Přeturistování (overturismus) se stalo zásadní potíží Krkonoš i dalších národních parků. Nejen ty neuvěřitelné davy stojící frontu na lanovku na Sněžku či šlapající v řadách po cestách, ale také jejich chování. Často nerespektují požadavek, aby neopouštěli vyznačené cesty, přírodu plundrují. Od příštího roku má být vstup do Krkonoš (do krkonošské tundry, biotopu, který nenajdete nikde jinde na světě) regulován neplacenými časovými vstupenkami. Letos ještě ne, letos se ochránci Krkonošského národního parku (KRNAP) brání jen oranžovými sítěmi okolo nejfrekventovanějších cest.
Ministerstvo životního prostředí neuvažuje o placeném vstupném, jak to už dříve zavedli třeba na polské straně (za vstup osm zlotých, tedy zhruba padesát korun). Na Sněžku či k pramenům Labe si v roce 2021 turisté budou muset zajistit rezervaci na konkrétní dobu. Jakmile se jich přihlásí určitý, pro místa ještě únosný, počet, systém se uzavře a nebude možné si rezervaci udělat. (Podobně to funguje kupříkladu u splouvání horní části Vltavy.)
Zamluvení vstupu na konkrétní dny a hodiny by v Krkonoších znamenalo revoluci. Dosud byly volně přístupné. (Otázkou je, zda se to do příštího roku stihne, systém je náročný, smysl má, jedině když je kontrolován, tedy ho musí někdo hlídat. Krkonoše zabírají 550 kilometrů čtverečních a hlídá je 19 strážců, připadá tedy asi 29 čtverečních kilometrů na jednoho - to aby se ulítali. Dále je nutné změnu projednat s obcemi v národních parcích, které mají své zástupce v radách národních parků. I to může být komplikace.)
Pokud se regulace stihne připravit, je otázkou, zda bude stačit. Zda prostě vstup do masově navštěvovaných míst, jako je dnes nevratně poničená Sněžka, co nejdříve nezpoplatnit.
Sněžka, 1603 metrů, je dobrý příklad - nejvyšší česká hora. Patří k tradici rodin "jít na Sněžku", každý tuzemec by přece měl stanout na vrcholu naší nejvyšší hory. Zvlášť když to není zrovna horolezecký výkon. Rodiče tam vodí děti (podobně jako je přivádějí do chrámu svatého Víta v Praze, kde se ovšem už delší dobu vstupné platí, nebo do Národního divadla). Ne vždy vodí, na Sněžku se mnoho lidí nechá vyvézt lanovkou. Aktuální ceny: jízdenka na trase Pec pod Sněžkou - Sněžka nahoru stojí 230 korun dospělého a 110 dítě, dolů 200 a 100 korun, žádná láce. Na lanovku se i tak stojí obří fronty, Sněžku denně navštíví pět tisíc lidí, v sezoně až deset tisíc (peklo).
Pud davu
Najdeme více problémů. První a zásadní: davovost, davový pud. Cestujeme (nejen my, Češi) davově na známá, slavná, turistickými kancelářemi propagovaná místa. Mimo dobu koronavirovou to znala Praha, Krumlov, Vydra, Vltava, Adršpach, Pravčická Brána, Dyje, Karlštejn… Někam prostě musíme "povinně" všichni, přes to vlak nejede. Jasně že u nás najdete tisíce nádherných míst, která nejsou profláknutá, ale každý musí do Macochy, do Hřenska. Jsou to magnety, atrakce. Nesouvisí s dějinami (až na výjimky, jako je Pražský hrad či svatovítská katedrála), ale s cestovkami a propagací.
Jsme prostě davová, masová společnost, často jaksi musíme dělat všichni to samé, jinak "nejsme celí". Bránit se davovosti je náš úkol pro budoucnost, škodí nám i v politice. Mimochodem, Krkonoše v roce 2017 navštívilo 11 milionů lidí, 2018 už 12 milionů a 2019 ještě o milion víc. Prázdniny po koroně to jistě nezlepší.
Kromě davovosti škodí i katastrofální česká neukázněnost a často i nevzdělanost, neznalost přírody. Lidé se stěhují do měst, žijí v nich asi tři čtvrtiny obyvatel. Městský člověk přírodu vnímá jinak. Nepřijde mu divné, špatné uhnout z cesty a šlapat po kytkách, které se po x dupnutích už nikdy nevzpamatují; v krkonošské tundře na to při nízkém počtu hezkých dnů a čtyřměsíčním vegetačním období prostě nenajdou čas. Chová se tam jako doma, tedy často neurvale, k neznámému okolí lhostejně, bez nejmenší úcty.
Kromě neznalostního ničení pak Krkonoše zažívají taky tvrdý vandalismus. Letos v dubnu tam řádila parta jezdců na sněžných skútrech, respektive terénních motocyklech na pásech. Projeli prakticky celé Krkonoše, rozjezdili nejcennější lokality národního parku, hrubě narušili ochranu 1. zóny KRNAP a ohrožovali mimo jiné i hnízdiště sokola stěhovavého a zimoviště tetřívka obecného. Drsné. Strašné.
Hory, zbytky volné či dokonce divoké přírody, by měl člověk vnímat jako něco vzácného, co mu nepatří, není to věc, která jde snadno opravit, ale prostor, o který je nutné čím dál víc pečovat, už dnes je nevratně poničen.
Má být na nejfrekventovanější místa v Krkonoších a na Šumavě zavedeno vstupné? Poplatek, jaký se platí třeba za vstup na Pravčickou bránu? (Tam jde o obecní pozemek, nebyla třeba změna zákona.) Jako platíme na hradech a zámcích? Ve Vítu? Na parkovištích?
Venku to někde dělají. Ne všude. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) říká: "Razíme cestu jako naši bavorští či rakouští kolegové: vstup do přírody nezpoplatňovat." Tak určitě, ANO dělá tvrdě populistickou politiku a pro ni je placení vstupu na Sněžku riziko, lid by se mohl namíchnout. Argumentuje se i sociálně, tedy s obavou, aby na to každý měl. Absurdní. Každý má na pivo. A dnes se uvažuje o poplatku 30 korun (zoufale, nedostatečně málo).
Takže ano, pokud si sami svojí blbostí a lhostejností místa, jako je Sněžka, devastujeme, měl by na ně být vstup v sezoně placený. Peníze by pak měly jít přímo na ochranu hor, v Krkonoších tedy KRNAPu. (Socialismus už skončil, někdo říkal.) A po čase, pokud by tam začalo jezdit méně lidí, pokud by se dokázali rozprostřít i na jiná krásná, neprofláknutá místa, se placení zase může zrušit. Ale na to by byla potřeba nepopulistická vláda, kterou v Česku nemáme.
