Emil Aslan Emil Aslan | Komentáře
24. 6. 2016 12:55

Špatná zpráva pro Poláky a Pobaltí, dobrá pro Rusko: Unii zaměstná Brexit, na východ zapomene

Je nepravděpodobné, že se EU za této situace dokáže soustředit na řešení významných společných otázek: evropské bezpečnosti, ekonomických problémů jižního či východního křídla Unie, bezprecedentní utečenecké krize.
Nejen Británie, ale i Unie, se teď budou zabývat především samy sebou. Východ je daleko.
Nejen Británie, ale i Unie, se teď budou zabývat především samy sebou. Východ je daleko. | Foto: Reuters

Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie skončilo těsným vítězstvím zastánců Brexitu. Jaký bude jeho dopad na zahraničně-politické směřování ostrovního království a na kontinentální politiku? Jednou z otázek je, jaké důsledky bude Brexit mít v kontextu ruské politiky vůči evropským zemím -  a schopnosti evropských zemí stále agresivnější politice čelit.

Komentátoři věnující se ruské politice vůči EU se vesměs shodují na skutečnosti, že významným cílem Moskvy ve vztahu ke starému kontinentu je vyvolání rozepří za účelem oslabení unijní jednoty a prosazení vlastní agendy, která je často v rozporu s pojetím národních zájmů mnoha členských zemí. Fragmentace Unie, jejíž většinu tvoří členské země NATO, by Moskvě umožňovala posílit své vojenské, politické i ekonomické postavení v situaci “studeného míru”, která se ve vztazích mezi Ruskou federací a řadou klíčových unijních zemí po ukrajinské krizi ustálila.

Že Moskva bude moci využít Brexitu pro posílení svých pozic jak ve Spojeném království, tak v EU, to si uvědomovali britští i unijní politici ještě před referendem. Guy Verhofstadt, bývalý ministerský předseda Belgie, se v nedávném textu v liberálním deníku The Guardian nechal slyšet, že Putin bude jediný lídr, který by profitoval z odchodu Británie z Unie. Někteří britští politici rovněž využívali “ruský argument” jako dodatečný důvod pro setrvání v EU.

Brexit významně ovlivní rusko-britské a – šířeji vzato – i rusko-unijní vztahy. Evropská unie, která se bude léta vypořádávat s důsledky britského odchodu, bude příliš zaneprázdněná na to, aby mohla věnovat významnou pozornost svému východnímu křídlu. Zejména se to týká Pobaltí a Polska, které se mohou ocitnout v první linii ruské “hybridní expanze”. Nejnovější strategické dokumenty Severoatlantické aliance a tvrzení jejích nejvyšších míst nasvědčují tomu, že se zdaleka nemusí jednat o vzdálenou budoucnost.

V předchozích letech bylo Spojené království v Evropské unii důležitým aktérem, který se zasazoval o tvrdší postoj vůči agresivnější politice Ruska ve vztahu ke svým blízkým a vzdáleným sousedům (ve snaze podkopat jednotu EU a NATO). Velká Británie vně Evropské unie, zaneprázdněná svým odchodem a mnohem méně se zajímající o dění na kontinentu, bude znamenat ránu pro severoatlantickou bezpečnostní architekturu. Britské elity, jejichž země by mohla zaznamenat v unijním kontextu ekonomický pokles, by také mohly mít větší zájem o znovuoživení hospodářských i politických vztahů s Ruskem. Což by oslabilo efekt západních sankcí a izolaci Ruska.

Pravdou je, že zatímco Francie, Německo, Itálie a řada dalších unijních zemí disponovaly a disponují silnými proruskými politicko-ekonomickými tábory, které volaly po udržování vztahů dle principu “business as usual” bez ohledu na ruskou politiku posledních let, ve Velké Británii takový tábor donedávna – se specifickou výjimkou UKIP Nigela Farage – neexistoval. Britské elity se silnými vazbami na USA a NATO se doposud snažily vnímat bezpečnostní situaci na kontinentu strategicky. Brexit, který může vyústit ve významné posílení UKIP, by mohl tuto situaci kardinálně změnit, což není dobrá zpráva zejména pro východní země EU a NATO, nejvíc vystavené neoimperiálnímu Rusku.

Odchod Velké Británie z EU by mohl u části politických a ekonomických elit a obyvatelstva v unijních zemích posílit odstředivé tendence. “Exit” z Unie, zdánlivě “neúspěšného projektu”, je ostatně heslem, do jehož podpory Moskva investovala nemalé – podle všeho i finanční – prostředky. Existuje celá řada svědectví, že Rusko politicky a finančně podporuje euroskeptická hnutí a organizace v unijních státech a že propaganda provozovaná Moskvou cíleně míří na zpochybnění EU jako dysfunkční a zkorumpované organizace a zpochybnění politiky Evropské unie v řadě oblastí jako protinárodní. I kdyby referenda o vystoupení v dalších členských zemích nakonec vypsána nebyla, Brexit má potenciál polarizovat společnosti, posilovat tábory euroskeptiků, což ve výsledku ještě víc oslabí evropskou jednotu. Pokud by došlo k vyhlášení referend ve Skotsku a v Severním Irsku – za účelem sjednocení s Irskem či vyhlášení nezávislosti a následného vstupu do EU –, znamenalo by to další významné oslabení Spojeného království a jeho faktické vyřazení z “velké” kontinentální politiky. Je nepravděpodobné, že Evropská unie jako celek se za této situace dokáže soustředit na řešení významných společných otázek: evropské bezpečnosti, ekonomických problémů jižního či východního křídla Unie, bezprecedentní utečenecké krize. Tedy otázek, které se jinak než kolektivně řešit nedají.

Bez ohledu na vnitropolitické a ekonomické důvody Brexitu je výsledek referenda špatnou zprávou pro evropskou jednotu a společnou bezpečnost v době, kdy čelí stále nevyzpytatelnějšímu Rusku.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Končí další časopis Jaromíra Soukupa, poslední Instinkt vyjde v říjnu

Měsíčník Instinkt, který vychází pod vydavatelstvím Empresa Media vlastněným Jaromírem Soukupem, končí. Poslední číslo vyjde v říjnu, informoval server Médiář. Vydavatelství tak hlásí konec už čtvrtého časopisu za poslední rok. Závěrem loňského roku přestaly vycházet magazíny pro mladé Popcorn a Top dívky, letos v létě pak z trhu zmizel i měsíčník Faktor Soukup. Instinkt vznikl v roce 2002 jako týdeník, do vlastnictví Empresy se dostal o devět let později. Letos v květnu se z časopisu stal měsíčník.

Zdroj: Domácí
před 56 minutami

Jandová skončila v časovce juniorek na MS na 25. místě

Veronika Jandová skončila v časovce juniorek na mistrovství světa v silniční cyklistice v britském Harrogate na 25. místě, další česká závodnice Kristýna Burlová obsadila 37. pozici. Zlato získala Ruska Ajgul Garejevová, který 13,7 kilometru dlouhou trať zvládla za 22:16 minuty.

Druhá skončila mistryně Evropy ze srpnového domácího šampionátu v Alkmaaru Nizozemka Shirin van Anrooijová, která zaostala za Garejevovou o 3,61 sekundy. Obě si tak prohodily pořadí z ME. Bronz získala doma Britka Elynor Backstedtová, jež na vítězku ztratila 10,93 sekundy.

před 1 hodinou

Za útoky na saúdská ropná zařízení je zodpovědný Írán, tvrdí Boris Johnson

Británie je přesvědčena, že za útoky na saúdskoarabská ropná zařízení v polovině září je zodpovědný Írán. Uvedl to v pondělí britský premiér Boris Johnson, informovala agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že při připisování zodpovědnosti je "velmi opatrný". Útoky podle něj nicméně nepomohly v úsilí zmírnit napětí v oblasti Perského zálivu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy