Martin Hála Martin Hála | Komentáře
21. 6. 2021 11:30

Sto roků samoty čínských komunistů

Peking se vidí ve zcela jiném zrcadle, než jak ho nahlíží demokratický svět. S výjimkou česko-čínské komory a jejích detašovaných pracovišť na českých ministerstvech a v prezidentské kanceláři.
Soudruh Si - největší z "velkých"...
Soudruh Si - největší z "velkých"... | Foto: Reuters

Příští měsíc si bude Komunistická strana Číny a její vděčný lid připomínat slavné výročí svého stého založení v roce 1921. Připomínat je slabé slovo; výročí se v Číně stalo záminkou pro opětovné důkladné přepsání dějin. Strany i celé země.

Nová, přímočará interpretace jinak dosti pohnuté a spletité historie byla letos kodifikována v novém vydání Stručných dějin KS Číny, normativní příručky podobné někdejším všudypřítomným Dějinám VKS(b).

Historický nihilismus a mučedníci revoluce

V minulých vydáních strana připouštěla i jisté úchylky, jako byl Mao Ce-tungův Velký skok a následný hladomor (1959-61), jemuž padlo za oběť podle nejnovějších odhadů na 40 milionů Číňanů. Nebo Kulturní revoluce (1966-76), celonárodní trauma, z něhož se země plně nevzpamatovala dodnes. Nová edice si v duchu triumfálních oslav stého výročí žádné pochybnosti nepřipouští. Dějiny čínských komunistů byly jedním dlouhým pochodem od úspěchu k úspěchu.

Foto: Aktuálně.cz

Aby správnou interpretaci dějin nenarušovali případní kverulanti, zahájila strana již v roce 2013 kampaň proti "historickému nihilismu", tedy jakémukoliv zpochybňování zářných výdobytků komunistického režimu. Letos ji posílil ještě nový zákon na ochranu hrdinů a mučedníků, který natvrdo kriminalizuje kritické zkoumání stranických historických dogmat.

Dějiny Komunistické strany Číny i Čínské lidové republiky jako takové se tak v novém pojetí prostě smrskly na hospodářské úspěchy posledních dvaceti let od vstupu do Světové obchodní organizace, a samozřejmě především na trochu přepjaté národní sebevědomí v Nové epoše generálního tajemníka Si Ťin-pchinga (2012-XY). Peking se vidí jako zosobnění příkladného hospodářského růstu, jenž vymanil desítky milionů obyvatel z bídy a zajistil zemi opět přední místo mezi národy světa.

Výročí zakalené genocidou

Na takovém výkladu je konečně i kus pravdy - ale právě jen kus. Odvrácená tvář mocenského růstu Číny v posledních desetiletích začíná být po letech blahosklonné shovívavosti naopak intenzivně reflektována v okolním světě. Značnou měrou k tomu přispěly zejména bezprecedentní represe proti místnímu obyvatelstvu v Ujgurské "autonomní oblasti" Sin-ťiang, které začíná celá řada států a státních institucí, včetně českého Senátu, označovat za zločiny proti lidskosti. Nebo přímo genocidu.

Pověsti jubilujících čínských komunistů neprospělo ani potlačení práv a svobod obyvatel Hongkongu, jež se předtím Peking zavázal respektovat přinejmenším do roku 2047. A koneckonců ani protiprávní zábor téměř celého Jihočínského moře navzdory verdiktu mezinárodního tribunálu v Haagu podle konvence UNCLOS, jejímž je Peking smluvním členem.

Znepokojení okolního světa z aktivit a mocenských ambicí Číny se v posledních dnech kumulovalo v závěrech hned několika klíčových summitů demokratických států a institucí. Celá litanie výhrad k chování Pekingu v oblasti ekonomické, politické i vojenské zazněla minulý týden na summitu G7 v Cornwallu (rozšířeném o čtyři další klíčové země z "info-pacifické" oblasti), na summitu NATO 14. června i na summitu Evropské unie a Spojených států o den později. Růst moci čínských komunistů, který naplňuje u příležitosti stého výročí strany (povinným) nadšením obyvatele, vyvolává za jejími hranicemi spíše obavy a nervozitu.

Trochu nevděčný stranický úkol

Této okaté diskrepance ve vnímání Číny a její "vedoucí síly" si začínají být vědomi i soudruzi v Pekingu. Vedeni učením historického materialismu dospěli k závěru, že pochybovačům a historickým nihilistům v zahraničí je třeba epochální úspěchy lépe a názorněji vysvětlovat.

Poslední květnový den svolal Si Ťin-pching za tím účelem studijní zasedání Politbyra ÚV KS Číny k posílení externí propagandy. Podle generálního tajemníka je třeba "rozšířit kruh přátel Číny" v cizině, kteří by straně pomáhali se zvyšováním její diskurzivní moci v zahraničí.

V České republice bude nový stranický úkol z Pekingu moci stavět na solidních základech. Kruh přátel čínských soudruhů se u nás od Zemanova "restartu" vzájemných vztahů v letech 2013-14 utěšeně rozrostl. Zejména po opětovném zvolení Jana Hamáčka do čela sociální demokracie se znovu dostává do klíčových pozic na ministerstvech kontrolovaných ČSSD - tedy především na ministerstvu zahraničí - a zvyšuje tak svůj diskurzivní potenciál.

Zádrhel spočívá snad pouze v tom, že v současné mezinárodní atmosféře (o domácí nemluvě) začíná být šíření propekingské propagandy silně toxické, a de facto kontraproduktivní. Kruh přátel by jubileum své oblíbené totalitní strany oslavil nejlépe taktním mlčením. Jejich čínští přátelé však nemají pro takové nuance vždy plné pochopení; pokyn z míst nejvyšších zní přece jasně.

Úkol je to pohříchu nevděčný. O to zajímavější bude sledovat, kdo se v Česku nakonec podujme trpké úlohy zvyšovat u příležitosti významného stranického jubilea diskurzivní moc čínských soudruhů.

Policie v Hongkongu tvrdě zasáhla proti 12leté dívce (video z 8. září 2020)

Policie v Hongkongu tvrdě zasáhla proti 12leté dívce. | Video: Facebook / HKUST Radio News Reporting Team
 

Právě se děje

Další zprávy