Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
20. 9. 2017 8:15

Spor o hidžáb: Rozsudek, nechutní islamofobové, Klaus a Černochová nemají demonstrovat u soudu

Požadovat po právnících, aby nekonali svou práci, když si to "lid nepřeje", připomíná 50. léta.
Podporovatelé ředitelky školy před soudní síní.
Podporovatelé ředitelky školy před soudní síní. | Foto: Radek Bartoníček

Konečně máme v Česku jasněji ohledně nošení muslimských šátků ve školách. Městský soud v Praze pravomocně zamítl žalobu muslimky, která podle svého tvrzení opustila pražskou střední zdravotnickou školu poté, co jí její vedení neumožnilo nosit v hodinách hidžáb. Studentka to pokládala za diskriminaci a požadovala omluvu a odškodnění.

O rozsudku se asi bude ještě hodně diskutovat - zejména poté, co bude k dispozici úplné zdůvodnění. Je dobře, že soud řešil podstatu sporu - na rozdíl od soudu prvoinstančního, který žalobu studentky zamítl z formálního důvodu (uznal tvrzení školy, že studentka nedodala potřebné doklady, studentkou se vůbec nestala, a nemohla být tedy diskriminována).

Od začátku šlo v této kauze o to, co soudce v krátkém odůvodnění označil za "dosažení spravedlivé rovnováhy mezi různými soupeřícími právy a zájmy". Na jedné straně stojí právo vyznávat náboženství, na druhé právo školy předepisovat určité minimální zásady společenského chování, k němuž patří i oblékání. Spor byl přitom natolik otázkou subjektivního zvážení těchto legitimních, ale protichůdných zájmů, že mohl nejspíš stejně dobře dopadnout tak i tak.

Soud mohl dát za pravdu studentce a konstatovat, že šátek na vlasech nošený z náboženských důvodů není společenským prohřeškem a nenarušuje školní práci do té míry, aby bylo možné kvůli tomu omezit její právo na svobodné vyznávání náboženství. Anebo mohl udělat to, co udělal - přiklonit se k názoru, že víra je osobní věcí jednotlivce, věřícím lze být i bez vnějších známek příslušnosti k určitému náboženství a jejich zákaz například při vyučování nelze pokládat za omezení svobody vyznání.

Rozsudek zcela jistě není posledním slovem v debatě o muslimských šátcích a náboženských symbolech ve veřejném prostoru. I soudce proces označil za "určitý startovací prvek v diskusi, která stejně jako jiné evropské země Českou republiku v následném období čeká". Nutná bude jasná a jednoznačná legislativní úprava. Těžko si lze představit stav, kdy bude tolerance k náboženským symbolům záležet na rozhodnutí vedení každé školy. Někam muslimku s šátkem pustí, a jinam ne? Co když se vedení školy změní a muslimka, která prošla úspěšně celým studiem, bude muset těsně před maturitou odejít?

Soudce se navíc pustil na hodně tenký led, když prohlásil, že osoby bez vyznání nemají povinnost být "ve veřejných institucích sekulárního státu vystaveny působení různých náboženských, a to ještě zjevně historicky a kulturně cizorodých symbolů." Pokud by tomu tak bylo, pak by se kdokoliv mohl při čekání na úřadě dožadovat vyvedení třeba ortodoxního žida s jarmulkou na hlavě, který si tam přišel něco vyřídit. Šílená představa.

I tak jsme udělali krok od naprostého chaosu k jasnějším pravidlům. Je dobře, že proces proběhl; katastrofální výpověď o české společnosti ale přinesly okolnosti, které ho provázely.

Kulisu všech přelíčení tvořila nechutná extempore islamofobních fanatiků. To by ještě nebylo tak zlé;  tyto bojůvky prokazují nedostatek elementární tolerance a úcty k demokracii a svobodě jednotlivce při každé příležitosti, u soudu byly jen více vidět a slyšet. V nejhorším může soudce nechat vyklidit jednací sál, což se minimálně jednou také skutečně stalo.

Mnohem horší ale je nedostatek respektu k nezávislosti soudu ze strany demokratických politiků, tak jak ho opakovaně předvedli poslankyně a poslanecký kandidát za ODS Jana Černochová a Václav Klaus mladší. Je nepřijatelné, aby demokratický politik demonstroval před soudem podporu jedné straně sporu a autoritativně se vyjadřoval ohledně toho, jak má být rozhodnuto. Pro úplnost je třeba dodat, že stejná kritika patří i političce Strany zelených, která na jedno z předešlých přelíčení přišla s šátkem na hlavě a demonstrovala tak podporu žalující studentce.

Politici ale nemají u soudu co demonstrovat. "Počkejme si na rozsudek" a "Rozsudek respektujeme" - to jsou jediné věty, kterými může politik komentovat probíhající, respektive ukončený proces (pokud se ho přímo netýká, samozřejmě). Cokoliv nad to odsouvá Česko mezi země, v nichž spravedlnost rozhoduje pod nátlakem a na objednávku.

Pokud oba politici ODS označují soudní proces za "šikanu" ředitelky školy ze strany státních orgánů, pak buď hrubě manipulují, nebo nechápou rozdíl mezi trestním a civilním řízením. Šikanou by ze strany státu - snad, teoreticky - mohlo být trestní stíhání. Paní ředitelka ale žádnému nečelí. Studentka školu napadla civilní žalobou. Tu může podat kdokoliv na kohokoliv, stát na to nemá žádný vliv.

Otřesné bylo také šíření podobizny advokátky somálské dívky na xenofobních internetových fórech s nápisem "Dobře si prohlédněte tuto tvář". Právnička má naprostou pravdu, když mluví o 30. letech minulého století. Není to žádné přehánění, žádné "argumentum ad Hitlerum". Ano, přesně takhle zastrašovali své odpůrce nacisté - dokud nezískali moc, aby je mohli rovnou likvidovat. Pokud někdo pociťuje potřebu advokátku kritizovat - prosím, ale co s tím má proboha společného její tvář? Výzvu, aby si ji její odpůrci "dobře prohlédli", nelze při nejlepší vůli chápat jinak, než jako nepřímou výzvu k násilí.

Požadovat po právnících, aby nekonali svou práci, když si to "lid nepřeje", nebo naopak oslavovat soudce za to, že rozhodl "v zájmu národa", zase připomíná 50. léta minulého století u nás, kdy "lid" (ve skutečnosti zmanipulovaný dav, stejně jako dnes) požadoval smrt Milady Horákové a dalších nespravedlivě souzených. Bohužel to dnes není jen české specifikum - vzpomeňme na titulní stránku britského deníku Daily Mail, který označil soudce Vrchního soudu za "nepřátele lidu", protože stanovili, že o brexitu musí rozhodnout parlament. Soudce ale nemá rozhodovat v zájmu "lidu" nebo "národa", nýbrž podle zákona.

Proto taky nedává žádný smysl rozčilování nad tím, že si cizinka "dovolila" obtěžovat "náš" soud. Jako by tu české soudy byly víc od toho, aby hájily Čechy proti cizincům než opačně. Nejsou. Soudy mají potrestat viníka a přiznat právo poškozenému. Který z nich je Čech a který cizinec, nehraje žádnou roli. Má se snad turista bát obrátit na "naši" policii, když mu někdo v "našem" metru ukradne peněženku?

Stejně nechutné je kydání špíny na nevládní organizace, které studentce se žalobou pomáhaly. "Vždyť neumí ani pořádně česky, je odkudsi z Afriky, sama by nikoho nežalovala," zní hlas "lidu" na sociálních sítích. Možná nežalovala. Ale - je snad špatně, že u nás fungují organizace, které pomohou domáhat se práva i těm, kdo k němu mají ztížený přístup, protože neumí jazyk, nemají peníze nebo se neorientují v právní problematice? Naopak, je to správně a leckdo z kritiků se může lehce ocitnout v situaci, kdy jejich pomoc ocení.

Spravedlnost, když funguje tak, jak má, je trochu nudná. Pokud z ní někdo dělá adrenalinovou, ukřičenou, davovou záležitost, je to obvykle známka, že mu jde o všechno možné, ale o spravedlnost až na posledním místě.

Konec sporu o hidžáb: Soud zamítl odvolání muslimky, která žalovala školu v Praze kvůli diskriminaci | Video: František Grossmann
Přihlaste se k našim newsletterům
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy