Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
28. 1. 2021 11:30

Senioři jsou lidé, ne čísla, ne sumy (už 15 944 z nás zemřelo s covidem)

Král Karel XVI. Gustav obrací pozornost Švédů k osudům jednotlivců a rodin, vrací jejich pohled do bytů a do nemocnic, na lůžka s plicními ventilátory. Vidí lidi, ne čísla.
Stáří je nedílná součást života, nikoli "zátěž systému".
Stáří je nedílná součást života, nikoli "zátěž systému". | Foto: Isifa/Thinkstock

K dnešnímu dni uvádí ministerstvo zdravotnictví v rubrice Aktuálně o koronaviru 15 944 úmrtí. Rozuměj "úmrtí s covidem", ve spojení s touto novou zákeřnou nemocí. Je to číslo. Je to velmi vysoké číslo. A je pochybné, mylné, že se osud člověka tak snadno vměstná do číslovky. Měli bychom být velmi pozorní, když se život převádí na statistiku, která nebolí, netrpí, není za ní osobní příběh, vztahy, konkrétní životní cesta. Odtud už jen krůček k tomu, že člověka vnímáme jako kus.

Teď se u nás, také kvůli výrokům ministra zdravotnictví Jana Blatného, vede debata, kolik lidí vlastně "s covidem" umřelo, jestli jich náhodou není mnohem méně. Nebo taky více. Hází se čísly, v nichž mrtví vlastně nehrají žádnou roli, ministr má zřejmě jediný, silně babišovský zájem, přesvědčit veřejnost, která vládě nevěří, že jsme na tom vlastně dobře, "líp".

Vyhlédněme za české hranice. Švédský král Karel XVI. Gustav v polovině prosince prohlásil, že země zcela selhala v boji proti šíření koronaviru. "Lidé ve Švédsku v obtížných podmínkách ohromně trpěli. Myslím na všechny, kteří se nemohli rozloučit se svými milovanými. Muselo to být traumatizující," řekl televizi STV. "Myslím, že jsme selhali. Nebyli jsme schopni těmto lidem pomoci a to je, myslím, velmi smutné. Soucítíme se všemi rodinami, které přišly o své blízké. Utrpěli jsme obrovské ztráty. Bohužel. Je děsivé o tom hovořit."

Nemáme krále, ani prezidenta, který by takto prostě, poctivě, lidsky přemýšlel. A dodejme, když jsme začali čísly, že v době, kdy se král Gustav de facto omlouval za nezvládnutí koronavirové krize, "s covidem" ve Švédsku zemřelo 7802 lidí, tehdy více než v sousedních zemích. Dnes se situace otočila, Česko Švédy o hodně předběhlo.

Švédský král myslí "na všechny, kteří se nemohli rozloučit se svými milovanými". Obrací pozornost k osudům jednotlivců a rodin, vrací se do bytů a do nemocnic, na lůžka s plicními ventilátory. Smrt vnímá jako "děsivou ztrátu". - Jednomu mému příteli teď zemřeli oba rodiče těsně za sebou. Tatínek dostal covid, ležel v nemocnici, nakonec ho za ním pustili, ale musel si obléknout speciální oblek a masku, skoro ho nešlo poznat, ale aspoň se s tátou mohl osobně rozloučit. To mnozí nestihnou či nemohou.

Hédonista a smrt

Známý, moderní fakt - sekulární společnost se vyhýbá tématu smrti. Hédonistická společnost uhýbá před faktem smrtelnosti. Odsouvá umírání ("konec") do nemocnic a do statistik. Jakmile se smrt promění v číslo, jde s ní pracovat jinak. Rozpoutá se hádka, jestli je "vysoké", nebo "malé". Minulý pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl: "… když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých." Nejspíš dostal zadání "koukej to číslo snížit".

V neděli se Blatný v České televizi pokusil o nápravu (na sítích to předtím schytal): "Víme, že zhruba třicet procent ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. Deset procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem." U dalších šedesáti procent je prý velká pravděpodobnost, že daný člověk zemřel na covid. Vycházel z materiálu ministerstva zdravotnictví "Vyhodnocení informací o zemřelých s onemocněním covid-19 za první pololetí 2020", z něhož plyne, že v jarní vlně na devět procent vykázaných úmrtí covid neměl vliv. - Server Deník N však vzápětí dokázal, že "mnohá úmrtí ve statistikách chybí" a že "Česko patří mezi země, které počet úmrtí na covid spíše podhodnocují". Je jich zřejmě více.

Snaha nějakými fígly počet lidí, kteří kvůli covidu zemřeli, snížit, je otřesná. Lhát o příčině smrti, to je taky lhát o bolesti a traumatech rodin, lhát o realitě, které nyní čelíme a se kterou se musíme naučit žít a pracovat. Zároveň je to jasné, lhát o číslech nebolí.

Na Blatného snahy snížit počty mrtvých slyší zlehčovači i popírači covidu, roušek, testování a vakcín. Ostatně se ta hra s čísly hraje dlouho, lékař-celebrita Jan Hnízdil v podstatě naznačuje, že ti staří lidé, kteří covid-19 nepřežili, by stejně umřeli, tak o co jde. O nic méně, než o to, že mohli žít třeba o rok, pět, deset let déle. Že s nimi mohli mluvit jejich blízcí, že se od nich mohli ještě něco naučit, že jim mohli nabídnout pozornost, péči a lásku.

Zátěž systému? Živí lidé

Žijeme v zemi, kde je skoro již potřeba říkat: staří lidé jsou taky lidé, i oni mají svou velkou cenu a touhu žít. Vzpomeňme, jak málo se v první vlně koronaviru dělalo pro domovy seniorů, jak tam personál neměl roušky, respirátory, dezinfekci. O starých ženách a mužích, kteří žijí sami doma, ani nemluvě. Na staré se u nás rádo zapomíná. Stát se je naučil vnímat jako "důchodce", lidi, kteří "od státu berou důchod", "stojí více než 500 miliard ročně". Staří lidé začali splývat s otázkou "kde stát vezme finance na důchody?". Nenápadně byli přesunuti do položky "zátěž systému".

Je to omyl, hrubá chyba. Každý zestárne, délka života se prodlužuje (koronavirus to asi dočasně nabourá). Měli bychom být vedeni k vědomí, že stáří má smysl, že je to cenná část života. Stejně bychom měli - jako švédský král Gustav - vědět, že smrt nelze schovat za číslo, mrtví jsou lidé, kteří mají rodiny, přátele, svoje milé. Šachovat s počty zemřelých je hrozná neúcta.

Tvrdit, že ti staří, kteří měli covid, by stejně umřeli, vždyť jim bylo 80 nebo 85, je absurdní pohled na život. Je to jeho technizování, číslování, odosobnění. Je to stejně plytké a banální jako věta "všichni tam jednou musíme". Jistě, všichni jsme smrtelní, ale pokud bychom mohli žít třeba o pět let déle, zdrcující většina z nás by si to přála.

Česku chybí král Gustav. Místo něj máme politické reprezentanty, kteří staré vnímají jako čísla, jako částku rozpočtu na důchody, případně jako sumu zemřelých, kterou je potřeba uměle snižovat, aby se živí nezlobili.

Život v pandemii - Umírání a covid-19: Iva Holmerová (video z 19. ledna 2021)

Život v pandemii: Druhá vlna - lékařka Iva Holmerová | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy