránit tomu, aby velké firmy zneužívaly svého dominantního postavení.

Budou stanoveny povinnosti pro všechny "plavce po moři". Přísnější mají platit pro "největší parníky", nejsilnější sítě. Hranicí bude počet uživatelů od cca deseti procent z počtu obyvatel EU, tedy od 45 milionů. Povinné budou aktivity proti "nezákonnému obsahu" a "škodlivému obsahu". Internetové společnosti budou tedy muset mazat nezákonný obsah vložený uživateli. Co je nezákonné na zemi (v reálném životě), bude nezákonné i na moři (na sítích).

Nenávist mazat, mazat, mazat

Podněcování k násilí a nenávisti (Trump) bude povinně smazáno. Ale jen tehdy, pokud na to někdo poukáže. Společnosti nebudou mít povinnost samy takový obsah vyhledávat. Zároveň bude platit, že se ten, jehož příspěvek byl smazán, může bránit. Zatím nevíme, kdo bude o obraně rozhodovat, jaká státní instituce, ale ve finále by to vždy měl být nezávislý soud.

Jiné to má být se škodlivým (nikoli nezákonným) obsahem. Ten se nebude muset mazat, měl by však být moderován, mělo by na něj být upozorňováno (viz třeba dezinformace o vakcínách).  

Jednotlivé platformy také budou povinny zveřejňovat algoritmy, které určují, co na své zdi vidíte. Mělo by být dokonce možné i tyto "omezovače rozhledu", "škatulkovače" vypnout.

Rozumná regulace je v Evropě na cestě. Nyní půjde o to, jak ji budou jednotlivé země přijímat a jak si ji ve svém prostředí uzpůsobí. Jde o zavedení pravidel v džungli, kde zatím volně pobíhali predátoři typu Trumpa (a nejen jeho).

Zároveň platí: svobodu si máme pěstovat v duši, v srdci, v hlavě a odtud ji přenášet dál, svobodu pro druhé i pro sebe. Tahle sebekritická, obětavá svoboda se dala udržet i v totalitě - vnitřní svoboda. Ukazuje se, že byl omyl chtít "úplně svobodné prostředí" - internet. Svobodné jak? Samo od sebe, přirozeně? Je snad ve svobodě něco přirozeného? Jsme svobodně přirození? Bohužel se tak nerodíme. Svobodě se musíme pracně učit, především svobodě pro druhé.

Ruku na srdce, přejeme opravdu do hloubky svobodu zemanovcům, babišovcům, okamurovcům? Přejeme jim svobodu slova, projevu, víry (oni přece mají také svou víru)? Přejeme svobodu muslimům, katolíkům, komunistům?

A ještě jinak: jsou pravidla výrazem nesvobody? Je nesvobodné dodržovat padesátku v obci, abych někoho jedenapůltunovým autem nezabil? Jsem otrok, když tak jezdím? Jsem otrok, když se snažím nenadávat a nešířit nenávist na internetu? Jsem otrokář, když vypnu Trumpovi účet na Twitteru a na Facebooku, když té štice vypustím vodu? Ne. Ne. Ne. Regulace sítí smysl má. Je nutná.

Fendrych: Vypnout Trumpa je cenzura, volby byly na hraně, i Babiše necháme říct lži (video DVTV z 11. listopadu 2020)

Je to krajní krok, ale tu situaci způsobil Trump svým chováním po volbách, útočí na DNA demokracie, bránil sečtení hlasů a bez důkazů, říká Moláček. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy