Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
14. 1. 2020 7:30

Squateři z Kliniky jsou dnešní husiti, nabízejí nekonzum, nesoutěž, společenství

Klinika nebyly jen koncerty a přednášky, fungovala tam alternativní školka, prostor pro lidi bez domova, jazykové kurzy a další vzdělávání pro lidi zadarmo. Nebyla jen kulturním centrem, ale i sociálním.
Klinika? Pro společnost je důležité, aby existovala místa, která fungují na trochu jiných principech, než jsme zvyklí.
Klinika? Pro společnost je důležité, aby existovala místa, která fungují na trochu jiných principech, než jsme zvyklí. | Foto: Ludvík Hradilek

Uběhl rok od loňského ledna, kdy exekutor vystěhoval squatery z bývalé plicní kliniky na pražském Žižkově. Od chvíle, kdy skončilo Autonomní sociální centrum Klinika. Takový squat, jinou takovou opravdovou, dostupnou alternativu už dnes v Praze nenajdete. Je to dobře? Chyba? Jistě chyba, alternativa často znamená posun jinam, nové možnosti, nabízí lidem jiné pohledy na "samozřejmosti", "zavedenosti". Nabízí otázky, které nás už mnohdy ani nenapadne klást.

Loni squateři z Kliniky vyvolali masivní pohoršení, když na Facebooku napsali: "Fetišizace vlastnického práva je jeden ze základních problémů této společnosti. My rozhodně jsme pro demokratizaci vlastnictví." Dotkli se nedotknutelnosti osobního vlastnictví, bylo zle. Že vlastník nechal bývalou plicní kliniku na Žižkově zchátrat, nehrálo roli, do práva na vlastnictví samozřejmě náleží i právo je ničit, nepěstovat. (Třeba u zvířat, která chováte, to však neplatí, nesmíte je mučit, nechat hladovět, týrat. Domy a zahrady ano.)

Aktuálně.cz vedlo rozhovor se třemi bývalými klinikáři, Bárou Bažantovou, Arnoštem Novákem a Jakubem Ortem. Ukazují, oč jim jde, nejsou to žádní cheguevarové, samopalníci, neomarxisté, ale lidé, kteří koukají taky za roh. Novák: "… ve městech by měly být nějaké autonomní prostory, které fungují tak, jak fungovalo sociální centrum Klinika. Bez diktátu tržní logiky, že je potřeba na všechno vydělávat peníze."

Bažantová: "Já si myslím, že je důležité, aby existovala nějaká rozmanitost v tom, co lidé ve městě vytváří. Jinak vzniká kulturní homogenita a všichni se musí napasovat do nějakých škatulek… Pro společnost je důležité, aby existovala místa, která fungují na trochu jiných principech, než jsme zvyklí."

Jimi nabízená alternativa je jednoduchá a srozumitelná, "bez diktátu tržní logiky", "na všechno nemá být nutné vydělávat peníze", a je dobré zkoušet "jiné principy, než jsme zvyklí". Ve skutečnosti však ta jednoduchá nabídka naráží na hluboké neporozumění a odpor, na pocit, že toto nás ohrožuje, toto by mohlo společnost rozsekat na cucky. Přitom klinikáři vybočují málo, nic nikomu nenutí, brání se masivnímu, návykovému konzumu, zkoušejí žít více "lidsky", nebo, jinak vyjádřeno, nízkoprahově, sociálně přístupně. Klinikáři jsou něco jako dnešní husité (ne že by nabízeli Ježíše, víru, vrstevníkům poskytovali odlišný typ společenství).

Tržní život vyvolává únavu

Přijít do prostor, kde najdete kulturu a nemusíte platit, kde vám něco dávají zadarmo, už to je neobvyklé. Novák popisuje, co Klinika představovala: " …nebyla jen o koncertech a přednáškách, ale fungovala tam alternativní školka, prostor pro lidi bez domova, jazykové kurzy a další vzdělávání pro lidi zadarmo. To bylo na Klinice důležité. Že to nebylo jen kulturní centrum, ale i sociální."

Rozměr sociální se zdá klíčový; tržní societa není pro každého, vyvolává únavu, probíhá v ní nekonečná soutěž, jíž se musejí zúčastňovat i zhola nesoutěžní typy. Přijít někam, kde jsem vítán bez soutěže? Úžasné. Kde mi něco nabídnou jen proto, že existuju, aniž bych platil? Pozoruhodné. Kam mohu patřit bez zásluh? Křesťanské. Nabourávat naše vžité, dál už nezvažované, nepromýšlené životní návyky má smysl, velkou cenu. Bez toho by dodnes byla kupříkladu homosexualita trestná a ženy by dál fungovaly jako pilné včeličky v domácnosti.

Pro část (jistěže malou, ale to nevadí, ne všechno cenné musí být nutně masové) mladých lidí bylo kulturně-sociální centrum Klinika naprosto novým objevem. Doma je zhusta vychovávali k úplně jinému pohledu na svět (musíš uspět, musíš dělat kariéru, musíš se o všecko poprat, zadarmo ti nikdo nic nedá, a tak je to v pořádku). Je jasné, že pro většinu z nich to byla jen krátká epizodka, po níž zapadnou do normálu, ale někteří mohou na trvalo pochopit, že konzum, vlastnění, hromadění není všechno, že to nejsou jediné hodnoty. Něco velmi podobného přece zdůrazňuje či by mělo zdůrazňovat křesťanství, pokud by se drželo bible. V tomto smyslu byla Klinika něco jako kostel.

Zajímavý a v Česku vlastně logický moment konce Kliniky popsal Jakub Ort: "… stali jsme se trochu obětí celospolečenského posunu doprava, který přišel během léta migrace v roce 2015. Stali jsme se takovým přirozeným centrem podpory uprchlíků a symbolem prouprchlické části společnosti. Založili jsme sbírku pomoci a lidé z iniciativy Hlavák nechávali migranty na Klinice přespávat. V tu chvíli proti nám ale rozpoutaly bitvu různé části společnosti, od neonacistů, kteří na Kliniku fyzicky zaútočili, po bývalého místostarostu Alexandra Bellua a starostku Vladislavu Hujovou, kteří o nás začali mluvit jako o bezpečnostním riziku a začali nás spojovat s islámským terorismem a levicovým extremismem."

Aktivisté odmítli vyklidit Kliniku, exekutor se dovnitř dobýval beranidlem | Video: ČTK

Vidíme na tom, oč jde: nabourávejte si náš systém, ale jenom soukromě, někde za zdí, sami pro sebe, krotce, víc ne. Kdyby si klinikáři na Žižkově jen tak blbli, O. K., ono je to přejde, ale jakmile svou sociální vstřícnost vztáhli na uprchlíky, na Čechům vtloukané "zlo", "nebezpečí", to už aktivity přehnali, byl konec. Stačilo nekonzumnost a sociální vstřícnost vyslat za zdi Kliniky, žít ji, a šmytec.

Na tom je ovšem vidět, jak jsou tyto alternativní, mladé, nekonzumní, kulturně-sociální akce, postoje důležité. Jde nejen o nabízení nejen jiného pohledu, ale taky o jiné konání, žití. My, Češi, klinikáře, alternativu, nutně potřebujeme. Učí nás starat se nejen o sebe, vidět za roh.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Ruská policie provedla razii v bytě Navalného

Pracovníci ruských úřadů prohledali byt opozičního předáka Alexeje Navalného, informoval na Twitteru ředitel Navalného Fondu boje s korupcí Ivan Ždanov. Příslušníci speciálních jednotek v rouškách podle Ždanova vylomili dveře moskevského bytu, v němž se v tu chvíli nacházel Oleg Navalnyj, bratr známého politického aktivisty, který byl před více než týdnem krátce po svém návratu do Ruska zatčen a je ve vazbě. Ždanov později upřesnil, že razie souvisí s podezřením úřadů na porušení epidemických opatření.

Policie kromě toho dorazila také do bytu, kde v tuto chvíli žije Navalného manželka Julija. I do něj se podle televize Dožď jednotky dostaly vylomením dveří. Ždanov krátce předtím zveřejnil video, v němž je slyšet, jak se příslušníci bezpečnostních orgánů do bytu dobývají a žena je žádá, aby vyčkali čtvrt hodiny do příjezdu jejího advokáta. Úřady zahájily razii také v kancelářích Fondu boje s korupcí, upozornil Ždanov. Prohlídce se nevyhnula ani právnička Fondu Ljubov Sobolová, informoval server Baza.

Zdroj: ČTK
Další zprávy