Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
28. 11. 2018 15:50

Sonda se zavrtá do Marsu, paráda. A průšvih na Zemi řešíme jako Marťani

Planetární úkol máme před nosem, ne 484 milionů kilometrů daleko.
Inženýři NASA v laboratoři v Pasadeně jásají. InSight po více než půlročním letu přistál na Marsu.
Inženýři NASA v laboratoři v Pasadeně jásají. InSight po více než půlročním letu přistál na Marsu. | Foto: Reuters

Americká sonda InSight (VHled) v pondělí večer středoevropského času úspěšně přistála na Marsu. Po několika hodinách tu také otevřela své solární panely, bez kterých by nemohla výzkumnou misi absolvovat. Přístroj se bude vůbec poprvé vrtat v marťanském podzemí, očekávají se jedinečné informace.

Na Zemi, 484 000 000 kilometrů od InSightu, zavládlo vzrušení a nadšení. Možná i pýcha, štěstí a bůhvíco ještě. Další o něco menší než obrovský skok pro lidstvo! Dokázali jsme to.

A teď zpátky na Zem. Usušme kapesníky.

Kromě nebo namísto dojetí nad live dobýváním kosmu by se lidstvo mělo oddávat neklidu nad zhuntovanou mateřskou planetou. Tady leží jeho skutečný planetární úkol a výzva. Sonda je úspěch, zprávy z vesmíru cenné, věda je potřebuje. A taky je to "zajímavé" a "mediální". Kolonizace Marsu je pěkná pohádka.

To, že v Katovicích, kde se příští měsíc sejde mezinárodní klimatický summit, panuje jedno z nejšpinavějších povětří ve střední Evropě, samozřejmě není v porovnání s přistáním InSightu žádná pecka. Tohle přece každý ví. To samé o nedalekém Ostravsku.

Informace, že vědci v roce 2017 opět naměřili rekordní množství oxidu uhličitého v atmosféře: běžný provoz, pořád to samé. Globální klimatická změna? Je, ale taky byla a bude. "Nepozorujeme známky obratu trendu, který přispívá k dlouhodobé změně klimatu, stoupání hladiny moří, okyselování moří a extrémnějšímu počasí," varovala Světová meteorologická organizace.

Nic nového, slyšeli jsme x-krát, zevšednělo. Že si podřezáváme větev, víme - a připadá nám, že to stačí. Že to deus ex machina přece nějak spraví, musí spravit.  

Ve Francii se demonstruje proti zdražení benzinu, Macron ale trvá na tom, že detoxikační kúra od fosilních paliv je nezbytná. Do roku 2022 chce v jaderné velmoci uzavřít všechny uhelné elektrárny. Německo má s energií z uhlí skončit v roce 2035, to východní žádá odklad na 2040.

Česká republika patří ke špičce v emisích skleníkových plynů na obyvatele, děláme 46 procent nad průměrem Evropské unie. Víc než polovina pochází z energetiky a dopravy, oba zdroje rostou.

Šestnáct evropských prezidentů a premiérů vyzvalo k výrazně většímu úsilí v boji proti klimatické změně. "Zanechejme po sobě svět, na němž bude našim dětem a budoucím generacím stát za to žít," vybídli státníci. Za Česko to nepodepsal nikdo.

To všechno jsou zprávy posledních dní a v porovnání s cestou na Mars a zkoumáním planety, odkud to k nám signálu trvá víc jak sedm minut, těžká nuda. Typické pozemské, přízemní starosti.

Ovšem kdo je náruživě neřeší a víc ho zajímá šidítko InSight, ten spadnul z Marsu. To je ten správný vhled.

 

Právě se děje

Další zprávy