Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
21. 8. 2018 15:20

Státní 21. srpen se nevydařil. Babiš je chodící problém s minulostí, nemohlo to dopadnout jinak

Kdo vyhrál volby s tezí, že tradiční politici blábolí, nepůsobí jako rétor liberální demokracie úplně věrohodně. Na výročí srpna 1968 teprv ne.
Andrej Babiš před Českým rozhlasem.
Andrej Babiš před Českým rozhlasem. | Foto: ČTK

Oficiální vzpomínka na 21. srpen 1968 se nevydařila. A těžko to mohlo skončit jinak.

Zatímco český i svobodný zahraniční tisk se výročí hanebné světové události věnoval na titulních stranách, prezident republiky o něm neztratil ani slovo. To ve volební kampani mu byl rok 68 dobrý. Billboardy s nápisem "1968. Už tehdy jsem byl s vámi" si po pěti letech ještě pamatujeme.

Je to už několikáté výročí, které Miloš Zeman odbyl takzvanou tichou vzpomínkou. Jde o otřesné neporozumění tomu, proč prezidenta vlastně máme a jaká je jeho role ve společnosti. Psal jsem o tom už dřív, naposledy v souvislosti s výročím atentátu na Heydricha.

Stačí se podívat do zahraničí, na to, jak se v takových významných dnech chovají hlavy států. Vypařit se, to je unikát. A neslušnost vůči občanům.

Jako něco mezi strojem času a úryvkem z absurdního dramatu pak působí, když 21. srpna v České televizi nepromlouvá český, ale slovenský prezident Andrej Kiska. Jako bychom kvůli tomu, co se nás týká, co bychom měli anebo potřebujeme slyšet, ale o čem se u nás nemluví, museli čekat na vysílání Svobodné Evropy. Tentokrát ovšem legální, bez rušiček.

Projevy premiéra Babiše a předsedy sněmovny Vondráčka přehlušil skandující dav. Nechceme Bureše, křičeli lidé před Rozhlasem.
4:37
Projevy premiéra Babiše a předsedy sněmovny Vondráčka přehlušil skandující dav. Nechceme Bureše, křičeli lidé před Rozhlasem. | Video: DVTV

Zeman mlčel. U Českého rozhlasu se mluvilo - a pískalo. Celkový dojem ale nebyl o moc lepší.

Babišova druhá vláda opřená o nereformovanou komunistickou stranu má potenciální problém s dějinami a sníženou "pietní legitimitu". O jejím šéfovi, muži s problematickou minulostí, to platí především. Jakou váhu má, co v takové chvíli říká?

Každé historické výročí, které se týká totality, v sobě nese náboj kontroverze a konfliktu, když ho budou představitelé vlády a ANO oficiálně připomínat. Ukázalo se to velmi brzy.

"Rozlišení pietního aktu a svobodné politické demonstrace patří k nejzákladnějším aktům nejen politické kultury, ale kultury vůbec," pravil k hlučně protestujícím před rozhlasem předseda sněmovny Radek Vondráček. Měl pravdu, tato část piety nebyla důstojná.

"Účast Andreje Babiše je popřením všeho, za co bojovali naši dědové, naši tátové, čeho jsme se zúčastnili my v roce 89," řekl jeden z demonstrantů. Měl pravdu, tato část piety nebyla z pohledu lidí s historickou nebo jen osobní pamětí důstojná. Porozumět proč, k tomu není třeba si rovnou vzpomenout na nějakou písničku od Kryla.

Je obtížné někoho odsuzovat za to, že se nechová slušně a píská, když mu zároveň musíme přiznat pocit, že je svědkem licoměrnosti státních představitelů, nebo dokonce znesvěcování minulosti.

Protestující pískali i na Vondráčka (nar. 1973), Babišova člověka hovořícího u rozhlasu o obhajobě svobody a demokracie. V tom viděli rozpor. Nepískali na předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD), dlouholetého člena normalizační KSČ (a nejvyššího ústavního činitele, který se k 50. výročí 21. srpna vyjádřil). V tom je rozpor také, jen - připadá některým - dávný a promlčený, nemilá položka životopisu. Andrej Babiš byl kromě členství v KSČ evidován jako spolupracovník StB. Dnes má podstatně větší moc než Štěch a existují obavy z toho, jak ji využívá. Lidem, pro které je 21. srpen posvátný, může vadit víc, to je pochopitelné.

Ve druhé polovině Babišova projevu - přímo na místě skoro nebyl slyšet - zaznělo, že "příliš často vidíme snahy o rozdělení společnosti na vyvolené a ty, co mají jen mlčet a kteří by ani neměli chodit k volbám, protože volí jinak, než si to tzv. elity přejí" nebo "svoboda a demokracie je především to, že umím uznat, že má někdo právo na jiný názor a na jinou preferenci než já". To už se ovšem z odkazu srpna 68 přesouváme do politické současnosti a je problematické, jestli takové myšlenky k pietnímu aktu vůbec patří. Kromě jiného totiž nabízejí další příležitost, jak poměřit Babiše pietně hovořícího a Babiše reálného politika.

Kdo má parlament za žvanírnu a vyhrál volby s tezí, že tradiční politici blábolí, nepůsobí jako rétor liberální demokracie úplně věrohodně. Právo na jiný názor a jinou preferenci? Jistě, v praxi se to projevuje například tak, že na novináře syčíte "zkorumpovaná pakáž" a všude vidíte samé pomluvy, účelovky a spiknutí matrixu. A váš první pobočník v televizi prohlásí, že "není možné, aby takový chlapec říkal tyto věci".

Pískotem davu osprchovaný - a vyprovokovaný - Babiš se na závěr pokusil ironicky zaimprovizovat: "Děkuji fanouškům, že nám zvedají preference." To celou nepovedenou epizodu korunovalo. Kolem stálo nemálo přímých účastníků 21. srpna, možná i pozůstalých. Co je jim zrovna dnes do nějakých preferencí ANO 2011?

Státní 21. srpen bohužel nestál za moc. Optimista může nesvár a rozhořčení toho dne, i pokaženou pietu chápat jako důkaz, že jde o živé, nesmírně prožívané výročí, které sytí naši národní a společenskou identitu. Teď ještě aby se o něm začalo pořádně učit v dějepise.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy