Každá další nezvládnutá covidová vlna je méně a méně omluvitelná. Ta aktuální pátá je navíc zcela zbytečná. Úterý přineslo více než 14 tisíc prokázaných nákaz, což se naposledy stalo v březnu. S více než sedmi stovkami případů na milion obyvatel za týden jsme opět "best in covid" - ve smutném předstihu před mnoha dalšími evropskými zeměmi. Proč? Protože jsme si sami vytvořili úplně absurdní centra pandemie a končící vláda tvrdohlavě odmítá cokoliv smysluplného udělat.
Jako příklad mohou posloužit školy. Situace se viditelně zhoršuje už nejméně měsíc. Přesně tak dlouho se ve vzdělávacích ústavech mělo plošně a pravidelně testovat, a to PCR metodou. Místo toho jsme mezi neočkovanou či neočkovatelnou dětskou populací nechali rozjet covidovou party, která se teď postupně přenáší do domácností, kde pak virové náloži podléhá i mnohý vakcinovaný. Pouze částečné a časově velmi omezené testování žáků a studentů nepříliš spolehlivými antigenními testy připomíná snahu postavit se v drátěné košili tanku. Kdeže "epidemie neočkovaných", jsme v tom všichni až po uši.
V mezivládí, kdy premiér Andrej Babiš už vystupuje jako lídr opozice, a Petr Fiala ještě nemá v ruce exekutivní moc, stát hanebně selhal. Což lze po všech předchozích zkušenostech a s dostatkem vakcín i testů nazvat smrtelným hříchem.
Pravidla pro přežití
Epidemiologická čísla a situace v nemocnicích si žádají mnoho pravidel, jež vláda ze zcela nepochopitelných důvodů zatím stále nechce zavést. Nezbývá tedy než spoléhat na zodpovědnost jiných. Něco je na zaměstnavatelích, něco na ředitelích škol, ale většina na nás všech.
Antigenní testy už zjevně nestačí, zejména ve větších kolektivech a rizikových oblastech je třeba kontrolovat se PCR metodou. Pro odpovědné větší firmy to znamená nemalé náklady, nepochybně ale stojí za úvahu, vezmeme-li v potaz, že stále reálnější alternativou se stává mnohem dražší zavření zavirované továrny.
Největší nárůst nakažených dle věkových skupin nyní vykazují žáci základních a středních škol. Každý druhý ředitel už má zničenou výuku nekonečnou sérií karantén, třídy mu rotují a vše se rozpadá. Protože stát přestal pomáhat, nezbývá než se pokusit shánět peníze na testování alespoň od sponzorů a rodičů. Pak by totiž snad bylo možné pohnout s brutálním systémem karantén. Dnes do ní musí kvůli jedinému nakaženému celá třída. Stojí za úvahu, zda by při důkladném a pravidelném testování nebylo možné poslat do izolace jen nejbližší okolí nemocného, aby vzdělávání ostatních mohlo dál běžet.
Naopak v domácnostech je třeba přitvrdit. Je absurdní, pokud je jeden sourozenec v karanténě a druhý vesele dál chodí do školy bez jakéhokoliv testování. Nedává smysl, aby nebyli zkontrolováni všichni členové rodiny, včetně očkovaných. Chybně nastavená státní kampaň, která slibovala, že vakcína udělá „tečku“ za covidem, ale bohužel způsobila falešný pocit, že očkovaný se skoro nemůže nakazit. Pravidlo, podle nějž se nemusí testovat, ani když má doma covidové dítě, ovšem zjevně přispívá k šíření viru. Je třeba se chovat přesně naopak.
Problém je, že zpoplatnění testů od nich spolehlivě odhání každého, kdo není zrovna bohatý nebo extrémně zodpovědný. V létě to mohlo při nízkých číslech dávat smysl jako pobídka k vakcinaci, za současné situace je to ale neomluvitelný hazard s lidskými životy. Studenti i jejich (pra)rodiče by se tak na vlastní náklady měli dál pravidelně testovat - je to drahé, je to na zlost, ale je to kvůli aktuální koronavirové party nutné, abychom vir ve svém okolí objevili co nejdříve.
Pokud stát selhává, musí ho holt zase jednou nahradit osobní zodpovědnost a zodpovědnost nejbližšího okolí. Vláda nyní nepochopitelně řeší jen detaily, jako je šokující očkovací kampaň a drobné úpravy restrikcí. Odpovědní občané tak místo ní musí sami pro sebe zpřísňovat to základní, tedy systémové věci týkající se testování, karantén a logistiky. Absurdní.
Vládní revoluční defétismus
To nejhorší na konec. Už jsme si tak nějak zvykli, že končící garnitura opakovaně selhává, pohled do budoucnosti ale bohužel zatím moc nadějí na zlepšení nenabízí. Profesor Vlastimil Válek - pravděpodobný nástupce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha - rozdává hodně strašidelné rozhovory.
Ve školách nevidí problém, protože na jipkách jsou přeci senioři (od koho se ale asi tak nakazili?). Nejnebezpečnější relikt Babišovy vlády - tedy mizernou proočkovanost seniorů - pak hodlá řešit tím, že ty nevakcinované uvrhne do lockdownu, aniž by bral v potaz, že pro řadu z nich je očkování stále obtížně dostupné a za svou situaci nijak nemohou.
Je těžké se zbavit dojmu, že v páté vlně vir nejzákeřněji zatím napadl stát, který se tak začal chovat jako nepřítel vlastních občanů: Čím bude hůře, tím více se vás nakonec naočkuje. Jaké ale mezitím budou ztráty na životech, vzdělání, výdělcích či rodinném štěstí?
