Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
17. 9. 2020 18:11

Smějeme se Babišovi, že je bez páteře. Své hodnoty ale opouští celá Evropa

Unie chce být víc vidět a hrát důležitější roli v mezinárodní politice. Nemůže ale uspět, dokud si neujasní, jestli jsou pro ni důležitější principy, nebo obchod.
Řekla jste slovo hodnoty? Angela Merkelová s prezidenty Číny a Ruska na summitu G8 v Hamburku.
Řekla jste slovo hodnoty? Angela Merkelová s prezidenty Číny a Ruska na summitu G8 v Hamburku. | Foto: Jens Meyer, ČTK/AP/Jens Meyer

Český premiér to schytává ze všech stran. Nejen za zmatky v boji s pandemií, ale i za vratkou a nesrozumitelnou zahraniční politiku. Odsudky a posměch za to druhé si vykoledoval, když své volání po sametové revoluci v Bělorusku rychle vyměnil za přesvědčení, že bychom neměli zasahovat do tamních "vnitřních záležitostí".

Podle opozičních politiků a Babišových odpůrců teď kvůli tomu máme před celou Evropou z ostudy kabát. Jenže to ani zdaleka není oblečení, které bychom nosili sami. Mezi mravním ideálem a praktickými politickými kroky se na mezinárodním jevišti nezmítá jen Andrej Babiš. Své o tom ví i nejdůležitější země Evropské unie - jak ukazují aktuální kotrmelce Berlína ve vztahu k Moskvě a Pekingu.

Někam půjdeme a někomu něco řekneme

Po otravě ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, kterého se podařilo na poslední chvíli zachránit až v berlínské nemocnici Charité, neskrývali Němci své rozhořčení. Řada špičkových politiků slibovala radikální přehodnocení vztahů s Ruskem. A někteří hrozili i ukončením spolupráce na kontroverzním plynovodu Nord Stream 2, skrz nějž má do Německa proudit ruský plyn - a který řada spojenců z bezpečnostních důvodů intenzivně kritizuje.

Nebývale silná prohlášení v tomto směru pronesl dokonce i ministr zahraničí Heiko Maas a pozadu nezůstala ani sama kancléřka Merkelová. Jenže záhy vyšlo najevo, že nejde o víc než rétorická cvičení, protože zrušení projektu o délce 2460 kilometrů, který je z 95 procent hotov, by nestálo právě málo. Konsorcium firem, které kromě ruských a německých společností zahrnuje i Shell, ÖMV a další giganty, už do celé akce investovalo deset miliard eur.

Špičkoví němečtí politici tedy zcela vědomě hrozili něčím, co zjevně nejsou připraveni naplnit. Jejich zahraniční politika vůči Putinově Rusku netrpí napětím mezi mravními ohledy a praktickými kroky o nic méně než ta Babišova. Politickou morálku, tak pevně usazenou ve své rétorice, dnes zkrátka velmi snadno směňují za peníze nebo jiné přepočitatelné komodity politici napříč celou Evropou.

A abychom zůstali u našich západních sousedů, demonstrují to nejen na vztahu k Moskvě, ale i čím dál agresivnějšímu Pekingu. Právě Němci jsou přitom v tomto ohledu momentálně ambasadory celé unie, protože jako předsedající země chystají její dohodu s Čínou. V otázkách lidských práv, které by berlínští vyjednavači rádi do textu zanesli, ale tvrdě narazili na nesmlouvavé čínské veto. Říše středu je ovšem největším obchodním partnerem Německa, jehož nejdůležitější firmy tam mají pobočky. Těžko tedy očekávat, že by teď Němci třeba kvůli pronásledování Ujgurů bouchli do stolu a trvali na svém. Budou se samozřejmě držet klasické reálpolitiky, tak jako se o to snaží celá Evropská unie.

Potíž je, že do této tradiční diplomacie se stále častěji zamotávají požadavky na prosazování hodnot, které sice unie doma ve svých státech praktikuje, venku však není sto je udržet. A tak se například stane, že uzavře s Tureckem štědře placenou smlouvu o faktickém zadržování běženců, i když všichni dobře vědí, že tam budou rozsáhle diskriminováni. V takovém světle se pak přijímání uprchlíků, kteří žili v nelidských podmínkách na Lesbu, jeví spíše jako vykupování špatného svědomí než jako naplňování nároků, které plynou z vyznávaných hodnot.

Bál směšných tanečníků

Evropa chce být víc vidět na mapě světa, chce být relevantnější a respektovanější politickou silou v mezinárodní hře. Kromě poměrně velké nejednotnosti v mnoha otázkách tomu ale brání i nevyjasněná role morálního rozměru v politice. Unie bude stále častěji narážet na to, že v určitých situacích už zkrátka nebude možné reálpoliticky vyvažovat mezi morálkou a byznysem. A to jednoduše proto, že nedá-li přednost principu, přestane mít morální rozměr jakýkoliv smysl. Zdevalvoval by v prázdný žvást, neboť by vyšlo najevo, že není ničím jiným než povinným alibistickým ornamentem diplomatické rozpravy.

Česká zahraničí politika se v tomto dilematu, jež se stává jedním z hlavních problémů začátku 21. století (ať už máme na mysli klimatickou, či lidskoprávní agendu), momentálně zmítá hlavně proto, že je rozpolcená mezi premiéra, prezidenta, ministra zahraničí a teď už částečně i vedení Senátu. Německo - a potažmo celá unie - na tom ale nejsou o moc jinak.

Hraje se o to, zda o hodnotách budeme jen řečnit, anebo je brát v potaz tak, aby politici nevypadali podobně směšně, jako se to teď přihodilo našemu premiérovi při tancích kolem Běloruska. Zatím to ale bohužel vypadá, že o tanečníky podobného kalibru v dnešní Evropě přestává být nouze.

V Číně se potvrzují nejhorší noční můry, jsou tam tábory, do kterých vás strčí a nikdo nezjistí, co se stalo. Podle odhadů je tam až milion lidí | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy