O víkendu v Praze proběhne celostátní volební sněm ANO. Tedy sněm podle preferencí dnes nejsilnější a nejvlivnější strany. Největší zájem vyvolává volba místopředsedů (předseda je, kdo by to čekal, jasný). Ale u takhle mladé strany je naprosto klíčové, jaká bude jako celek, kam se vydá, jestli skutečně přinese tu změnu, kterou voličům slíbila.
ANO vzniklo a uspělo jednoznačně jako protestní hnutí. Protestovalo proti zkažené české politice. Proti korupci, proti spojení špičkové politiky s kmotry, proti vyhazování a rozkrádání peněz ze státní pokladny. To jsou dneska všecko jakoby banality. Ale pro interiér hnutí mají zásadní význam: zradí ANO hodnoty, na kterých vzniklo, nebo se pokusí o změnu?
V hnutí dnes, každý to zná, fungují dva dost odlišné typy lidí. „Agroferťáci“, tedy muži a ženy spojené s Andrejem Babišem z minulosti, často pracující pro obří holding. A pak „magnety“ nebo „tváře“, ošklivě řečeno „ksichty“. Obě ty skupiny se od sebe nemálo liší.
Agroferťáci jsou jasní, vnímají Babiše jako byznysmena, rozumějí jeho newspeaku, uvažují o politice jako o kšeftu, byznysu. A jistě budou mít vždy na zřeteli také Agrofert, blaho Agrofertu. Jako ho má na zřeteli jeho majitel Babiš. Zároveň agroferťáci mohou či mohli také chtít zlepšit poměry. Vzpomeňme, jak Babiš někdy v roce 2011 mluvil o tom, že korupce se z řádů stamilionů musí vrátit do řádů jednotek či desítek milionů...
Pohnutky tváří jsou složitější. Mnohým šlo jistě o změnu k lepšímu. Sem bude patřit Jiří Zlatuška nebo Martin Stropnický. Zřejmě i Helena Válková. Ale zároveň cítili, že s Babišem mají šanci a že mohou politicky uspět. Byla to výměna: já ti dám své jméno, ty mi dáš poslanecký mandát, případně křeslo ministra. Mluvil jsem s Jiřím Zlatuškou, když ho Babiš „ulovil“; profesorovy záměry v oblasti školství a vědy byly nadšeně pozitivní.
Firma, nebo strana?
Obecně se má za to, že v posledních měsících „ksichty“ ztrácejí význam (volby jsou daleko) a posilují agroferťáci a jiní babišovci. To ale zároveň znamená, že se buď mění původní smysl hnutí ANO, tedy náprava všech věcí, nebo se dokonce klube na světlo jeho pravá podstata, tedy získat maximální politickou moc a podpořit rodný holding. Zřejmě jak u koho. Obě ty skupiny mají hodně odlišných zájmů a poměrně málo společných.
Velmi důležité také je, jestli se ANO vydá cestou klasické politické strany, přesně řečeno klasické demokratické strany. Kde záleží na regionech, na delegátech, kde se skutečně volí, kde nevládne jen jeden muž, Andrej Babiš. V podstatě jde o to, jestli ANO bude řízeno jako firma, nebo jako strana. Jako Babišova firma, nebo jako svéprávná strana.
Pokud se z ANO natrvalo stane Babišova firma, je to v kýblu. Zemi k ničemu dobrému nepomůže, sobě ano. Změna nepřijde. Pokud to bude strana, potřebuje program, aby byla čitelná. Babiš 21. února poskytl rozhovor své MF Dnes. Hovořil tam i o programu. Když se ho novinář ptal, jestli nedochází k názorovým střetům i proto, že po třech letech existence nemá hnutí jasně stanovený program, řekl: „Neříkejte, že nemáme program! My ho máme. Neštvěte mě tím. Máme program, máme hodnoty. Jsme liberální středopravé hnutí. Náš program je podle mě jednoduchý: Nelžu, nekradu a pracuju pro lidi.“
Drsné. Hnutí, strana bez programu, jen se sloganem. Unikát. Bez programu si šéf může dělat, co chce. Program je závazný. Babiš ještě dodal: „Ale abych nemusel poslouchat, že nemáme program – budeme mít program pro krajské volby už do letošních Vánoc.“ Rozumíte, pro něj je program otrava, mus, jde o to, aby nemusel poslouchat, že ho nemá. Absurdní.
Noviny proti vlastním politikům
Nejde ale jen o jasně dané koleje hnutí, jeho zřetelné zařazení. Pokud chce ANO působit pozitivně a důvěryhodně, pak se musí vyrovnat i s dalšími potížemi. Na kauze Heleny Válkové, jež byla vytlačena z ministerstva spravedlnosti, se ukázalo, jak mocnou zbraní jsou politikem vlastněná média. Obecně se má za to, že když politik vlastní noviny či jiná média, ohrožuje to především politickou konkurenci. To si premiér Sobotka uvědomil loni v dubnu, kdy na něj Babišovy noviny vytáhly kauzu OKD.
Ale na Válkové se ukázalo něco, co by mělo špičkové politiky ANO hodně znepokojovat. Média se dají použít nejen proti opozici, na tu dnes lid dost kašle, nejen proti vládním kolegům, ale i na lidi ve vlastní straně. Dají. Prostě dají. Politici hnutí si museli uvědomit, že nikoli ANO vlastní MF Dnes, Lidové noviny a nejposlouchanější rádio Impuls, ale Agrofert. Tedy Babiš.
Na vlastní kůži zažívají tu anomálii, kdy je politik miliardář a mediální magnát a vede svou stranu. I proto je výsledek sněmu ANO tak důležitý, záleží na tom, kdo hnutí dál povede a jestli se posune směrem k normální, slušné straně. Smysl, vážný smysl sněmu je: navolit vedení, které bude mít sílu Babiše kontrolovat. Které bude ochotno ho kontrolovat.
Andrej Babiš mimochodem nedávno potvrdil, že mu role politika, mediálního magnáta a majitele Agrofertu vyhovuje. MF Dnes řekl: „Nechám si noviny, nechám si Agrofert a půjdu do příštích parlamentních voleb. Pro mne to je výzva. Chápu, že to je kontroverze. Ale já jsem Blíženec a Blíženci jsou kontroverzní.“
Ještě jedna oblast je dnes pro české občany životně důležitá. Jak si nejsilnější politické uskupení povede v zahraniční politice. Mezinárodní situace se za poslední rok změnila, žijeme v jiném světě, jsme ohroženi expanzí Ruska. Je potřeba vědět, jestli se budeme ptát, co na to Babiš, nebo co na to hnutí ANO.
Putin agresor? To fakt neřeším
Zatím, zatím byl za hlavního experta na zahraniční politiku hnutí považován europoslanec Pavel Telička. Jeho postoj je jasný: drží basu s Bruselem. Stojí proti ruské agresi na Ukrajině. Babiš však přišel s tím, že ANO potřebuje stínové ministry, kandidáty na ministerstva, která dnes drží jeho koaliční partneři. Mezi adepty na stínového šéfdiplomata se objevila místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová. Znamená to, že ANO půjde nikoli s Bruselem, ale se Zemanem? S Putinem? Co na to delegáti sněmu?
Když se MF Dnes Babiše ptala, jak vnímá české zájmy, pravil: „V Evropské unii je to aktuálně náš boj proti daňovým únikům, evropské fondy a další témata. Já teď hlavně bojuji proti karuselovým podvodům.“ Atd.
Bylo by skvělé, kdyby se ANO na sněmu ukázalo jako hnutí, které chce skutečnou změnu. Které nechce zemi vlastněnou oligarchou. Kdyby delegáti jasně řekli: chceme transparentní stát. A sem nutně patří i dohled nad Finančně analytickým útvarem (FAÚ), který dnes, chybně, spadá jen pod ministra financí a není nijak kontrolován.
Dostal také dotaz, zda je spíš na straně Lubomíra Zaorálka (protiputinovský), nebo Miloše Zemana (putinista). Babiš řekl: „Situace s Ruskem a Ukrajinou je velmi nešťastná. Evropská unie na Ukrajině zaspala. Přijít s tím, že Ukrajina má být součástí Evropské unie, bylo nedomyšlené. Ukrajina tam ekonomicky určitě nepatří.“ Snaží se mluvit jako ekonom, ale zastává postoj Vladimira Putina.
A na otázku, jestli ruského prezidenta bere jako nebezpečného agresora, nebo jako muže, který jen brání rusky mluvící obyvatelstvo, odvětil: „To fakt neřeším. Věnuji se zahraniční politice jen v rámci Evropské unie. Beru to pragmaticky.“ Ale přece jen ještě dodal: „Ohledně Ruska – jsme součástí EU, jsme v NATO. Na vládě jsme si odsouhlasili nějakou strategii a já nevidím potřebu se k tomu stále nějak vyjadřovat.“ - Celé by se to dalo shrnout slovy „zlatý Telička“.
Tady vidíme, jak je důležité mít program, že nestačí jen líbivý slogan. V programu musí být jasně řečeno, kam má nadále Česko v Evropě patřit, kam má směřovat, koho podporovat, čemu jako demokratický stát bránit.
Bylo by skvělé, kdyby se ANO na sněmu ukázalo jako hnutí, které chce skutečnou změnu. Které nechce zemi vlastněnou oligarchou. Kdyby delegáti jasně řekli: chceme transparentní stát. A sem nutně patří i dohled nad tajnou finanční službou, nad Finančně analytickým útvarem ministerstva financí (FAÚ), který dnes, chybně, spadá jen pod ministra financí a není nijak kontrolován. Má v rukou výbušné informace o každém z nás.
Zopakujme si to. Základním smyslem sněmu ANO je nasadit předsedovi uzdu, navolit vedení, které bude Babiše kontrolovat. Bude ochotno ho kontrolovat. Abychom si za čas místo ANO, bude líp, neříkali ANO, bude hůř.
